Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Myšlenkový a vědecký rozměr osvícenství
2,7 (9 hodnocení)
Cílem výukové lekce je přiblížit studentům myšlenkový a vědecký rozměr osvícenství, jeho nejdůležitějších hodnotových rozměrů (dělba moci ve státě, otázka rovnosti, vztah k náboženství) a vědeckého přínosu pro naši společnost.
Popsaná výuková lekce vznikla v rámci „Ověřování výuky podle alternativní verze vzdělávacího oboru dějepis v RVP pro gymnázia“, které probíhá od roku 2011 na vybraných českých gymnáziích. Tato alternativní verze RVP je charakteristická svým důrazem na moderní fázi českých a světových dějin, a tedy redukuje učivo starších dějin (pravěk, starověk a částečně i středověk). Vzhledem ke společenským požadavkům a trendům ve výuce dějin v zahraničí se jedná o koncepci navýsost žádoucí.
„Staré pojetí“, kdy bylo učivo dějin rozloženo dle vývojových fází cca takto: 1. ročník – antika, 2. ročník – středověk, 3. ročník – novověk a 4. ročník – 20. století, je přežitý a málo funkční model. S přihlédnutím ke skutečnosti, že maturitní ročník vzhledem ke státní maturitě končí fakticky začátkem dubna, se pak často stává, že pedagog to nejdůležitější z látky, tj. 20. století, nestihne probrat. Alternativní verze RVP redukující starší dějiny by (nejen) tomuto problému měla zabránit.
Článek představuje výukovou hodinu, která je věnována myšlenkovému a vědeckému rozměru osvícenství. Vedle samotného popisu výukové lekce si v závěru dovolíme nabídnout i vlastní zkušenost s výukou tohoto tématu.
A. Zadání úkolu: Přečtěte si úryvky z děl níže uvedených osvícenských myslitelů a vypracujte otázky, které se k nim vztahují.
1. Charles Louis de Montesquieu
Aby nikdo nemohl moci zneužívat, musí to být tak zařízeno, že jedna moc omezuje druhou. Ústava může být taková, že nikdo nebude nucen dělat věci, které zákon nevyžaduje, a nedělat věci, které zákon dovoluje…
V každém státě je trojí moc: moc zákonodárná, moc výkonná v oboru práva mezinárodního a moc výkonná v oboru práva občanského.
Moc zákonodárná umožňuje panovníkovi nebo úředníkům vyhlašovat zákony platné pro určitou dobu, nebo navždycky, opravovat, popř. odvolávat zákony již dané. Druhá moc mu umožňuje sjednávat mír nebo vyhlašovat válku, vysílat nebo přijímat vyslance, zajišťovat bezpečnost státu a čelit nepřátelským vpádům. Třetí moc mu umožňuje trestat zločiny nebo rozsuzovat spory jednotlivých občanů. Tuto poslední moc nazveme mocí soudní, moc předtím uvedenou výkonnou mocí státní…
Soudní moc se nesmí svěřit doživotnímu senátu, nýbrž musí být vykonávána osobami, které budou vybírány v určitém intervalu z lidu způsobem, který bude určen zákonem, a které tvoří soudní dvůr, který bude úřadovat tak dlouho, dokud to bude nutné…
Nemají-li však býti soudy trvalými institucemi, rozsudky jejich naproti tomu musí míti tak trvalou platnost, že by měly býti považovány za jakýsi zákon […]
Stálí soudcové jsou, jak jsme již řekli, jen ústa, která citují text zákona, lidé bez vůle, kteří nemohou zmírnit moc ani přísnost zákonů…7
Jak má být podle Montesquieuho koncipována moc ve státě, jak jeho názory korespondují s obecnými postoji osvícenství?
Jaké možnosti organizace soudní moci vyčleňuje Montesquieu; jakými právními pojmy bychom možnosti jeho členění soudní moci mohli nazvat?
Jak je rozdělena moc dle současné Ústavy ČR?
2. Jean Jacques Rousseau
Rozeznávám u lidstva dva druhy nerovnosti: jednu nazývám přirozenou neboli tělesnou, protože je vytvořena přírodou a spočívá v rozdílnosti věku, zdraví, tělesných sil a vlastností ducha i duše. Druhou můžeme nazvat nerovností mravní neboli politickou, protože závisí na jakési úmluvě a je podložena nebo alespoň schválena souhlasem lidí. Tato se skládá z různých výsad, z nichž někteří těží na újmu druhých tím, že jsou bohatší, uctívanější, mocnější než oni, nebo je dokonce nutí k poslušnosti. (...) Onen člověk, který si obsadil jistý kus pozemku, prohlásil: Tohle je mé! a našel dost prostoduchých lidí, kteří mu to uvěřili. Kolika zločinů, válek, vražd, běd a hrůz by bylo lidstvo ušetřeno, kdyby byl někdo vytrhal kůly, zasypal příkopy a zavolal na své druhy: Jste ztraceni, jestliže zapomenete, že ovoce patří všem a země žádnému.
Které druhy nerovnosti autor rozlišuje a jaký má na ně názor?
Jak autor hodnotí soukromé vlastnictví?
Které myšlenky z textu jsou typicky osvícenské?
3. Paul Dietrich Heinrich von Holbach
Nevědomost a strach, to jsou ty dva opěrné sloupy náboženství. Právě nejistota, kterou člověk pociťuje ve vztahu k bohu, vede k tomu, že se cítí připoután k náboženství. Vše neznámé, vše temné (...) probouzí v člověku strach. První zákonodárci si vzali za úkol ovládat své národy, nejsnadněji toho mohli dosáhnout tím, že je zastrašili. (...) Což není pochopitelnější odvozovat vše, co existuje, z hmoty jejíž existence je dokázána všemi našimi smysly?
Jaký má autor vztah k náboženství a co vyčítá církvi?
B. Zadání úkolu: na základě ukázky ze známého českého seriálu F. L. Věk odvoďte, co mělo společné osvícenství a křesťanství.
C. Zadání úkolu: v oslavné básni z roku 1765 najděte rady panovníkovi, jak má vládnout.
Buď vládcem občanům, ne otrokům! Svou moc si zbuduj v jejich srdcích jen!
Ne strachem získávej si poslušnost, tu zajistí ti moudrost zákonů! Ať neposlušný ztrestá sebe sám! Krev prolít občanů se obávej! Jednou vzdáš účet pánů vladařů, jenž svěřil v ruce tvé i tuto krev. Neplýtvej nikdy statkem poddaných! On není tvůj, toť jejich vlastnictví, jež chránit je údělem knížecím. Bohatství občanů je poklad tvůj! Ať srdce jich ti náleží! A klíč k pokladům všem ti láska zhotoví. Ať žehná ti i rolník u pluhu, jenž jednou – v světě zkázy zbaveném – i v rukou krále hanbou nebude. Svobodou poušť se v květy obrací, otroctví mění nivy rajské v poušť. Tvým vlivem ať se ochod pozvedne a blahobyt pak jemu následuj. Buď přízniv vědám a ty pak podporuj, jichž světlem vzrůstá blaho člověka!
D. Zadání úkolu: za pomoci učebnice či Internetu přiřaď k sobě osvícenského myslitele či vynálezce a jeho přínos lidstvu
1. Newton
utřídění chemických prvků
2. bratří Montgolfiérové
vědecké rozdělení rostlin
3. Galvani
vynález hromosvodu - jeho vynalezení je přisuzováno dvěma lidem
4. Pascal
vynález parního stroje, který se stal předpokladem pozdější průmyslové revoluce, jeden z nejdůležitějších vynálezů lidstva - stal se nezbytnou součástí moderních továren a měl i zásadní vliv na rozvoj dopravy
5. Linné
vynález horkovzdušného balónu
6. Lavoisier
vynález galvanického článku
7. Watt
objevy v oblasti mechaniky, matematiky a gravitace
8. Diviš
objevy v oblasti tlaku vzduchu
9. Montesquieu
sestrojení první elektrické baterie
10. Locke
mnohadílná Encyklopedie (Racionální slovník věd, umění a řemesel), která shrnovala celé tehdejší vědění a stala se symbolem vzdělanosti a pokroku, sepsal ji kolektiv autorů
11. Diderot, d´Alembert, von Holbach, Helvétius
panovník nemá vládu od Boha, ale od lidu a tomu má sloužit: každý má právo na náboženskou svobodu, vlastnictví majetku a ochranu od státu. Lidé jsou si rovni a svobodní. Duchovní otec liberalismu.
12. Rousseau
dílo: Duch zákonů: absolutistická monarchie je špatná: moc má být rozdělena na zákonodárnou, výkonnou a soudní
13. Voltaire
lidé si mají být sociálně rovni - zrušme tedy soukromé vlastnictví a vraťme se do přírody, tam je naše přirozenost
14. Volta
zpochybnění církve a náboženství, všichni lidé mají být svobodní a ve všem si mají být rovní. Člověku je třeba zajistit důstojný život již na Zemi a ne po smrti v “nebi”
E. Závěrečné opakování: na základě výše vypracovaných úkolů, nebo za pomoci učebnice a internetu doplňte správně následující text.
