Jak na internet: Elektronický podpis

Cíle

Elektronický podpis zajišťuje několik různých věcí. První z těch důležitějších je zajištění integrity dokumentu. Pokud dostaneme elektronicky podepsaný dokument, lze ověřit, že od jeho podpisu nebyl změněn. Pokud změněn byl, dozvíme se to a můžeme podniknout odpovídající kroky (například mu nevěřit, podobně jako smlouvě s propiskou opravenými některými pasážemi).

Další funkcí je jedinečnost elektronického podpisu. U běžného podpisu toto zajišťuje unikátnost písma, za elektronickým podpisem v tomto stojí kryptografie.

A nakonec, elektronický podpis lze použít i k tomu, aby příjemce dokázal ověřit, že odesílatel je opravdu tím, za koho se vydává. To se na první pohled zdá stejné, jako minulá funkce, ale není. Já se můžu pokaždé vlastnoručně podepsat jako Jan Novák a příjemce může ověřit, že jsem stále tatáž osoba (mám stejný podpis), ale Jana Nováka to ze mě neudělá. V reálném světě máme pro tento účel občanský průkaz vydávaný státní mocí.

Fungování

Elektronický podpis je soubor binárních dat, který lze připojit k dokumentu (například PDF dokumentu, e-mailu, či požadavku v internetovém bankovnictví). Nemá žádný speciální smysl, jen musí určitým způsobem odpovídat podepisující entitě a obsahu dokumentu.

K vytvoření podpisu potřebujeme podpisový klíč. Ten má dvě části ‒ soukromou a veřejnou. Ty lze vytvořit zároveň, ale jednu z druhé nelze odvodit (jedině zkoušením všech možností, kterých je ale pro útok příliš mnoho).

Pomocí soukromé části a dokumentu lze spočítat ona binární data. Pomocí veřejné části a dokumentu lze zkontrolovat, že se jedná o stejný dokument jaký byl podepsán a že ona binární data byla vytvořena pomocí odpovídající soukromé části. Pokud tedy dokážeme udržet soukromou část v tajnosti a příjemci dáme naši veřejnou část, máme splněné první dva cíle.