Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Kontroverzní témata ve výuce
4,7 (3 hodnocení)
Tento článek se věnuje práci s kontroverzními tématy ve výuce. Poskytuje obecnější vhled do problematiky a nabízí několik argumentů, proč je dobré se ke kontroverzi postavit raději čelem než otočit zády. Současně nabízí několik obecných tipů, na co při práci s kontroverzními tématy pamatovat. Na článek navazují tři výukové lekce, které nabízejí konkrétní nápady na práci ve třídě a popisují metodické postupy.
„Je lepší být mrtvý, než starý.“
„Vyrůstat mezi teplouši, ještě bych se nakazil.“
„Muslimové by se měli buď nechat pokřtít, nebo se vystěhovat.“
Podobné věty mohou zaznít ve třídě, pokud se odvážíme otevřít kontroverzní otázky, jako například eutanazie, adopce dětí homosexuálními páry nebo zákaz zahalování vlasů šátky. Žáci jsou ve svých postojích často radikální, snadno odsuzují druhé a nejsou připraveni na kultivovanou diskuzi. Řada vyučujících se proto kontroverzním otázkám raději vyhne. Má to však jeden háček: ignorací problém nezmizí, právě naopak. Žáci se s ním setkají mimo školní prostředí a mohou být zcela nepřipraveni.
Co je předmětem tohoto článku?
Kontroverzními tématy zde myslíme takové otázky, na které neexistuje jednoznačná odpověď. Nelze je definitivně potvrdit ani vyvrátit fakty, neboť data často podporují protichůdné názory. Řada lidí dokonce trvá na svém přesvědčení i při konfrontaci s protichůdnými fakty, neboť dané téma pro ně má emocionální náboj a nedokážou jej hodnotit čistě racionálně. Přestože kontroverzní témata bývají vysoce aktuální, často se při jejich rozboru dostaneme do filozofických a etických hlubin, v jakých bloudily generace myslitelů daleko před námi.
Proč je důležité zabývat se kontroverzními tématy?
Má potom vůbec smysl se takovými tématy vůbec zabývat? Vždyť žáci vlastně nemohou dostat jasnou odpověď a spíše než promrhat hodinu diskuzí, bylo by užitečnější posunout se o kousek dál v zadané látce. Má-li však škola plnohodnotně připravit žáky na budoucí život, nemůže předstírat, že důležité jsou pouze vědomosti, ale je potřeba se věnovat také rozvoji dovedností, postojů a hodnot. A kontroverzní témata mohou být k tomuto vhodným prostředkem. Problémová témata ve výuce nevyřešíme, ale jejich prostřednictvím rozvíjíme u žáků kompetence komunikativní, sociální a personální nebo také občanské. Navíc je škola pro otevírání kontroverzních témat bezpečným prostředím, kde se směřuje ke konkrétnímu cíli, kde fungují pravidla a kde témata žákům zprostředkovávají profesionálové.
Největším přínosem kontroverzních otázek je skutečnost, že neexistuje jednoznačná, “správná” odpověď, kterou bychom mohli na konci hodiny žákům sdělit jako řešení složitého rébusu. Poznání, že více názorů je akceptovatelných, je prvním krokem ke vzájemnému porozumění, které je základem tolerance a respektu.
Pojmenujme si několik základních dovedností, které žáci získávají při práci s kontroverzními tématy a které jsou současně důležité pro chod demokratické společnosti. Patří mezi ně:
schopnost utvořit si a formulovat vlastní názor,
dovednost třídit a kriticky hodnotit informace,
schopnost respektovat odlišné názory,
dovednost férově diskutovat.
Jak účinně pracovat s kontroverzními tématy?
Existuje samozřejmě nepřeberné množství metod, postupů a aktivit, které lze při práci s kontroverzními tématy použít. Některé z nich uvádíme ve třech praktických článcích, které doplňují tento článek, jiné lze nalézt například v lekcích na webu www.vychovakobcanstvi.cz. Nejprve bychom však rádi upozornili na několik obecných principů, které jsou práci s kontroverzními tématy společné a mohou pomoci k úspěšnému zvládnutí lekce.
