Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Kontroverzní témata ve výuce: Eutanazie
4,3 (4 hodnocení)
Výuková lekce přibližuje a objasňuje téma eutanazie, primárně je ale zaměřena na možnost různých pohledů na dané téma. Prostřednictvím této nejednoznačnosti je možné žákům zprostředkovat poměrně komplikované a kontroverzní téma. Žáci tak mohou nahlédnout složitost životních situací, které nemusejí mít vždy jedno správné řešení.
Cíl výuky
Žáci porozumí rozdílům mezi jednotlivými typy eutanazie a poznají základní fakta o příslušné zákonné úpravě u nás i jinde ve světě. Nově nabyté vědomosti si ověří odpověďmi na několik jednoduchých krátkých otázek.
Žáci diskutují o příbězích dvou skutečných pacientek, z nichž jedna se rozhodla svůj život dobrovolně ukončit a druhá po neúspěšných pokusech o sebevraždu bojuje proti eutanazii. S pomocí těchto příběhů formulují argumenty pro a proti uzákonění eutanazie a tyto argumenty konfrontují s vlastními názory. Žáci si uvědomují složitost a nejednoznačnost tohoto tématu a shledávají, že i oni sami mohou zastávat současně protichůdné postoje.
1. Úvod (5 minut)
Přečteme žákům tři mikropříběhy a necháme je vyvodit, co mají společného, tedy téma hodiny „eutanazie“.
Petr trpí Alzheimerovou chorobou. Dokud byl dostatečně duševně zdravý, sepsal a uschoval u právníka žádost, aby v začátku konečného stadia nemoci, kdy přestane poznávat své blízké, ztratí schopnost souvislé řeči, bude potřebovat neustálou asistenci atd., dostal od lékaře smrtící injekci, která mu umožní zemřít a uleví tak jemu i jeho blízkým (pozn. pro učitele - aktivní eutanazie).
Filípek je narozený předčasně, trpí vzácnou nemocí způsobující ochabování svalů. Není tak schopný sám polykat, dýchat, hýbat se. Jeho zdravotní stav se navíc stále zhoršuje. Po domluvě s rodiči ho lékaři odpojí od přístrojů a nechají ho „odejít“ (pozn. pro učitele – pasivní eutanazie).
Paní Eva trpí nevyléčitelnou formou rakoviny. Nepomohlo jí ozařování ani chemoterapie, nádory se dále rozrůstají a přes velké dávky utišujících léků trpí velkými bolestmi. Z dřívější doby má navíc uzavřenou pojistku, díky které v případě smrti finančně zabezpečí zbytek rodiny. Se souhlasem a za podpory svých blízkých se rozhodla svůj život ukončit – z vlastní vůle vypije smrtící nápoj, který ji připraví lékař (pozn. pro učitele – asistovaná sebevražda).
Bez dalšího rozvádění žákům odkrýváme, že tématem hodiny bude eutanazie, což zjednodušeně je – jak zřejmě vyvodili – usmrcení člověka na jeho vlastní žádost. Zatím neodhalujeme rozdíly mezi jednotlivými typy uvedenými za příběhy v závorkách.
Alternativa z testovací hodiny: Texty nakopírujeme – každý 4x. Každý text na jiný barevný papír. Texty před začátkem hodiny umístíme na stěny učebny ve výšce očí žáků. Žáci pak na začátku hodiny chodí po třídě a mají za úkol si přečíst tři příběhy – tři různé barvy textů a zjistit, co je tématem hodiny.
Další aktivitou je názorová přímka. Zatím bez dalšího komentáře necháme žáky rozestavět se na pomyslnou škálu podle toho, zda s eutanazií souhlasí nebo ne. Např. u tabule bude „ano“, na protějším konci třídy „ne“, nerozhodnutí budou stát uprostřed, příp. blíž k jednomu z názorů. Žáci mohou stručně okomentovat, proč stojí právě na zvoleném místě.
