Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Glosa k významu finanční gramotnosti v každodenním životě – spotřeba, úspory a investice
Stať ukazuje na význam finanční gramotnosti v praktickém životě, objasňuje rozdíl mezi spotřebou, úsporami a investicemi a upozorňuje na úskalí plynoucí z nesprávného pochopení jejich podstaty při ekonomickém rozhodování.
Absence finančního vzdělávání u nás způsobila, že jsou některé ekonomické pojmy používány nesprávně a tam, kde to není vhodné. Dochází ke zkreslování jejich významu, a proto také mohou být snadno zneužity v různých reklamních kampaních směřujících k manipulaci při našem rozhodování.
Můžeme se setkat s tím, že se nás prodejce snaží přesvědčit o tom, abychom si koupili byt s tím, že investice do bydlení je pro nás velmi výhodná. Na tomto místě považujeme za důležité upozornit na to, že kupujeme-li byt, nemusí se vždy jednat o investici. Je potřeba si uvědomit, zda používáme své finanční prostředky na investování, nebo na spotřebu, protože to pak významně ovlivní rozpočet domácnosti. Ne náhodou význam tohoto rozlišení zdůrazňuje Standard finanční gramotnosti pro základní vzdělávání. V části Finanční produkty ukládá, aby žák základní školy dovedl rozpoznat a porovnat spotřebu, úspory a investice, viz předepsaný výsledek finančního vzdělávání: „– uvede a porovná nejobvyklejší způsoby nakládání s volnými prostředky (spotřeba, úspory, investice)“ [1].
V rámci finančního vzdělávání musí být důkladně a jasně vysvětleno ekonomické pojetí investic. Z výkladu by mělo být zřejmé, že vynakládáme-li peněžní prostředky na spotřebu, je naším cílem uspokojit nějakou potřebu. Investujeme-li, vynakládáme volné peněžní prostředky za účelem dosažení výnosů. (Při investování okamžitou spotřebu obětujeme ve prospěch budoucího výnosu.) Jestliže například koupíme byt k vlastnímu bydlení, nejedná se o investici, ale o výdaje na spotřebu za účelem uspokojení potřeby bydlet. Koupíme-li byt s tím, že jej hodlám pronajímat, jedná se o investici.
Na tomto jednoduchém příkladu můžeme vysvětlit rozdíl mezi spotřebou a investicí, určit roční výnosy a spočítat dobu návratnosti investice. Můžeme posoudit rizika investice a její likviditu (dobu vázanosti investice). Vše je pochopitelné i pro žáky ZŠ. Je pravda, že ekonomické teorie analyzují také investice do lidského kapitálu (např. do vzdělání), ale věc je natolik komplikovaná, že konkrétní příklady pro výpočet doby návratnosti a efektivnosti takovýchto investic pro výuku na ZŠ nedoporučujeme.
Diskuze (2)
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
- Mgr. Zdeněk Sotolář6. 10. 2011
Vida, terminologická smršť. Gramotnost peněžní, cenová, rozpočtová... Možná se nadějeme také gramotnosti dřepové,kotoulové a výmykové.
- Jana Petrů9. 10. 2011
Paní Tichá, Váš článek mě potěšil, protože přesně s tímto obsahem začínáme v úvodu do hospodářské matematiky (v 6. třídě). Když jsem si článek četla, napadlo mě, jak je to jednoduché a proč to nechápou ti, kteří řídí naši ekonomiku. A představte si, že dnes o tom mluvil v OVM prof. Stiglitz, nositel Nobelovy ceny za ekonomii. A tak mě napadlo, jestli byste kopii článku nechtěla zaslat na ministerstvo financí. Vždyť tam přece musí pochopit to, co chápe žák ZŠ. Nebo ne?
Seriál
Ekonomické myšlení a ekonomické rozhodování
- 1.Trh a ekonomické aspekty moci
- 2.Ekonomické myšlení a hospodářská politika
- 3.Čas a ekonomické rozhodování
- 4.Smysl ekonomické aktivity a ekonomického vzdělávání
- 5.Glosa k významu finanční gramotnosti v každodenním životě – spotřeba, úspory a investice
- 6.Možnosti a meze dialogu v ekonomii a výchova k ekonomickému myšlení
- 7.Zisk – symbol úspěchu a výchova k ekonomickému myšlení
- 8.Etické aspekty finančního vzdělávání