Digitální technologie ve výuce žáků nadaných a mimořádně nadaných
Odborný článek
Digitalizace ve vzdělávání
Digitální technologie ve výuce žáků nadaných a mimořádně nadaných
5,0 (1 hodnocení)
Článek popisuje využití digitálních technologií při vzdělávání žáků nadaných a mimořádně nadaných. V úvodu popisuje fenomén nadání, projevy žáků ve škole a jejich potřeby při vzdělávání. Dále popisuje možnosti, které digitální technologie nabízí pro uspokojování těchto potřeb. Na závěr zmiňuje pozitiva a negativa, která s sebou využívání digitálních technologií u žáků nadaných a mimořádně nadaných nese.
1. Charakteristika žáků nadaných a mimořádně nadaných
Definice nadání není jednotná a vždy záleží na úhlu pohledu na tento fenomén. Za nadaného žáka se pro účely vyhlášky č. 27/2016 Sb. o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných považuje především žák, který při adekvátní podpoře vykazuje ve srovnání s vrstevníky vysokou úroveň v jedné či více oblastech rozumových schopností, v pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních dovednostech. Za mimořádně nadaného žáka se pro účely vyhlášky č. č. 27/2016 Sb. považuje především žák, jehož rozložení schopností dosahuje mimořádné úrovně při vysoké tvořivosti v celém okruhu činností nebo v jednotlivých oblastech rozumových schopností, v pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních dovednostech.
Podle RVP je nadání definováno jako „soubor schopností, které umožňují jedinci dosahovat výkonů nad rámec běžné průměru populace“. Školní vzdělávání a výkon nejvíce ovlivňuje rozumové nadání a s ním spojené intelektové schopnosti (například verbální, početní, paměťové či prostorové).
Výskyt kognitivně nadaných žáků je v populaci 10–15 %, mimořádně nadaných 2–3 %. Obvykle se jedná o žáky, kteří se velmi rychle učí a dosahují nadprůměrných výsledků. Někteří nadaní a mimořádně nadaní žáci ovšem nemusí ve škole nadprůměrně prospívat nebo mohou paradoxně neprospívat. Může se jednat o žáky dvojí výjimečnosti, kdy se intelektové nadání kombinuje s poruchami učení, fyzickým handicapem, sociálním znevýhodněním nebo emočními a motivačními problémy. S nadáním mohou být spojeny některé poruchy: Aspergerův syndrom, hyperkinetická porucha, autismus. Aktuální školní výkon nemusí být vždy hlavním vodítkem pro posuzování úrovně nadání, ale je třeba odborného vyšetření ve Školském poradenském zařízení a posouzení dalších speciálních vzdělávacích potřeb.
Projevy nadaných lze zpravidla rozdělit na ty, které ve škole působí pozitivně a ty, které mohou působit rušivě. Mezi „kladné“ projevy nadaných a mimořádně nadaných žáků patří raná čtenářská gramotnost, bohatá slovní zásoba, schopnost analýzy a nacházení vztahů mezi jevy, zvídavost, kreativita, hluboké znalosti v oblastech zájmů, schopnost abstrakce a kritického myšlení, originalita při řešení problémů, vynikající paměť a pozornost, snaha zakončit započatou aktivitu a specifický smysl pro humor. Nadaní žáci pozitivně reagují na výzvy a úkoly, které umožňují najít nová originální řešení.
Na druhé straně nemají rádi schematické a opakující se činnosti a procvičování, vidí často úkoly složitější, než ve skutečnosti jsou, což zpomaluje jejich pracovní tempo, ve výuce se často nudí a nepracují, oddávají se dennímu snění, vyžadují nové zajímavé činnosti, odmítají určování práce a příkazy, přecitlivě reagují na kritiku, jsou emočně labilní a vznětliví, odmítají se podřídit. Podle Václava a Jany Fořtíkových (2007) mohou vykazovat „asynchronní vývoj – v některých oblastech být významně napřed a jiných vykazovat věkově adekvátní, nebo dokonce opožděný vývoj“. Například intelektově mohou být velmi nadprůměrní, ale jejich motorika nebo sociální dovednosti mohou být velmi podprůměrné.
2. Využívání digitálních technologií ve vzdělávání žáků nadaných a mimořádně nadaných
Žáci nadaní a mimořádně nadaní potřebují podporu ze strany školy, aby mohli plně rozvinout své schopnosti, a digitální technologie mohou být skvělým pomocníkem.
