Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Digitalizace ve vzdělávání
Co nám říká minulost (1. část – Námět)
Čtenářská, matematická i digitální gramotnost se netýkají jen českého jazyka, matematiky a ICT, ale mohou (a měly by) prostupovat všemi oblastmi vzdělávání. Nechte se inspirovat námětem na rozvoj všech tří gramotností současně, přečtěte si, jak se s tématem „poprala“ vaše kolegyně z malotřídní školy v neobvyklé situaci, a odvažte se vyzkoušet si ho na vlastní kůži třeba ve vzdělávacím oboru Člověk a jeho svět.
Náměty pro výuku v různých vyučovacích předmětech byly vytvořeny v rámci projektu Podpora práce učitelů (PPUČ), jehož realizátorem je Národní ústav pro vzdělávání.
Jedním z hlavních cílů projektu Podpora práce učitelů, který realizuje Národní ústav pro vzdělávání, je napomoci k tomu, abychom téma čtenářské, matematické a digitální gramotnosti nenechávali jen na bedrech našich kolegů, učitelů češtiny, matematiky a informatiky, a doménových předmětech, ale pokoušeli se hledat příležitosti pro jejich rozvoj napříč vzděláváním. Možná vás v tuhle chvíli napadne, proč to zase máte být vy a proč je máte rozvíjet ve vlastivědě či přírodovědě, když při přípravě na výuku už teď nevíte, kde vám hlava stojí. To plně chápu… Na druhou stranu věřím, že pokud jste se rozhodli pro profesní dráhu pedagoga 1. stupně ZŠ, rutinu a stereotyp neočekáváte. O svých žácích mnohé víte, znáte dobře jejich silné a slabé stránky a často přemýšlíte o tom, jakým způsobem každého z nich posunout o krůček dál.
A gramotnosti nám už svou samotnou podstatou poskytují prostor ověřit si, jak jsou naši žáci připraveni využít své schopnosti, osvojené znalosti a získané dovednosti při řešení nových, jim zatím neznámých situací. Právě „novost a neobvyklost“ jsou cennou devizou, kterou nám nedoménové předměty pro rozvoj gramotností přinášejí. Práci s texty nejen uměleckými se určitě všichni usilovně věnujeme v hodinách českého jazyka, ale nestálo by za to zjistit, zda vůbec a jak žáci nabyté znalosti využijí při rozhodování o tom, jestli je pro ně nabídnutý zdroj užitečný a kde a jak je v něm hledaná informace zakódována? A co budou dělat ve chvíli, kdy zjistí, že některé informace jim prostě chybí?
Máte-li chuť své žáky „vyzkoušet“, může vám jako inspirace posloužit níže uvedená výuková aktivita. Je záměrně popsána pouze rámcově, aby vám poskytovala dostatečný prostor dotvořit si ji podle stanoveného cíle výuky i konkrétních potřeb vašich žáků. Není třeba se hned napoprvé zaměřovat na rozvoj všech tří gramotností současně, klidně si stanovte cíl méně náročný a soustřeďte se na rozvoj třeba jen jedné vybrané gramotnosti či její složky.
Výuková aktivita je navržena pro žáky 4. a 5. ročníku a obsahově ukotvena do vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět (tematický okruh Člověk a čas). S drobnými či většími obměnami ji však lze využít pro žáky nižších nebo naopak vyšších ročníků základní školy i pro jiné vzdělávací oblasti. Z oborového hlediska by jejím prostřednictvím měly být naplňovány očekávané výstupy Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání týkající se žákovy práce s časovými údaji a využití zjištěných údajů pro pochopení vztahů mezi jevy a mezi ději. Prostřednictvím aktivity může být rovněž rozvíjena žákova schopnost srovnávat a hodnotit na vybraných ukázkách způsob života a práce předků na našem území v minulosti a současnosti.
S ohledem na vámi stanovený vzdělávací cíl je možné aktivitu při vyučování využít jak pro motivaci žáků, tak i pro utřídění osvojených informací k vybranému tematickému celku, nebo jako zpětnou vazbu k tomu, jak žáci učivo „zvládli“. Zvolená organizační forma umožňuje zaměřit se v závěrečné reflexi také na sledování pokroku žáků týkajícího se rozvoje klíčové kompetence sociální a personální, a naplňování průřezového tématu Osobnostní a sociální výchova (kooperace).
Rozhodli jste se to zkusit? Tak čím a jak byste mohli začít?
V souladu s konkrétním cílem výuky, který jste si stanovili, vyberte místa, objekty, díla či procesy, jejichž proměnám v čase se chcete ve výuce věnovat (kulturní památky, historické zajímavosti, památná místa, významní rodáci, dějinné události, regionální pověsti, proměny architektury, život lidí v minulosti, předměty denní potřeby včera a dnes apod.). Potřebný počet témat se odvíjí od počtu skupin, ve kterých budou žáci pracovat. Pro běžnou třídu s 25 žáky byste tedy měli mít připraveno 5 až 6 témat (skupiny po 4 a 5 žácích).
Promyslete, jaké informace a další materiály chcete žákům poskytnout, a které by si případně měli dohledat sami. Pak vytvořte pro každé z vybraných témat „zdrojový soubor“, jehož součástí budou různorodé zdroje (kartičky s pojmy nebo definicemi, citáty, grafy, tabulky, mapy, slovní charakteristiky, novinové články, fotografie, přírodniny, předměty, zvukové záznamy, krátká videa apod.). „Zdrojové soubory“ k vybraným tématům by v součtu měly obsahovat právě tolik jedinečných zdrojů, kolik žáků máte ve třídě.
