Výuka dějepisu podle návrhu alternativní verze vzdělávacího oboru Dějepis na Gymnáziu Hladnov v Ostravě

VSTUPNÍ VÝCHODISKA PRO VÝUKU PODLE INOVOVANÉHO DĚJEPISNÉHO KURIKULA

Výuka dějepisu na gymnáziích je často diskutovaným tématem, a to nejen mezi odborníky, ale i v médiích a ve společnosti obecně. Velmi často jde o debatu laickou a jednostrannou, což objektivnějšímu uchopení této problematiky brání. Obecně lze debatu vnímat v rovině faktografické (tj. „co naši žáci znají“) a didakticko-metodické (tj. „jací jsou učitelé dějepisu“). Takto vymezené a značně zjednodušené pojetí debaty překračují jen někteří odborníci z řad didaktiků, učitelů nebo různé organizace, kterou je například Asociace učitelů dějepisu České republiky. Samotný učitel dějepisu se v záplavě více či méně relevantních názorů na vlastní práci nesmí ztratit, musí je vnímat, analyzovat a při tom všem ještě dobře a efektivně učit.

V rámci kurikulární reformy probíhá i „skrytější“ část debaty, ve které se řeší kompetentnějším způsobem klíčové otázky výuky dějepisu – co a jak budeme v rámci středoškolského dějepisu vyučovat. Do této debaty výrazným způsobem vstupuje i Metodický portál RVP, a to nejen svými metodickými doporučeními (za všechny například příspěvek A. France [1]), ale i konkrétnějším Návrhem alternativní verze vzdělávacího oboru dějepis v RVP pro čtyřleté gymnázium a vyšší stupeň víceletého gymnázia (didaktická inovace dějepisného kurikula) [2]. Uvedený Návrh alternativní verze (dále jen NAV) z pera kolektivu autorů Výzkumného ústavu pedagogického (VÚP) je zvláště zajímavý novým pojetím obsahu výuky dějepisu na gymnáziích, a to nejen obvyklým důrazem na moderní dějiny, respektive dějiny 19. a 20. století, ale zvláště na tematické vyučování ve třetím a čtvrtém ročníku.