CLIL – Vhodné učební metody pro výuku CLIL vycházející z potřeb žáků
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
CLIL – Vhodné učební metody pro výuku CLIL vycházející z potřeb žáků
Článek popisuje volbu vhodných učebních metod pro výuku CLIL, aby byly překlenuty jazykové bariéry a žáci si osvojili učivo nejazykového předmětu spolu s jazykovými dovednostmi.
V rámci výuky CLIL je vyučován nejazykový předmět a současně systematicky rozvíjen cizí jazyk. Na rozdíl od bilingvní výuky nebo výuky předmětu v cizím jazyce (kde jazyk je natolik osvojen, že cílem výuky je pouze učivo daného předmětu) se u CLIL výuky nepředpokládá pokročilé jazykové vybavení žáků. Z této skutečnosti vyplývá, že ve výuce je potřeba použít takové učební metody, které pomohou překlenout jazykové bariéry a povedou žáky k osvojení učiva nejazykového předmětu spolu s jazykovými dovednostmi
Aktivní zapojení žáků do výuky je klíčovou součástí CLIL výuky. Čím více jsou žáci zapojeni do výuky v jakémkoliv předmětu, tím více si osvojují. Nejlépe to ilustruje pyramida učení (Kalhous, Obst & kol., 2002), která znázorňuje zapamatování si učiva ve vztahu k metodám práce neboli jejich efektivitu. Nejméně efektivní metodou je výklad, během něhož žáci pasivně naslouchají, naopak nejvíce efektivní metodou je učení ostatních. Čím níže je metoda umístěna v pyramidě, tím aktivnější je zapojení žáků a tím lépe si osvojují poznatky.
pyramida učení
Aktivizační metody jsou postupy a procesy, pomocí kterých žák přijímá s aktivním přičiněním informace a na jejichž základě si vytváří své vlastní úsudky. Tyto informace zpracovává a poté začleňuje do systému svých znalostí, dovedností a postojů (Sitná, 2009). Při aplikování aktivizujících metod je v centru dění žák a je tak do procesu vzdělávání zapojen aktivně. Mezi klasické aktivizační metody můžeme řadit i různé didaktické hry typu: vědomostní kvíz, křížovka, otázkové hry, pexeso, domino, slepé mapy, vědomostní testy, apod. Dalšími, možná poněkud obtížnějšími, jsou brainstorming, metoda 6-3-5, myšlenková mapa, práce s obrázky a texty, např. přiřazování, rotující papír, problémové vyučování, skládankové učení. Následuje několik příkladu aktivizačních metod.
Metoda 6-3-5 (brainwriting). Nejčastěji se používá metoda zvaná 6-3-5: 6 účastníků napíše během 5 minut na svůj papír 3 nápady. Jedná se o podobu brainstormingu, ale v psaném provedení ve skupinách.
Problémové vyučování. Žáci např. doplňují neúplný text, uspořádají čísla/slova/věty tak, abych z nich vytvořili celek odpovídají na problémové otázky, např. Proč... Srovnej... Čím se liší...
Domino. Na jedné části může být popis události, na druhé části, kterou přiřazují, pojem.
Rotující papír. Po třídě jsou vyvěšeny flipy a žáci jsou rozděleni do skupin, každá skupina začne u jednoho flipu. Na flipech jsou uvedena témata/otázky a žáci ve stanoveném limitu dopisují své poznatky, odpovědi. Po uplynutí vymezeného času se přesouvají k dalšímu flipu. Na závěr stojí každá skupina u svého flipu a může vyhodnotit, co bylo ještě doplněno.
Práce s aktivizačními metodami v CLIL s sebou nese nejen více času stráveného nad přípravami, ale vyžaduje i více času během samotné hodiny. Škála aktivizačních metod je neomezená, je velké množství variant, které lze přenášet do CLIL výuky. Podle typu zvolené metody pak můžeme rozvíjet základní dovednosti a kompetence v rámci RVP.
Nejenom aktivní zapojení žáků do učebního procesu povede k úspěchu. Nové učivo prezentováno prostřednictvím cizího jazyka musí být také srozumitelné. Kromě neverbálních prostředků komunikace a různých forem reprezentace, které výrazně napomáhají pochopitelnosti obsahu, je možné dosáhnout srozumitelnosti jinými způsoby.
Projev učitelů v cizím jazyce by měl respektovat jazykovou úroveň žáků. Je potřeba, aby projev byl přiměřeně rychlý, ale zároveň přirozený. Učitelé by měli jasně vyslovovat, sdělení často opakovat a parafrázovat. Učitelé by také měli volit skladbu (složitost) vět a úroveň slovní zásoby vzhledem k jazykovému vybavení žáků. Svůj mluvený projev mohou podporovat ilustračními gesty apod. tak, aby žáci měli několik zdrojů informací. Další oblastí, která může výrazně přispět k porozumění, je jasné vysvětlení zadání a úkolů. Slovní zadání zvláště u složitějších úkolů může být doprovázeno písemně, aby měli žáci možnost na co odkázat v průběhu činnosti. K pochopení učiva poslouží i zvýraznění klíčových konceptů a slov/slovních spojení (např. zapsáním na tabuli, tučným písmem v textu).
Mezi metody, které podporují porozumění, patří i provedení žáky obsahem, tedy tím, co je čeká. Takové rámcové seznámení s učivem vytvoří žákům strukturu prezentovaného obsahu a pomůže jim v pochopení. Podobné typy struktur (opor) v mysli mohou vytvořit myšlenkové mapy, které se stanou základem pro vytváření souvislostí v daném učivu. Učitelé by se měli v průběhu výuky častěji než ve výuce v mateřském jazyce ujišťovat, že žáci rozumí a orientují se v učivu a učebním procesu.
Omezené produktivní dovednosti mohou znevýhodňovat žáky ve vyjadřování. Z tohoto důvodu by učitelé měli hledat také jiné než verbální způsoby vyjádření a pochopení informací a konceptů, např. formou vizuální prezentace, tvorby, neverbální komunikace apod. Učitelé by též měli dát žákům větší prostor reagovat na zadání, rozmyslet si odpovědi apod. Příkladem kontroly chápání obsahu je metoda palec nahoru – palec dolů. Učitel pronese větu a žáci ukázáním palce nahoru nebo dolů vyjádří svůj souhlas s jejím obsahem. V případě věty, že živočišná buňka má jako rostlinná buňka vakuoly, by, chápou-li rozdíly mezi těmito buňkami, měli ukázat palec dolů.
Vhodně zvolené učební metody pro výuku CLIL jsou ku prospěchu celému učebnímu procesu. Žáci jsou vystaveni podnětnému prostředí, které vyžaduje jejich maximální zapojení. Zároveň jsou jim zajištěny formy podpory, které jim dovolují překlenout nedostatečné jazykové vybavení tak, aby si mohli osvojit nové učivo.
Literatura
Echevarria J., Vogt, M. E., & Short D. J. (Eds.). (2008) Making content comprehensible for English language learners: The SIOP model (3rd ed.) Boston, MA: Allyn & Bacon.
Autorka předkládá informačně hutný a výstižný článek, ilustruje konkrétní aktivizační metody a srozumitelně vystihuje jejich přínos/nezbytnost pro integrovanou výuku. Názorně demonstruje efektivitu různých strategií a metod učení, popisuje, jak aktivizující metody pomáhají žákům i učiteli vypořádávat s úskalími, které integrovaná výuka přináší.
pyramida učení