Ochrana člověka za běžných rizik a mimořádných událostí – zásady bezpečného pobytu v přírodě

V rámci pravidelného cyklu článků věnovaných problematice ochrany člověka za běžných rizik a mimořádných událostí přinášíme osmé téma v tomto školním roce – zásady bezpečného pobytu v přírodě. Věříme, že vyučující informace využijí jako vhodnou doplňkovou pomůcku k plánování a realizaci výuky.

S blížícím se létem přicházíme s několika důležitými zásadami při pobytu v přírodě, které by žáci měli znát, aby si prázdninových dní mohli užívat naplno a vrátit se do školních lavic plní dojmů a v pořádku.

Nejčastějším extrémním klimatickým jevem u nás je bouře. Je to soubor elektrických, optických a akustických jevů a může s sebou nést doprovodné projevy jako prudký až nárazový vítr, tornádo, blesky, hromy a srážky ve formě přívalových dešťů nebo i krupobití. Tyto projevy se většinou vyskytují kombinovaně a je třeba v dané situaci vyhodnotit, který z nich představuje největší nebezpečí, a podle toho se správně zachovat.              

Blesk je silný, viditelný elektrostatický výboj o vysoké teplotě (až 30 000 °C). Energie uvolněná při jeho úderu je obrovská a dosahuje i několika stovek kilowatthodin. Výboj prochází vzduchem a rozechvívá jej, což se projevuje jako hřmění. Vzhledem k odlišné rychlosti světla a zvuku lze celkem snadno spočítat, jak je bouře daleko a zda se přibližuje nebo vzdaluje. Zhruba tři sekundy mezi bleskem a hřměním odpovídají vzdálenosti jednoho kilometru. Blesk zasáhne nejčastěji nejvyšší nebo nejlépe vodivé objekty v okolí. Nejbezpečnější úkryt je budova s bleskosvodem, který případný výboj svede do země. Pokud jsou osoby v budově, nemají používat elektrické spotřebiče ani telefony, nemají se zdržovat u oken, radiátorů, kamen či krbu, nepouštět vodu z kohoutku. Pokud jsou osoby bouří zastiženy ve voze (s uzavřenou kovovou střechou), je nejlepší zastavit, neotvírat okna ani dveře, nedotýkat se rádia, volantu, řadicí páky ani jiných kovových částí vozu. Pokud je bouře zastihne v přírodě, doporučujeme: