CLIL – Prohlubování znalostí v daném předmětu a zdokonalování v cizím jazyce

CLIL bývá definován jako vzdělávací přístup, v rámci kterého je cizí jazyk používán k osvojení jak vzdělávacího obsahu nějakého nejazykového předmětu, tak i cizího jazyka (srovnej např. Mehisto, Marsh a Frigols, 2008, s. 11). Základem tohoto přístupu je integrace. CLIL tedy můžeme chápat jako určitý způsob integrované výuky, která do jisté míry propojuje dvě oblasti – cizí jazyk a daný nejazykový předmět.

Mehisto, Marsh a Frigols (2008, s. 11) připouštějí, že vyučovací hodiny, které obsahují CLIL, mohou mít dvojí podobu. Buď je cizí jazyk začleněn do nejazykového vyučovacího předmětu, anebo je učivo nejazykového předmětu integrováno do hodin cizích jazyků. Dlužno však říci, že uplatňování témat z různých vyučovacích předmětů v hodinách cizího jazyka bývá chápáno jako rozvíjení či posilování mezipředmětových vztahů spíše než realizace CLIL. Je nutné si uvědomit, že vyučovací hodiny využívající CLIL nejsou typické hodiny cizího jazyka. Na to upozorňuje například Dalton-Puffer (2007, s. 3), podle které je podstatné, že při výuce obsahující CLIL funguje cizí jazyk jako nástroj k získávání a osvojování si nových poznatků a informací z nejazykového předmětu. Cizí jazyk tedy není pouhým předmětem vyučování, jak je tomu v tradičních hodinách cizího jazyka. V této souvislosti je také potřeba podotknout, že CLIL by měli realizovat učitelé kvalifikovaní současně pro výuku cizího jazyka i daného nejazykového předmětu. V zahraničí se ale osvědčil například i takový model výuky CLIL, kdy spolu učitelé cizích jazyků a nejazykových předmětů úzce spolupracují a společně se podílejí na přípravě a realizaci hodin CLIL.

Mnoho odborníků poukazuje na skutečnost, že CLIL je přístup, který se orientuje na dva cíle. Usiluje o to, aby si žáci osvojili učivo daného nejazykového předmětu a současně aby rozvíjeli své řečové dovednosti v cizím jazyce. Můžeme tedy hovořit o dualitě cílů vyučovacích hodin, které jsou založeny na CLIL. Tyto hodiny by měly naplňovat jak cíle pramenící ze vzdělávacího obsahu daného nejazykového předmětu, tak i cíle, které pramení z používání cizího jazyka. Nutno dodat, že žádoucí je zachovat rovnováhu mezi těmito dvěma cíli. Pro přístup CLIL je totiž charakteristické, že neupřednostňuje ani oblast prohlubování znalostí z daného nejazykového předmětu, ani oblast zdokonalování v cizím jazyce, nýbrž považuje obě tyto oblasti za stejně důležité (srovnej Nikula, In: Marsh, Marsland, Nikula, 1997, s. 6).