Digitální technologie ve výuce žáků s odlišnými kulturními a životními podmínkami
Odborný článek
Digitalizace ve vzdělávání
Digitální technologie ve výuce žáků s odlišnými kulturními a životními podmínkami
1,0 (1 hodnocení)
Článek popisuje využití digitálních technologií při vzdělávání žáků s odlišnými kulturními a životními podmínkami. Na úvod uvádí charakteristiku znevýhodnění a možné příčiny a důsledky. Dále poukazuje na speciální vzdělávací potřeby žáků s odlišnými kulturními a životními podmínkami a způsoby využití digitálních technologií při kompenzaci obtíží ve výuce a podpoře procesu učení. Na konec uvádí výzvy, kterým učitelé mohou čelit při využívání digitálních technologií při výuce žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.
1. Charakteristika žáků s odlišnými kulturními a životními podmínkami
Kategorie žáků s odlišnými životními a kulturními podmínkami je velmi široká a vyžadující pochopení odlišností a jejich projevů. Obecně se jedná o žáky, kterým podmínky, ve kterých vyrůstají, zabraňují plně rozvinout jejich učební potenciál a vyžadují vyšší intenzitu podpory ve školním vzdělávání. Odlišné životní a kulturní podmínky zahrnují celou plejádu příčin a důsledků. Žáci mohou vykazovat širokou škálu projevů znevýhodnění v důsledku rodinného, kulturního nebo jazykového zázemí, které se navzájem mohou kombinovat, a příčiny některých aspektů chování žáků nemusí být škole ani dobře známy.
Základní příčiny odlišných kulturních a životních podmínek jsou podle Felcmanové a Habrové:
Na úrovni jedince (zanedbaný vzhled, jazyková odlišnost, jiná sexuální orientace), na úrovni rodiny (dysfunkční rodina, jiný životní styl, týrání, zanedbávání, zneužívání, pracovní vytížení rodičů, neúplná rodina), na úrovni sociálního prostředí (ohrožení sociálně patologickými jevy nebo prostředí sociálně vyloučené lokality) a v souvislosti se socioekonomickým statusem (ztráta materiálního zázemí, chudoba, migrace, špatné bytové podmínky, kulturní či náboženská odlišnost, odlišný mateřský jazyk).
V důsledku sociální a psychické situace může u žáků docházet ke změnám chování, ztrátě schopnosti se soustředit a/nebo ovlivnění kognitivních funkcí. Možné projevy u žáka jsou: nejistota, labilita, úzkostnost, únava, apatie, izolace v kolektivu, agresivita, výkyvy v pracovním tempu, záškoláctví, nepřipravenost do výuky, časté zapomínání či ztráty pomůcek, rizikové chování. Na straně rodiny se ještě může jednat o nezájem rodičů o komunikaci se školou a potíže s financováním školních potřeb.
Mezi žáky s odlišnými kulturními a životními podmínkami řadíme i žáky, kterým jazyková bariéra znemožňuje plně využít jejich učební potenciál. Do hry vstupují také sociokulturní specifika. Kulturní tradice rodiny žáka mohou být v rozporu s kulturou majoritní společnosti a vzdělávacím systémem (např. tělesná a sexuální výchova). Dítě se v nové zemi a novém prostředí může cítit nejistě, reagovat podrážděně, nekomunikovat. Je možný výskyt úzkostí, depresí či neurózy.
Rizika ve vzdělávání žáků jsou spojována především se školní neúspěšností, s předčasným ukončováním základního vzdělání, dále s odmítáním následného středoškolského vzdělávání, případně s jeho nedokončením. Pro úspěšné vzdělávání žáků s kulturním a sociálním znevýhodněním je nezbytná spolupráce všech zainteresovaných složek – školy, PPP, SPC, OSPOD a také neziskových organizací. Součinnost nejrůznějších aktérů a aspektů je tedy klíčová pro úspěšnost žáka v procesu učení a všechny jednotlivé aspekty se na tomto procesu podílejí.
2. Využívání digitálních technologií ve vzdělávání žáků s odlišnými kulturními a životními podmínkami
Potřeby žáků s odlišnými kulturními a životními podmínkami v oblasti vzdělávání jsou velmi různorodé. Obecně lze hovořit o těchto často se opakujících oblastech potřeb, které se ovšem ještě mohou kombinovat s dalšími speciálními vzdělávacími potřebami:
Posilování kognitivních funkcí
Posilování pozornosti
Posilování paměti
Posilování znalosti češtiny
Posilování motivace
Posilování pracovních návyků a povinností
Eliminace poruch chování
Mezi hlavní klady a možná rizika využívání digitálních technologií u žáků s odlišnými kulturním a životními podmínkami patří:
+ výukové programy na prezentaci, fixaci a procvičování učiva zohledňující individuální pracovní tempo
+ aplikace pro posílení výuky českého jazyka, řečového vývoje, slovní zásoby
+ aplikace ke zvýšení koncentrace a motivace k práci
+ audiovizuální materiály k seznámení se s kulturními tradicemi, zvyklostmi a sociálními situacemi majoritní společnosti
+ praktické informace využitelné v běžném životě: jízdní řády, slovníky, jazykové překladače, mapy, dětské portály atd.
