Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Digitalizace ve vzdělávání
Co si koupím v „rohlíkářství“?
5,0 (1 hodnocení)
Předkládaný text popisuje aktivitu navrženou pro žáky 1.–3. ročníku základní školy s cílem procvičit dovednost čtení, a které zároveň bude motivovat žáky k dalšímu prohlubování této dovednosti. Zároveň ukazuje možné využití potenciálu vzdělávacího obsahu Českého jazyka a literatury k rozvíjení nejen čtenářské, ale i digitální gramotnosti. Aktivita byla upravena a realizována podle podmínek větší městské školy a ukazuje, jak lze jednoduše modifikovat téma pro potřeby žáků na konkrétní škole.
Text vznikl v rámci projektu PPUČ, financovaného z Evropských strukturálních a investičních fondů, který podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní ústav pro vzdělávání (NÚV).
Zadání aktivity
Na společné procházce se budeme pozorně dívat kolem sebe, hledat a číst nápisy, které jsou umístěny např. na budovách. Až se vrátíme, budeme si o objevených nápisech (textech) povídat. Jak bychom to mohli udělat, abychom si nápisy nemuseli pamatovat? (Cílem je dovést žáky k tomu, aby navrhli využití mobilního telefonu k fotografování, zafungovat by mohl vzor rodičů.)
Podle návrhů dětí se vybavíme psacími potřebami nebo mobilními telefony (stačí, když bude mít telefon vyučující) a vydáme se na společnou vycházku, při které vyhledáváme a zaznamenáváme texty: nápisy na obchodech, reklamy, informační cedulky na obchodech, otevírací dobu apod.
Po návratu z vycházky vyfocené nápisy učitel vytiskne v potřebném množství nebo připraví k promítnutí na interaktivní tabuli, pokud ji má k dispozici. Texty využije jako motivaci k vlastní tvorbě ústních textů.
Společně si se žáky zopakujeme, jaké typy textů jsme v okolí školy objevili. Využijeme zápisy nebo fotografie z vycházky.
Pro tvorbu vlastních textů si každý žák vybere jeden nápis a promyslí si, jak by popsal místo, kde text viděl. Nikomu neřekne, jaké místo si vybral. Spolužáci budou hádat, o jaký nápis se jedná (podle úrovně žáků učitel rozhodne, zda budou pouze mluvit, nebo si hádanku i zapíší). Pokud žáci nemají s tímto typem aktivity zkušenost, vyučující modeluje příklad: „Každé ráno cestou do školy chodím okolo. Nadechnu se a ucítím krásnou vůni, která mi připomene, že jsem si nepřipravil svačinu. Je otevřeno, a tak si můžu koupit něco křupavého a hned mám lepší náladu.“ (pekárna)
Po krátkém individuálním promyšlení následuje představení hádanek spolužákům v malých skupinách. Před rozdělením do skupin učitel připomene pravidla: mluví pouze ten, kdo má slovo; kdo nemluví, pozorně naslouchá; všichni ve skupině se vystřídají. Na závěr této části může učitel požádat skupiny, aby vybraly jednu hádanku, kterou představí ostatním.
Na závěr lze zařadit aktivitu rozvíjející fantazii a slovní zásobu. Úkolem žáků je vymyslet, jak by se mohla pekárna nazývat jinak (koláčovna, rohlíkárna). Vymyšlené názvy zapíšeme k vyfoceným textům, např. na interaktivní tabuli (není podmínkou).
Navrhovanou aktivitu lze rozšířit: učitel rozdá skupinám (dvojicím žáků) list s vyfocenou otevírací dobou pekárny (nebo jiného obchodu) a vyzve žáky k zamyšlení, k čemu takový typ textu slouží. Následně žáci budou sami formulovat otázky, na které lze na základě předloženého textu odpovědět, např.: „Můžu si koupit housku ráno cestou do školy?“ Takové rozšíření by vedlo k rozvíjení matematické gramotnosti (používání různých forem textů, vyhledávání informací vhodných k řešení problému).
Pro starší žáky namísto otevírací doby obchodu zařadíme vyhledávání v jízdním řádu (využijeme jízdní řád z lokality školy). Žáky pravděpodobně napadne, že pokud mají k dispozici internet, najdou si spojení na webových stránkách. Situaci lze využít k diskuzi, kdy je využití internetu výhodné a kdy nikoliv, kde a jak informace o dopravním spojení vyhledávat apod. (žáky učíme pracovat s nelineárním textem informativního charakteru). Zadání ke tvoření textů lze modifikovat také pro starší žáky, budou vyhledávat ve svém okolí obtížnější texty (např. slogany, sdělení na plakátech) a tvořit delší vlastní texty, k jejichž zápisu mohou využít také textový editor.
