Etické aspekty finančního vzdělávání

V současné době je v celé řadě klíčových pedagogických dokumentů oprávněně kladen velký důraz na finanční vzdělávání.[1] Jejich společným cílem je přispět ke zvýšení finanční gramotnosti občanů. Vytvořit předpoklady pro to, aby dnešní i budoucí občané byli vybaveni souborem znalostí, dovedností a hodnotových postojů nezbytných k tomu, aby byli schopni finančně zabezpečit sebe a svoji rodinu a aktivně vystupovat na trhu finančních produktů a služeb. Protože finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a cen a je schopen odpovědně spravovat osobní i rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se životní situace. Úkolem učitelů je proto vést své žáky k samostatnému ekonomickému myšlení a odpovědnému rozhodování.[2] V našem příspěvku chceme upozornit na některá možná úskalí, se kterými se může učitel při dosahovaní uvedených výchovně vzdělávacích cílů setkat a nastínit, jak se s nimi vypořádat.

Ekonomické (ziskové) kritérium rozhodování není obvykle to jediné, které nás dovede k určitému závěru. Každé rozhodnutí (tedy i o ekonomických otázkách) je uskutečňováno v různých životních situacích a je velmi složitým a mnohostranným procesem. Ekonomická rozhodnutí nečiníme v životě nikdy zcela izolovaně, bez ohledu na další důležité kroky. Kromě ekonomického (ziskového) kritéria užíváme také další stejně významná kritéria rozhodování, mezi něž patří zejména kritérium etické, ekologické, politické, sociální a právní. V případě tohoto rozhodování se pohybujeme v rovině racionálního zvažování různých alternativ řešení. K určitému závěru však můžeme dospět také na základě iracionálních, emotivních, či intuitivních pohnutek. Těm se v našem příspěvku věnovat nehodláme.