Zdroje promíchejte a každého žáka nechte vybrat si jeden. Pak žáky náhodně rozdělte do pracovních skupin a vylosujte téma, pro které si daná skupina připraví prezentaci. Ponechejte žákům dostatek času, aby se všichni členové skupiny mohli důkladně seznámit s přinesenými zdroji a společně rozhodnout, které zdroje si ponechají (protože se tématu prezentace týkají), a které naopak chtějí vyměnit. Zdroje musí mít skupina rozložené na tak, aby byly lehce přístupné k nahlédnutí i ostatním skupinám. Jednotlivé skupiny se pak vzájemně navštěvují a hledají vše, co se hodí k jejich tématu. Pokud něco takového objeví, nastává fáze směnného obchodu, v níž se skupina snaží vyměnit svůj nepotřebný zdroj za zdroj, který jí chybí.
Z archivu autora
Když jsou všechny zdroje směněny a žádný nepřebývá, mohou žáci začít pracovat na prezentacích. V této fázi mohou žáci také dostat příležitost dohledat si informace, které ve „zdrojových souborech“ nejsou obsaženy, ale vnímají je jako důležité.
Připravené prezentace si pak skupiny navzájem představí. Nezbytnou součástí závěrečné části hodiny je zpětná vazba žáků k práci ve skupinách i výstupům, jejíž smysl a formu byste měli předem důkladně promyslet a v případě, že upřednostníte ústní sdělení před písemným, ji i moderovat.
Vaši žáci se prostřednictvím realizovaných činností zdokonalí v dovednosti získávat a třídit dostupné informace a využívat je pro řešení zadaného úkolu. Volbou konkrétních metod a forem práce v jednotlivých etapách plnění úkolu pak můžete akcentovat rozvoj jedné či současně několika vybraných složek gramotností:
Čtenářská gramotnost
Činnost žáka
Vyhledávání a propojování přímo i nepřímo vyjádřených informací podle účelu čtení
Najde v textu potřebné jednoduché informace, které nejsou vyjádřeny přímo.
Forma a uspořádání textu
Také multimodální texty v digitálním prostředí
Zná a využívá různé typy textů (např. tučné písmo, rejstřík) a vyhledávací nástroje (klíčové slovo, lišty, hypertextové odkazy) k tomu, aby efektivně našel potřebné informace.
Metakognice – čtenářské strategie
Vědomě používá základní strategie pro porozumění textu, např. předvídání, vizualizace, propojování s vlastní zkušeností, vyjasňování neznámých slov.
Matematická gramotnost
Činnost žáka
Použití různých forem textu
Popíše situaci vyjádřenou tabulkou, sloupcovým nebo kruhovým diagramem (bez použití procent).
Vyhledání informace vhodné k řešení problému
Pracuje s učebnicí, encyklopedií, beletrií.
Využije informace z internetu.
Rozliší ve sdělení podstatné informace od nepodstatných.
Dohledá některé informace v doporučených tištěných i elektronických médiích.
Digitální gramotnost
Činnost žáka
Člověk, společnost a digitální technologie
Ukládá si zajímavé odkazy na zdroje informací pro další použití; odliší vlastní a cizí digitální obsah; používá-li cizí digitální obsah, uvede zdroj.
Člověk, společnost a digitální technologie
Při školní práci využívá svěřená zařízení a doporučené digitální technologie; uvede příklady využití digitálních technologií.
Člověk, společnost a digitální technologie
Odliší vlastní a cizí digitální obsah; používá-li cizí digitální obsah, uvede zdroj.
Člověk, společnost a digitální technologie
Identifikuje problémy, řeší je i prostřednictvím digitálních technologií.
Tvorba digitálního obsahu
Vytváří jednoduchý digitální obsah (texty, tabulky, obrázky, audio, video), vyjadřuje se za pomoci digitálních prostředků ke splnění stanovených cílů.
Tvorba digitálního obsahu
Provádí základní změny obsahu, který vytvořil někdo jiný s cílem přizpůsobit ho novým účelům.
Informace, sdílení a komunikace v digitálním světě
Při řešení problému rozpozná potřebu informací; vyhledá je v doporučených zdrojích a posoudí jejich relevanci; ověří jejich spolehlivost v jiných zdrojích.
Informace, sdílení a komunikace v digitálním světě
Ukládá informace tak, aby je znovu našel a mohl použít.
Dle svého uvážení se tak můžete věnovat rozvoji jen jedné konkrétní gramotnosti, nebo se zaměřit na rozvoj několika z nich současně. Záleží pouze na vašem záměru a fantazii, jaké typy tradičních či alternativních zdrojových materiálů v první fázi plnění úkolu žákům nabídnete, a zda a jak přenesete část odpovědnosti za výběr zdrojů na žáky samotné.
Pokud mají žáci v běžné výuce zajištěn přístup k internetu, lze jako zdroje využít i odkazy na online materiály, ze kterých žáci mohou čerpat potřebná data.
Použitá literatura:
HANSEN ČECHOVÁ, Barbara, Matěj SEIFERT a Andrea VEDRALOVÁ. Nápadník pro výuku dle učebních stylů. Praha: www.scio.cz, [2011]. ISBN 978-80-7430-059-2.
