Jak na internet: Vývoj a architektura počítače

První opravdové počítače

Skutečně fungující počítače se začaly objevovat během druhé světové války. Ačkoliv se historici stále přou o to, kdo byl vlastně úplně první, je zcela namístě jmenovat tři výpočetní stroje, které vznikly nezávisle na sobě zhruba ve stejné době:

• V květnu roku 1941 byl v Německu uveden do provozu počítač Z3, jehož autorem byl Konrad Zuse.
• ABC (Atanasoff-Berry Computer) zkonstruovali a otestovali John V. Atanasoff a Clifford Berry na Iowa State College v roce 1942.
• V letech 1943–46 vznikl na Moore School of Electrical Engineering ve Philadelphii elektronkový počítač ENIAC. Vývojový tým vedli John Mauchly a J. Presper Eckert.

Z dnešního pohledu měl největší význam posledně jmenovaný ENIAC, především proto, že na jeho základě vybudoval John von Neumann, geniální matematik maďarského původu, architekturu počítače, která se používá dodnes. Její hlavní a vpravdě revoluční myšlenkou bylo využití paměti jak pro data, tak i pro zakódované programové instrukce, které procesor z paměti načítá a provádí. Nenápadná výzkumná zpráva von Neumannovy skupiny, ač původně vznikla jen ve strojopisné podobě ve 24 kopiích, se rychle rozletěla do celého světa a John von Neumann je od té doby považován za otce moderního počítače. Otázkou zůstává, zda právem, protože některé z jeho myšlenek si nechal patentovat už Konrad Zuse v roce 1937.