Od poloviny ............. století se v Evropě naplno prosadil nový myšlenkový směr: osvícenství, které lze chápat jako bytostný opak zbožného ....................... Tento politicko-ekonomický směr, který vznikl v .................... a ve Francii po smrti Ludvíka XIV., kladl důraz především na ............................, který mají (údajně) všichni lidé. Od tohoto předpokladu se pak odvíjí požadavek náboženské tolerance, který se odrazí mj. např. v zrovnoprávnění Židů či v ............................... patentu císaře ........................ z roku ................. Rozum má také dovést člověka ke zjištění, že není důležitý jen ....................... život, ale i ten předsmrtný na zemi. Osvícenci tak požadují a věří v kvalitní a důstojný život, zajištěný pokrokem a reformami – proto dojde např. v habsburské monarchii v roce 1781 ke zrušení .............................. . Vzestup a “světlé zítřky” společnosti má zajistit především vzdělanost (což vede např. k zavedení ................................................. za vlády Marie Terezie) a s ní spojená věda, která zažije v 18. st. ohromný rozvoj. Je založena celá řada vědeckých institucí (akademie, knihovny) a zaznamenáno množství zásadních objevů a vynálezů (uveďte min. 4 příklady ...................................................). Bylo to osvícenství, které umožnilo rychlý nástup ..................................... revoluce v Anglii. Zatímco barokní člověk hlavně věřil, tak osvícenec věděl: symbolem doby se tak stala ............................. encyklopedie shrnující “veškeré vědění”. A jako prototyp osvícenského člověka, který umí své znalosti aplikovat a prakticky využít, lze uvést literárního hrdinu ..................................................
V politické rovině požadovali osvícenci hlavně svobodu, rovnost a práva. Nikdy předtím nebylo tak zdůrazněno právo na svobodné vlastnictví a podíl lidu na vládě skrze .............................. Někteří osvícenci přicházejí s myšlenkou, že státní moc musí být rozdělena na více ...................................... ústavou, čili odmítají ............................. Osvícenství také znamená odmítnutí církve a přehnané zbožnosti. Panteismus je nahrazen deismem (vysvětlete ............. ...............................................................................................) a často i ateismem.
Myšlenky osvícenství zásadním způsobem inspirovaly britský ekonomický liberalismus, francouzskou revoluci a odrazily se i na vzniku USA a jejich ústavy. Někteří panovníci (Fridrich II. Veliký, Marie Terezie, Kateřina II. Veliká) si však z osvícenství vzali jen potřebu činit .................................., aby lepší život poddaných přinesl prosperitu celému státu, ale o vládu se odmítli dělit: tzv. osvícenský .................................. .
Závěr
Lekci „myšlenkový a vědecký rozměr osvícenství“ doporučujeme zařadit do výuky dějepisu na gymnáziích. V případě nejčastějšího rozvržení období a hodinových dotací (2 hodiny týdně každý ročník) vychází toto téma na začátek 3. ročníku čtyřletého gymnázia, tj. septimy u víceletého gymnázia. Teoreticky je možné výukovou lekci zařadit i do hodiny filosofie, v takovém případě by však bylo nutné některé části poupravit.
Z hlediska metod je hodina založena na četbě a analýze textu. Texty byly vybrány tak, aby představily nejdůležitější myšlenky osvícenství (dělba moci ve státě, otázka rovnosti, vztah k náboženství. Závěrečný text pak slouží jako shrnutí nejdůležitějších poznatků (video je možno zařadit v lekci kamkoliv jinam).
Ze zkušenosti víme, že ukázky z děl osvícenských myslitelů musí být vybrány tak, aby nebyly příliš dlouhé a přes jejich filosofický rozměr žákům srozumitelné. A to i v nižších ročnících.
Vzhledem k poněkud jiné hodinové dotaci dějepisu na našem čtyřletém gymnáziu (3 – 2, 2 – 0) a k důrazu na moderní dějiny, učíme toto téma již na začátku druhé ročníku. Cvičení na objevy a vynálezy, stejně tak závěrečné shrnutí, pak využíváme ještě ve 4. ročníku při výuce filosofie v rámci občanského a společensko-vědního základu. Oba úkoly nám v tomto případě přijdou vhodné pro připomenutí historického kontextu doby osvícenské. Samozřejmě lze využít při filosofii i úvodní texty z této lekce, ale osobně bychom je doporučili ještě doplnit dalšími osvícenskými mysliteli (např. Voltaire).
Žáci mohou pracovat v různě velkých skupinách dle uvážení učitele. Obvykle zadáváme pracovní texty do skupinek po dvou žácích, početnější skupinky nám přijdou pro tento úkol neefektivní.
Většina žáků nemá problém s pochopením textu. Menší problémy se naskytnou jen v závěrečném shrnutí, kdy např. žáci někdy marně přemýšlejí nad tím, který osvícenský literární hrdina byl prototypem člověka, který své znalosti umí aplikovat do praxe (R. Crusoe). Bez internetového připojení asi také nejsou schopni vymyslet rozdíl mezi panteismem a deismem.
Stručné zhodnocení
Klady: žáci pracují a analyzují texty, pracují ve skupinkách, hodina je proložena videem, lekce má silné mezioborové přesahy.
Rizika: není možné stihnout všechny úkoly za 45 minut, vhodnější dotace je 2 x 45 min; žáci budou redukovat charakteristiku osvícenství na výčet vynálezů.
Další doporučení: texty je možno doplnit ještě ukázkami z Tolerančního patentu či z Patentu o zrušení nevolnictví, závěrečné shrnutí lze zadat i jako domácí opakovací úkol.