Stanovte si vhodné výukové cíle
Výuka kontroverzních témat by neměla být nahodilou činností, ale plánovanou aktivitou, která směřuje k dosažení stanovených cílů. Aby byl výukový cíl komplexní, je vhodné zaměřovat jej jak do kognitivní (vzdělávací), tak do afektivní (postojové) oblasti. Podstatné je tedy nejen to, jaké učivo a dovednosti by měl žák zvládnout, ale také jaké postoje a hodnoty jsou rozvíjeny a zvnitřňovány. Souběžně s cíli by vyučující měl uvažovat o tom, jak je možné ověřit, že žák daných cílů dosáhl. V tomto kontextu je nutné upozornit na to, že názory a postoje žáků by neměly být předmětem hodnocení.
Vyberte úhel pohledu, ze kterého k tématu přistoupíte
Kontroverzní otázky bývají velmi otevřené a často zasahují do mnoha oblastí. Také proto bývají diskuze o nich obtížné – mohou se rozpínat přes velmi širokou škálu témat, skákat z jednoho na druhé, a jsou pak zcela neukotvené. Například v otázce práva homosexuálních párů na adopci dětí se argumenty mohou dotýkat tak odlišných otázek jako je podstata homosexuality (vrozená vs. nabytá), právní úprava pěstounské péče či péče v osvojení, systém sociálně-právní ochrany dětí, ale také legislativní proces, postup projednávání zákona a role zájmových skupin. To všechno jsou velmi odlišné aspekty a je proto třeba před hodinou zvolit ten úhel pohledu na problematiku, který nejlépe souzní s cílem výuky, který jsme si vytkli.
Připravte se na možnost, že téma bude rezonovat i mimo hodinu a mimo třídu
Otevřete-li palčivé téma, může se stát, že žáky zasáhne natolik, že se o něm zmíní i v jiných hodinách, příp. mimo školní prostředí. Je proto dobré být připraven na případné otázky kolegů nebo rodičů. Dobrým začátkem je mít jasno v tom, které vzdělávací cíle RVP/ŠVP aktivita sledovala. Dalším krokem je důsledně dbát na otevřené uchopení tématu, které nevyústí v jednoznačný závěr a poskytne rovnoměrný prostor všem protichůdným názorům. Je také vhodné uvažovat o tom, v jaké životní situaci žáci jsou a zda se dotýkáme citlivých míst, případně poskytnout prostor pro řešení osobních prožitků i mimo hodinu. V rámci lekce by pak všichni měli mít prostor pro vlastní reflexi a ukotvení myšlenek a postojů.
Vyhledejte ověřené informace, podporující protichůdné názory
V případě kontroverzních témat skutečnost nikdy není jednoznačná. Žáci se budou setkávat s protichůdnými informacemi, které budou v rozporu s jejich názorem. Je proto klíčové, jak s takovými informacemi naloží – zda je zcela ignorují či odmítnou (fenomén kognitivní disonance), nebo zda je dokážou ověřit, kriticky zhodnotit, zasadit je do širšího kontextu, a v případě potřeby dříve utvořený názor přehodnotit.
Kontroverzní témata jsou často obklopena mýty, předsudky, nebo účelovými polopravdami či překroucenými informacemi, a jsou proto vhodnou příležitostí k rozvíjení dovednosti práce s informacemi: vyhledat věrohodné informace, zhodnotit kvalitu zdroje, ověřit vlastní domněnky. V případech, kde nejsou kvantitativní data k dispozici, může pomoci skutečný příběh konkrétních lidí. Vždy je třeba důsledně dbát na to, aby názory nebyly prezentovány jako fakta. Naučit se rozlišovat skutečnost od domněnky nebo předsudku, jakkoliv rozšířený a obecně přijímaný může být, je jednou z klíčových dovedností pro život v informační společnosti.
Ujasněte si svůj vlastní názor a rozmyslete si, jak s ním budete pracovat
Aby kontroverze zazněla v plné šíři, je třeba dát stejný prostor všem pohledům na danou problematiku a zajistit, aby některá ze stran nebyla zvýhodněná oproti ostatním, nebo naopak zcela potlačená. My sami však také máme svůj vlastní názor a některý z argumentů je nám proto bližší než jiný. Je proto třeba dát si pozor, aby se tento náš názor neodrazil v tom, jak vedeme diskuzi, a abychom (třeba nevědomky) neposílili jednu stranu na úkor jiné. Lze tomu zamezit např. tak, že si se třídou předem dohodneme maximální délku promluvy každého žáka, příp. omezíme počet vystoupení během celé hodiny na tři až pět. Lze také položit větší důraz na práci ve skupinách, do kterých potom nezasahujeme. V šikovnějších třídách můžeme pověřit řízením diskuze některého ze žáků. V každém případě se však musíme zdržet projevů souhlasu či nesouhlasu (třeba neverbálních) s konkrétními argumenty minimálně do chvíle, než sami svůj názor představíme.