Výstupy na úrovni ŠVP a návaznost na očekávané výstupy RVP ZV:
Žák plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti.
Žák na základě vlastních zážitků tvoří krátký mluvený projev.
Cíle pro rozvíjení čtenářské gramotnosti:
Metakognice (čtenářské strategie) – žák vědomě používá základní strategie pro porozumění textu, např. předvídání, vizualizace, propojování s vlastní zkušeností, vyjasňování neznámých slov.
Cíle pro rozvíjení digitální gramotnosti:
Tvorba digitálního obsahu (tvorba nového digitálního obsahu, vhodně zvolený formát sdělení) – žák vytváří jednoduchý digitální obsah (texty, tabulky, obrázky, audio, video), vyjadřuje se za pomoci digitálních prostředků ke splnění stanovených cílů.
Člověk, společnost a digitální technologie – každodenní život s technologiemi (žák uvádí příklady využívání digitálních technologií v rodině a ve škole).
Průběh a poznatky získané při realizaci navržené aktivity
Charakteristika třídy a školy
Aktivita byla ověřována v 1. ročníku běžné základní školy na počátku května, přítomno bylo 26 žáků. Při vycházce žáky doprovázeli s ohledem na zajištění bezpečnosti dva dospělí. Celková časová dotace byla 4 vyučovací hodiny.
Průběh realizace
Nejprve vyučující dvě vyučovací hodiny věnovala vycházce v okolí školy, kde žáci prováděli pozorování a zaznamenávali (fotografovali) názvy obchodů. Tato část aktivity byla náročná z hlediska zajištění bezpečnosti žáků. Škola, kde probíhalo ověřování, se nachází v rušné příměstské části, což sice poskytlo dostatečné možnosti pro vyhledávání rozmanitých názvů obchodů, na druhou stranu bylo třeba zajistit nad žáky dostatečný dohled.
Žáci vyhledávali a četli názvy obchodů a provozoven, vyučující je fotila svým mobilním telefonem. Zároveň žáci určovali, co se v daném obchodě prodává nebo k čemu slouží (kadeřnictví, spořitelna). Pokud si nebyli jistí, došli se k obchodu podívat a podle vystaveného zboží ve výloze zjistili nabízený sortiment (problematické bylo železářství a galanterie). U většiny obchodů to nebylo zapotřebí, protože žáci v dané lokalitě bydlí a obchody navštěvují společně s rodiči. Se čtením nápisů neměli žáci potíže, protože ověřování probíhalo v závěru školního roku. Tedy v období, kdy měli osvojená všechna písmena, problematické bylo pouze čtení cizích slov (optika, galanterie) a slov s „ě“ (květiny).
Pro další hodinu vyučující vytiskla upravené vyfocené názvy pro skupinovou práci. Do každé skupiny dala 5 nápisů a úkolem žáků bylo dávat spolužákům hádanky, podle kterých by poznali, na které z vytištěných slov žák myslí („Potřebuji si koupit nové pastelky. Dojdu do …?“, „Prodávají tam něco k jídlu, je to křupavé a maže se na to sýr.“). Všichni žáci se několikrát vystřídali, neměli se zapojením žádné problémy, byli aktivní. Vyučující v průběhu aktivity vyměnila skupinám vytištěné listy.
V další části hodiny se žáci přesunuli k interaktivní tabuli. Vyučující uvedla činnost slovy: „Jistě jste si všimli, že obchody mívají název často odvozený podle toho, co se v nich prodává (papírnictví – papír). Zkusíme vymyslet jiné nové názvy pro obchody, které by je dobře vystihovaly.“ Žáci z počátku zadání nerozuměli a vymýšleli názvy jako obchod s papíry, obchod s pery, obchod s oblečením. Vyučující formulaci zadání pozměnila: „Zkuste uhodnout, jaký obchod si myslím. Mohl by se jmenovat špagetovna.“ Žáci uhodli pizzerie a na základě modelové situace byli schopni tvořit vlastní slova k názvům, které vyučující promítala na interaktivní tabuli. Slova, která vymysleli žáci, na tabuli zapisovala.
Protože žáci v závěrečném shrnutí a při hodnocení vlastní práce několikrát uvedli, v jakém obchodě by nejraději prodávali, zařadila vyučující navíc jednu vyučovací hodinu, ve které žáci nakreslili svůj vlastní obchod. Ve skupinách si jej představili a zdůvodňovali, proč si obchod vybrali. Hotové práce žáků vyvěsila vyučující společně s vyfotografovanými nápisy na nástěnku, následně si žáci práce založí do svého portfolia prací.
