Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Česká kultura a společnost po 2. světové válce
Tento příspěvek ukazuje jednu z možností, jak seznámit žáky s kulturou a životem po 2. světové válce v našem státě, motivuje žáky ke komunikaci s rodiči a prarodiči o životě v době tzv. lidově demokratického a socialistického Československa (1945−1989) a současně představuje jedno z možných hodnocení žáků ve skupinové práci.
Cíl výuky
Cílem příspěvku je motivovat žáky k poznávání národní historie a kultury, pracovat s novými netradičními zdroji informací, navázat nad fotografiemi rozhovory žáků s jejich rodiči a prarodiči, ale i se spolužáky.
V roce 2013 se v jedné třídě sešly převážně dívky. V souvislosti s tématem „Nejnovější dějiny – kultura, život v Československu“ vyučující žákům a žákyním navrhla, aby se souhlasem rodičů a prarodičů přinesl do hodiny fotografie, na kterých si budou demonstrovat kulturu odívání, včetně účesů typických pro různá desetiletí po 2. světové válce. Po počáteční nedůvěře se nakonec shromáždilo přes 60 fotografií. V dvouhodinovce pak proběhly tyto aktivity.
Kürschner. Wikimedia.org : Nutria hat and collar, Leipzig 1966 [online]. 2009-01-04 [cit. 2015-10-20]. Dostupný pod licencí Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 de na WWW: <https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Nutria_hat_and_collar,_Leipzig_1966.jpg>.První blok:
2 žáci se věnovali skenování a třídění fotografií do skupin podle časového zařazení. Ostatní žáci a žákyně byli rozděleni do 3 skupin a byli seznámeni s úkoly, které je čekají. Vyučující rozdělila žáky a žákyně do skupin a přidělila jim jednotlivá období. Každá ze skupin musela vypracovat všechny tři zadané úkoly.
- úkol – prohlédnout, zhodnotit fotografie za určité období (40.–50., 60.–70., 80. léta)
Materiály ke stažení
Diskuze (2)
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
- Miroslav Melichar13. 11. 2015
Výborný námět. Mám podezření, že mnohdy komunikace dětí a mládeže s rodiči a prarodiči o minulosti chybí. Vzniká ale riziko - zkreslený obraz z útržkovitých informací, nepřiměřené zobecnění. V širším měřítku byl projekt na toto téma realizován na Waldorfském lyceu v Praze: http://www.ceskaskola.cz/2014/12/jak-se-zilo-v-kniha-o-jak-zili-rodice.html V kapitole o výživě za socialismu tam najdeme i tvrzení, že potravin sice nebyl vždy dostatek, ale byl bohatý výběr zvěřiny za nízké ceny (podle ojedinělé informace jedné osoby). Na jiný příklad podobného naivního zobecnění upozorňuje na České škole komentář. Aktivita (projekt) vyžaduje dobrou připravenost vyučujícího - starší mohou v mnohém čerpat z vlastní životní zkušenosti, ale nejmladší (třeba začínající, narození po roce 89) mohou mít o dřívějších dobách podobně málo informací jako jejich žáci a musí se tedy sami důkladně připravit.
- E Kocourek14. 11. 2015
Ze dvou tvrzení "potravin nebyl vždy dostatek" a "byl bohatý výběr zvěřiny za nízké ceny" je tím naivním zobecněním které? Nebo třeba obě? Samotný článek naznačuje zpracovávání údajů "typických pro různá desetiletí". Tak je to správné. Pokud příslušná tvrzení nevztáhnete k dílčím obdobím - desetiletí je dobrý příklad - nebude se jednat o naivní zobecnění, ale v lepším případě o tvrzení nesmyslná. V horším případě půjde o tendenční lži.
Seriál
Alternativní výuka dějepisu na gymnáziích
- 1.Celkové zkušenosti z výuky alternativního dějepisu v roce 2014
- 2.Vyhodnocení realizace alternativních osnov dějepisu gymnázia
- 3.Myšlenkový a vědecký rozměr osvícenství
- 4.Pojem a úloha státu ve výuce dějepisu
- 5.Období normalizace - závěrečná fáze a sametová revoluce v ČSSR
- 6.Etapa tzv. normalizace v dějinách ČSSR
- 7.Politická a společenská situace na počátku 50. let v ČSR
- 8.Ověřování alternativní verze vzdělávacího oboru Dějepis v RVP pro čtyřleté gymnázium a vyšší stupeň víceletého gymnázia ve školní praxi.(úvodní text)