+ podpora při budování pracovních návyků a povinností
+ cloudové řešení umožňující sdílení výuky a prací a vzdělávání žáků z různých škol současně
- neznalost digitálních technologií / nemožnost využívat v domácím prostředí, potřeba důkladnější instruktáže
- problém jednostranné zátěže
- nedostatek činností pohybového a manipulativního charakteru
- při potřebě podpory v češtině menší důraz na mluvení a rozvoj mluveného slova
- možný sklon k rizikovému chování – internet, sociální sítě
- možný sklon k závislostem
- možný objekt šikany – Facebook, sociální sítě
- možné podcenění bezpečí při práci s DT
3. Digitální technologie jako podpůrné opatření
Digitální technologie pomáhají kompenzovat nedostatečnou znalost vyučovacího jazyka, absentující sociokulturní kompetence, chybějící podporu ze strany rodiny a nepodnětné prostředí.
Podpora žákům z důvodu odlišných kulturních a životních podmínek v oblasti digitálních technologií je na doporučení Školského poradenského zařízení podle vyhlášky 27/2016 Sb. následující:
Výukový software v ceně 5000 Kč: například ACTIVstudio 2 CZ, Dyscom, Včelka, Méďa, Altík, Mentio nebo TOGlic.
Počítač, tablet nebo notebook dle individuálních potřeb žáka v ceně 8 000 Kč.
Na žáky s odlišnými kulturními a životními podmínkami se může vztahovat podpora, která se váže k jiným skupinám žáků se SVP, a to podle konkrétních vykazovaných obtíží.
4. Priority při využívání digitálních technologií při vzdělávání žáků s odlišnými kulturními a životními podmínkami
Digitální technologie ve vzdělávání žáků s odlišnými kulturními a životními podmínkami jsou jedním z prostředků individualizace a diferenciace výuky, které zohledňují sociální, kulturní, emocionální a kognitivní schopnosti, zájmy, potřeby, vzdělávací potřeby a vývojové možnosti těchto žáků. Digitální technologie mají nezastupitelnou funkci při kompenzaci obtíží způsobených odlišnými kulturními a životními podmínkami a rozvoji žádoucích dovedností.
U žáků s odlišnými kulturními a životními podmínkami je nezbytné vzít v potaz, že s některými digitálními technologiemi se žák ve škole může setkávat poprvé, že mu nebude umožněno využívání a procvičování v domácím prostředí a že jej bude třeba citlivě, bez poukazování na jeho odlišnost, zasvětit do uživatelských funkcí. Žákům některé informace a funkce související s digitálními technologiemi nemusí být známy a budou potřebovat větší podporu ze strany učitele.
Někteří žáci mohou být zvyklí využívat digitální technologie pouze jednostranně (digitální hry, elektronická komunikace atd.). Bude třeba vedení pedagogem k využití digitálních technologií směrem ke vzdělávání, získávání, třídění a kritickému hodnocení informací.
Vhodně zvolené digitální technologie mohou částečně suplovat pomoc rodičů, poskytovat zpětnou vazbu a zvyšovat motivaci žáků nabídkou atraktivních materiálů a pestrých aktivit. Lze je využít pro posilování domácí přípravy. Pro žáky z odlišného kulturního prostředí mohou zpřístupnit vhled do majoritní kultury a nabídnout širokou škálu materiálů pro zdokonalování se v češtině. Dobře zvolené výukové programy mohou částečně nahradit doučování při respektování individuálního pracovního tempa žáka a poskytování potřebné zpětné vazby.
Výzvou ve vztahu k digitálním technologiím je pro školy především zajištění technologií žákům s odlišnými kulturními a životními podmínkami pro domácí přípravu. Dále je to vzdělávání k bezpečnému chování na internetu a uvědomění si rizik plynoucích z virtuálního světa. Nejen žáci se sklonem k rizikovému chování potřebují být vybaveni dostatečnou mediální gramotností, aby dokázali kriticky přistupovat k bezbřehosti obsahu na internetu, vyvarovali se rizikovým kontaktům a jednání a případně se sami nestali obětí šikany. Je také třeba citlivě pracovat s časovou dotací určenou pro práci s digitálními technologiemi, protože nejen žáci s odlišnými a kulturními podmínkami mohou mít sklony k závislostem a nadužívání technologií.
Použitá literatura:
BARTOŇOVÁ, Miroslava; VÍTKOVÁ Marie et al. 2010. Inkluzivní vzdělávání v podmínkách české školy. Brno: Masarykova univerzita, 2010.
FELCMANOVÁ, Lenka; HABROVÁ Martina a kol. Katalog podpůrných opatření: dílčí část: pro žáky s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu sociálního znevýhodnění [online]. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2015. Dostupné z: http://katalogpo.upol.cz/wp-content/uploads/katalogszn.pdf.