Komentář z pohledu vzdělávacího oboru
Cílem komunikační a slohové výchovy v 1. období je osvojení dovednosti vnímání různých jazykových sdělení, čtení s porozuměním, kam zařazujeme i rozšiřování aktivní slovní zásoby. Žáci se učí mluvit a rozhodovat se na základě přečteného nebo slyšeného textu na základě aktivního naslouchání. Využití různých typů textů, které se nacházejí v blízkém okolí školy, je silným motivačním prvkem podporujícím zapojení všech žáků a zároveň umožňujícím individualizaci směrem k potřebám jednotlivých žáků. Každý žák může při této aktivitě pracovat na své vlastní úrovni. Uvedená aktivita podporuje také rozvoj spolupráce a dovednost dodržovat smluvená pravidla při práci v malé skupině.
Komentář z pohledu gramotnosti
Čtenářská gramotnost je rozvíjena jako schopnost dekódovat text a nalézt v něm požadované informace na základní úrovni, kdy se buduje dovednost techniky čtení (plynulost, správnost, přiměřené tempo) a psaní (srozumitelnost zaznamenávaného textu). Je podporován rozvoj doslovného porozumění, kdy žák dekóduje čtený text se zapojením dosavadních znalostí a zkušeností a porozumí základním významům slov a zároveň si rozšiřuje slovní zásobu. V dané aktivitě probíhá příprava na pozdější rozvíjení složky čtenářské gramotnosti, kterou je sdílení. Žák zaznamenává myšlenky a sdílí text se spolužáky, učí se vytvářet text na základě klíčových slov. Významně je zde podporován rozvoj aktivního naslouchání a formulování otázek.
Matematická gramotnost by byla rozvíjena při práci s otevírací dobou obchodu. Jedná se o jiný typ textu a pro získání odpovědi na položenou otázku žáci potřebují provést jednoduchou analýzu daného textu a vyhledat podstatné informace, které pro řešení potřebují.
Digitální gramotnost je rozvíjena již v případě, že žáci využijí možnost fotografovat objevené nápisy a texty s využitím mobilního telefonu. Učí se využívat dostupné technologie jako běžnou a samozřejmou součást života v situaci, ve které to považují za vhodné a pro ně výhodné. V této situaci rovněž zmíníme dodržování pravidel stanovených pro práci s digitálním obsahem (pokud fotím obchod, neměl bych záměrně fotografovat cizí osoby). Při zaznamenávání nápisů, názvů obchodů pomocí mobilního telefonu se žák učí zachytit skutečnosti ze svého okolí a tento záznam může s pomocí učitele dále využívat (vytisknutí a další práce s nápisy, vložení do portfolia žákovských prací).
Tvoření nových slov (názvů obchodů) je přípravou na práci s klíčovými slovy (vystižení podstatné informace) a na budoucí vyhledávání na internetu. Ve vyšším ročníku by bylo možné nápisy kreslit v programu Malování, zapisovat vymyšlené texty nebo hádanky v textovém editoru. Při propojení se vzdělávací oblastí Člověk a jeho svět mohou žáci vytvořené nápisy umístit na plán obce nebo města (využití Google Maps).
Použitá literatura a zdroje:
Čtenářská gramotnost v uzlových bodech vzdělávání. NÚV, projekt podpora práce učitelů (PPUČ), 2018. [online] Dostupné z: https://digifolio.rvp.cz/artefact/file/download.php?file=82133&view=2935&view=2935 [cit. 2019-01-02].
Digitální gramotnost v uzlových bodech vzdělávání. NÚV, projekt podpora práce učitelů (PPUČ), 2018. [online] Dostupné z: https://digifolio.rvp.cz/artefact/file/download.php?file=82137&view=13123&view=13123 [cit. 2019-01-02].
Matematická gramotnost v uzlových bodech vzdělávání. NÚV, projekt podpora práce učitelů (PPUČ), 2018. [online] Dostupné z: https://digifolio.rvp.cz/artefact/file/download.php?file=82176&view=13192 [cit. 2019-01-02].
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. In: Praha: MŠMT, 2017. [online]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/file/43792/ [cit. 2019-01-02].
Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání: Věřit si a znát, 2018. [online]. Dostupné z: http://www.zsjandusu.net/fileadmin/user_upload/2018_kompletni_Svp_skola.pdf
