Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Digitalizace ve vzdělávání
Co nám říká minulost (2. část – Realizace)
Čtenářská, matematická i digitální gramotnost se netýkají jen českého jazyka, matematiky a ICT, ale mohou (a měly by) prostupovat všemi oblastmi vzdělávání. Nechte se inspirovat námětem na rozvoj všech tří gramotností současně, přečtěte si, jak se s tématem „poprala“ vaše kolegyně z malotřídní školy v neobvyklé situaci, a odvažte se vyzkoušet si ho na vlastní kůži třeba ve vzdělávacím oboru Člověk a jeho svět.
Náměty pro výuku v různých vyučovacích předmětech byly vytvořeny v rámci projektu Podpora práce učitelů (PPUČ), jehož realizátorem je Národní ústav pro vzdělávání.
V rámci projektu Podpora práce učitelů, jehož realizátorem je Národní ústav pro vzdělávání, bylo vytvořeno několik námětů pro výuku na prvním stupni základní školy zaměřenou na rozvoj čtenářské, matematické a digitální gramotnosti žáků. Náměty se prioritně týkají vyučovacích předmětů, které s těmito gramotnostmi tradičně spojovány nebývají, přesto však nabízejí rozmanité příležitosti, prostřednictvím kterých si můžeme ověřit, jak na tom naši žáci s tou či onou gramotností opravdu jsou.
Náměty jsou záměrně popsány pouze rámcově, tak aby učiteli poskytovaly dostatečný prostor pro jejich dotvoření do podoby vyučovací jednotky ušité na míru konkrétním žákům a danému ročníku, reálnou podobu jim tedy dává až sám učitel. A pokud vás zajímá, jak takové „šití na míru“ může vypadat, určitě čtěte dál.
Paní učitelka Miloslava Pohanková z naší pilotní projektové školy (Základní škola a Mateřská škola Jana Ámose Komenského v Žeravicích) se rozhodla námět „Co nám říká minulost“ využít při plánování vyučovací hodiny prvouky a vlastivědy. Vybraný námět představuje učitelům netradiční metodu práce se zdrojovými materiály, které se váží k dějinám naší republiky. Smyslem nabízené metody je umožnit žákům rozvíjet ve výuce jednu nebo více gramotností tím, že pečlivě prozkoumají učitelem poskytnuté různé typy zdrojů, rozhodnou, zda zdroje k danému tématu opravdu patří, případně si další potřebná data dohledají a zpracují pro ostatní spolužáky přehled toho nejdůležitějšího a nejzajímavějšího, co se dozvěděli.
Cíle, které si učitel pro své žáky stanovuje, mohou být z pohledu gramotností různé. Je možné se třeba pro začátek zaměřit jen na čtenářskou gramotnost a na práci s informacemi k učivu vlastivědy, tedy např. dát dětem různé typy textů (úryvek z literárního textu, kousek odborného textu, fotografii, dobový předmět, hlasový záznam, odkaz na webovou stránku, symbol apod.) a promíchat je s dalšími texty, které s tématem nesouvisejí. Žáci by měli nejen rozhodnout, ale i zdůvodnit, zda a proč text patří k danému tématu či nikoli.
Paní učitelka Pohanková si pro realizaci vybrala tematický okruh Lidé a čas. Stál před ní poměrně nelehký úkol, jak smysluplně propojit učivo prvouky a vlastivědy a rozvrhnout dílčí aktivity pro žáky dvou ročníků. Ve třídě II. je totiž společně vzděláváno devět žáků druhého ročníku a pět žáků ročníku pátého, přičemž jedno z dětí druhého ročníku naplňuje minimální doporučenou úroveň očekávaných výstupů, ve třídě působí asistent pedagoga. Bylo tedy třeba připravit tři scénáře pro každou skupinu žáků, které by se v ideálním případě alespoň v části vyučovací hodiny měly vzájemně prolnout. Cílem hodiny bylo ověření znalostí žáků o doposud probíraných tématech a vyvození názvů a porozumění významu dvou významných státních svátků – Vznik samostatného Československa (28. říjen) a Obnovení demokracie (17. listopad).
Protože se kromě oborového obsahu chtěla paní učitelka současně zaměřit na rozvoj čtenářské a digitální gramotnosti, rozhodla se nabídnout žákům možnost pracovat nejen se zdroji, které pro ně připravila, ale i další zdroje samostatně vyhledat. Při přípravě scénáře hodiny si však nebyla jistá, jak budou žáci úkoly stíhat. Paní učitelka Pohanková učí tuto třídu od září a ověřování probíhalo začátkem listopadu, neměla tedy ještě dostatek informací o tom, jak rychle žáci čtou, jak náročné texty zvládnou a jak s nimi umějí pracovat. Pro případ, že žáci budou při práci se zdroji úspěšnější, než očekávala, si proto připravila doplňkovou aktivitu – vytvořit společně myšlenkovou mapu na téma svoboda a demokracie s tím, že následně by žáci mohli další informace k jednotlivým pojmům vyhledat v ilustrované encyklopedii pro děti.
Podle zamýšleného scénáře dostali na začátku hodiny žáci pátého ročníku úkol nalézt s pomocí internetového vyhledávače píseň Modlitba pro Martu, poslechnout si ji a pokusit se zjistit o ní další podrobnosti. V tomto „mezičase“ vznikl časový prostor na to, aby se žáci druhého ročníku mohli rozdělit do dvou skupin. Každá skupina pak dostala stejné materiály – krátké texty o rodině, vývoji člověka, obecním úřadu a starostovi, dopravních značkách, prvním prezidentovi, a báseň Naše vlajka, obrázky dopravních značek, plán obce a buzolu, tedy výběr učiva, o kterém se doposud učili. Ve skupinách žáci prodiskutovali, rozhodli a roztřídili, co k sobě patří.
Žák druhého ročníku s přiznanými podpůrnými opatřeními v úvodu hodiny dostal vlajku ČR, podobiznu T. G. Masaryka, list lípy a kalendář. Ve spolupráci s paní asistentkou měl jednotlivé předměty pojmenovat a názvy napsat do sešitu. Na tuto aktivitu navazoval další úkol, kdy měl své spolužáky z pátého ročníku požádat o soubor podkladových materiálů, se kterým pracovali v úvodu hodiny, vyhledat v něm text o lípě a vybrat a opsat z něj jednu větu.
Žáci pátého ročníku pracovali i nadále pohromadě a kromě písně jako další zdroje obdrželi kousek sametu, fotku a životopis Václava Havla, texty o T. G. Masarykovi, lípě, sametu a revoluci. Také oni na základě společné diskuse a dohody ve skupině roztřídili zdroje do významově souvisejících celků.
Na práci žáků ve skupinách navázala společná diskuse celé třídy, v níž žáci představili ostatním jimi vytvořené tematické soubory a objasňovali souvislosti mezi jednotlivými zdroji shromážděnými k jednomu tématu. Za pomoci kalendáře pak oba státní svátky vyhledali v kalendáři, pojmenovali a správné názvy si zapsali do sešitu.
O závěrečné shrnutí se pak postaraly technologie, konkrétně sto desátý díl Dějin udatného českého národa Sametová revoluce.
Z ohlédnutí paní učitelky za výukou vyplývá, že se podařilo dosáhnout v podstatě všeho, co bylo naplánováno. Reakce třídy na proběhlou výuku byla kladná, děti oceňovaly zejména zajímavé netradiční zdroje informací i to, co se z nich dozvěděly. Jen pro některé páťáky byly texty neúměrně rozsáhlé a příliš složité, takže si často stihli přečíst jen jejich úvodní části.