Mezi hlavní potřeby žáků rozumově nadaných a mimořádně nadaných, které digitální technologie mohou naplňovat, patří:
Rozšíření a prohloubení vzdělávacího obsahu v oblastech nadání
Kontakt se stejně nadanými vrstevníky
Stimulující úkoly
Umožnění vlastního pracovního tempa
Široká možnost kreativního zpracování úkolů
Široký zdroj informací
Kontakt a stáže na odborných pracovištích
Technologie k badatelské činnosti
Cloudové řešení umožňující sdílení výuky a prací a vzdělávání žáků z různých škol současně
3. Digitální technologie jako podpůrné opatření ve vzdělávání žáků nadaných a mimořádně nadaných
Digitální technologie mohou být využívány nejen k rozvoji nadání, ale také ke kompenzaci obtíží způsobených dalšími speciálními vzdělávacími potřebami.
Podpora žáků nadaných a mimořádně nadaných v oblasti digitálních technologií je na doporučení Školského poradenského zařízení podle vyhlášky 27/2016 Sb. následující:
Stupeň podpůrného opatření / využití digitální technologie / finanční limit / příklad řešení
II. Výukový software / 2 000 Kč (Abaku, Timeline)
II. Tablet / 8 000 Kč
II. Flash disk / 1 000 Kč
II. Promítací plátno / 3 000 Kč
III. Odborné elektronické publikace (časopisy, knihy) / 3 000 Kč; 2 000 Kč (Annual Reviews, Web of Science)
III. Stolní PC / 15 000 Kč
III. Notebook / 15 000 Kč
III. Skener / 4 000 Kč
III. Videokamera a střihačský program / 7 000 Kč
III. Digitální fotoaparát / 5 000 Kč
III. Přehrávače a rekordéry pro CD a DVD
III. Školicí měřicí systém pro přírodovědné předměty / 50 000 Kč
IV. Odborné programy pro podporu sběru, evidence nebo zpracování výzkumných dat / 50 000 Kč
IV. Licence pro online přístupy k databázím odborných publikací / 50 000 Kč (Oxford University Press, Academic Research Ultimate)
Na žáky nadané a mimořádně nadané se může vztahovat ještě další podpora, a to na základě dalších diagnostikovaných speciálních vzdělávacích potřeb.
4. Pozitiva a negativa při využívání digitálních technologií při vzdělávání žáků nadaných a mimořádně nadaných
Digitální technologie ve vzdělávání žáků nadaných jsou jedním z prostředků individualizace a diferenciace výuky. Žákům nadaným mohou učitelé zpřístupnit informační zdroje, ať již encyklopedie, online vědecké knihovny či cizojazyčné zdroje, které rozšíří a obohatí vzdělávací obsah. Zároveň digitální technologie nabízí širokou škálu multimediálních zdrojů, které mohou intelektově nadaní žáci využít při badatelské činnosti a vypracovávání projektů. Nezastupitelná je motivační funkce ať atraktivitou zpracování obsahů, paletou nabízených zdrojů, nebo možností zpracování úkolu, které digitální technologie nabízejí. Pomocí digitálních technologií mohou učitelé žákům zprostředkovat kontakt se stejně nadanými vrstevníky, účast na národních nebo mezinárodních projektech a kontakt s odbornými pracovníky. Digitální technologie mohou plnit funkci kompenzační a podpůrnou pro žáky s dvojí výjimečností – například fyzickým handicapem nebo poruchami učení.
Nebezpečí ve vzdělávání žáků nadaných a mimořádně nadaných tkví v nadužívání technologií. Někteří žáci pro své specifické chování nemusí být v kolektivu oblíbeni a mohou kompenzovat neuspokojivé sociální vztahy přikloněním se k virtuálnímu světu. U těchto žáků je třeba pečlivě vyvažovat přínos digitálních technologií pro rozvoj nadání a potřebu rozvoje sociálních a komunikačních dovedností a postupného začlenění do kolektivu.
Použitá literatura:
Společnost pro talent a nadání. Dostupné online.
FOŘTÍK, V., FOŘTÍKOVÁ, J. Nadané dítě a rozvoj jeho schopností. Praha: Portál, 2007.
Kolektiv autorů. Identifikace a vzdělávání nadaných a talentovaných. Vsetín: Krajská pedagogicko-psychologická pedagogická poradna a ZDVPP Zlín, 2017.