Neměli bychom předstírat, že vlastní názor nemáme, nebo ho zapírat. Je však zcela legitimní třídě vysvětlit, že sami svůj názor projevíme až na konci hodiny, abychom neovlivňovali průběh diskuze. Není to ale jediná cesta – můžeme se samozřejmě rozhodnout vyjevit svůj názor hned na začátku hodiny. Takový postup se může hodit zejména v případech, kdy je náš postoj nepopulární, menšinový či jinak kontroverzní, a žáci mohou být motivovaní s ním polemizovat.
Může se ukázat, že ve třídě je jeden převládající názor a diskuze je poněkud jednostranná. V takovém případě musí vyučující být připraven hrát roli ďáblova advokáta a většinový názor zpochybňovat, byť by byl nucen argumentovat proti vlastnímu přesvědčení.
Naučte třídu debatovat
Ať už zvolíme sebezajímavější metody, diskuzi se při kontroverzních tématech nevyhneme. Je proto prospěšné investovat energii do zlepšení debatních dovedností: formulace argumentu, jazyková preciznost, rétorika, naslouchání druhé straně, dovednost ověřit nejasná vyjádření... a především respektovat základní pravidla slušné diskuze. Neskákat druhé straně do řeči (ale současně dokázat se vyjádřit krátce, srozumitelně, a neusurpovat si příliš mnoho prostoru), neurážet se, nevysmívat se, zdržet se viditelných projevů pohrdání, nesouhlasu, nebo naopak souhlasu, neuchylovat se k argumentačním faulům (viz http://www.obcanskevzdelavani.cz/argumentacni-fauly).
Na konci hodiny téma shrňte a veďte žáky k uvědomění
I sebelépe vedené diskuze se často zamotají a člověk se může v argumentech snadno ztratit – na konci pak ani neví, co by si měl odnést. Je proto důležité na konci hodiny krátce shrnout vše, co bylo řečeno, a dát žákům prostor ke zpracování a uložení nově získaných informací. Je dobré během hodiny zaznamenávat základní argumenty, přehledně je roztřídit, naznačit možné implikace, a na konci hodiny je stručně projít. Toto mohou udělat také určení žáci nebo skupiny za pomoci rozličných metod. Po shrnutí je pak třeba poskytnout žákům prostor k reflexi. Zvlášť u kontroverzních témat není vhodné tuto fázi podceňovat. Emoce bývají často rozbouřené a postoje mohou být radikální. Reflexe může sloužit ke zklidnění i k ohlédnutí se zpět (co se žáci dozvěděli, případně jak se jejich postoje proměnily).
Závěr
Kontroverzní témata jsou vhodným nástrojem k rozvoji klíčových dovedností pro každodenní život. Patří mezi ně dovednost zaujmout vlastní postoj, formulovat argument a obhájit jej v diskuzi, naslouchat protichůdným názorům a hodnotit je ve světle faktů, férově debatovat. Díky neexistenci jednoznačné odpovědi na kontroverzní otázky se současně u žáků problematizuje často černobílý pohled na svět, což je předpokladem tolerance k odlišným názorům, byť s nimi člověk sám nesouhlasí.
Literatura a použité zdroje
HOTOVÝ, Filip; MATĚJKA, Ondřej. Politika do školy patří [online]. 2012. [cit. 2014-11-04]. Dostupné z: http://www.obcanskevzdelavani.cz/work/ke-stazeni/COV2012-Politika_do_skoly_patri.pdf.
HUDDLESTON, Ted. Teaching about controversial issues: guidance for schools [online]. 2003. [cit. 2014-11-04]. Dostupné z: http://www.citizenshipfoundation.org.uk/lib_res_pdf/0118.pdf.
