Kompetence CLIL učitele

Kompetentním učitelem z pohledu odborné připravenosti je ten, který má ve své aprobaci nejazykový i jazykový předmět. Vhodným učitelem je i učitel, který má odborně předmětové kompetence nejazykového předmětu a jazykové znalosti a dovednosti na velmi pokročilé úrovni. Vhodná aprobační kombinace však není nezbytně zárukou úspěchu. Ne každý je schopen integrovat oba předměty a definovat společné obsahové i jazykové cíle. 

V případě, že učitelé postrádají zmíněné základní odborné kompetence, avšak ve škole je velký zájem začít s CLILem, nabízí se tzv. team teaching neboli učení ve dvou, kdy učitel nejazykového předmětu a učitel jazykového předmětu spolu úzce spolupracují a vedou výuku. Taková výuka je však finančně náročná a vyžaduje na obou stranách učitelů určité kompetence, např. komunikativní, organizační apod., spojené s učením v týmu. 

Odborné předmětové vybavení učitele ještě úplně nezaručuje dobře vedenou CLIL výuku. CLIL staví na specifické metodologii, pro níž učitel potřebuje didaktické dovednosti, aby vytvořil efektivní učební prostředí pro žáky. CLIL učitel by měl být schopen uplatňovat aktivizující učební metody, vytvářet rozmanité učební situace, přizpůsobovat výuku různým učebním stylům a potřebám, respektovat a zohledňovat jazykové vybavení žáků, aktivně zapojovat žáky do učebního procesu, volit vhodné organizační formy apod. Naopak metody typické pro tradiční pojetí výuky (transmisivní model) jsou pro CLIL výuku nevhodné. Odborná kompetence a didaktika spojená přímo s principy CLIL výuky je také vítaná. Je-li to možné, další vzdělávání pedagogických pracovníku v problematice CLIL výuky může jenom posílit kvalitu vzdělávacího procesu.

Nezbytným předpokladem je i motivace a ochota učitele se CLIL výuce věnovat. Příprava CLIL hodin je časově velmi náročná a vyžaduje od učitele velké odhodlání a nasazení. Od učitelů se také očekává schopnost spolupráce s kolegy, obzvláště v rámci plánování výuky.

Zvažuje-li škola implementaci CLIL výuky, je třeba nejdříve posoudit personální obsazení školy z hlediska odbornosti, připravenosti a motivace učitelů. Tyto předpoklady jsou výchozím bodem pro její úspěšnou implementaci. 

Literatura

Bertaux, P., Coonan, C. M., Frigols-Martín, M. J., & Mehisto, P. (2010). The CLIL teacher’s competences grid. http://lendtrento.eu/convegno/files/mehisto.pdf

Coly, D., Hood, P., & Marsh, D. (2010). CLIL: Content and language intergrated learning. Cambridge: Cambridge University Press. (161–163)

Hansen-Pauly, M.-A. et al. (2009). Teacher education for CLIL across contexts. From scaffolding framework to teacher portfolio for CLIL. Derectorate-General for Education and Culture.

Marsh, D., Mehisto, P., Wolff, D., & Frigols-Martín, M. J. (2010). The European Framework for CLIL Teacher Education. Graz, Austria: European Centre for Modern Languages. http://clil-cd.ecml.at/LinkClick.aspx?fileticket=C0kUO%2BvEc6k%3D&tabid=2254&language=en-GB