2. Příběhy a důvody pro a proti (20 minut)
Žáky rozdělíme do dvojic, rozdáme jim kopie příběhů (příloha Eutanazie – příběhy) nejlépe tak, aby ti, kteří v názorové přímce s eutanazií souhlasili, měli příběh člověka, který ji odmítá (příběh č. 2) a naopak (eutanazii schvaluje příběh č. 1). Žáci mají za úkol si příběhy přečíst a vypsat/vymyslet pět důvodů, proč by eutanazie měla být povolená a pět důvodů proti eutanazii.
Následně žáky vyzveme k přečtení odůvodnění, sepisujeme jejich stručný přehled na tabuli. O důvodech s žáky diskutujeme a polemizujeme o nich.
3. Pojem eutanazie, stav ve světě (10 minut)
Teprve nyní zpřesníme vysvětlení a souvislosti pojmu eutanazie. Rozdáme žákům připravený text s fakty (příloha Eutanazie – informace) a necháme je odpovědět na otázky v závěru textu.
Abychom mohli mluvit o eutanazii, musí být vždy dodrženy určité podmínky. Podle nizozemské právní úpravy jsou to tyto:
žádost musí pocházet jen od pacienta a musí být svobodná a chtěná;
pacientova žádost musí být dobře uvážená, pevná a nezvratná;
pacientův stav musí působit nesnesitelné útrapy bez perspektivy zlepšení;
eutanazie musí být poslední opatření; musí být vzaty v úvahu a hledány všechny alternativy ke zmírnění pacientovy situace;
eutanazie musí být provedena lékařem;
lékař musí provést konzultaci s jiným nezávislým lékařem, který má zkušenosti z této oblasti.[1]
Způsob dobrovolného ukončení života rozlišujeme na asistovanou sebevraždu (lékař připraví smrtící látku, kterou pacient aplikuje sám), aktivní eutanazii (lékař např. píchne injekci se smrtící látkou) a pasivní eutanazii (ukončení léčby, odpojení od přístrojů).
V Evropě je aktivní eutanazie povolena pouze v Belgii, Nizozemí a Lucembursku; ve Švýcarsku, v Německu a v Albánii je povolená asistovaná sebevražd.[4]
Například v Belgii (s podobným počtem obyvatel jako ČR) se v roce 2011 pro eutanazii rozhodlo 1 133 pacientů, v roce 2012 již o 25 % víc (1 432 pacientů). V roce 2012 tvořila eutanazie 2 % všech úmrtí, tedy každý 50. člověk zemřel na vlastní žádost. Nejčastěji se jedná o pacienty trpící pokročilou formou rakoviny.[1]
V České republice eutanazie není povolena a je hodnocená jako vražda. Podle výzkumu CVVM schvalují v ČR eutanazii dvě třetiny obyvatel.[2]
Málokterý Čech ale ví, že podle Zákona o zdravotních službách (č. 372/2011 Sb.), konkrétně § 36 „Dříve vyslovené přání“ je možné na základě dříve sepsaného textu (vzor viz příloha Eutanazie – dříve vyslovené přání) požadovat ukončení léčby v případě vzniku určitých okolností. Jedná se tedy o nechání zemřít - zabíjí mne nemoc - místo aktivního usmrcení lékařem. Lékař musí text brát v úvahu i ve chvíli, kdy pacient např. není schopný řeči.[3] (Pozn. v případě dostatečného množství času je možné žákům pustit tuto část textu – od 9. minuty – z videa v odkazu, příp. i delší úsek.)
Otázky:
Jak se říká usmrcení v případě, že lékař píchne pacientovi smrtící injekci?
Je možné žádat o aktivní eutanazii ve Francii, v Německu, v Polsku?
Mohu si v Nizozemsku aktivní eutanazii přát místo podstoupení operace snažící se o zlepšení mého zdravotního stavu?
Kteří pacienti v Belgii nejčastěji žádají o eutanazii?
Jak je možné v České republice zajistit ukončení vlastní léčby, přestože budu např. v umělém spánku?
Odpovědi na otázky s žáky projdeme, shrneme základní fakta v textu obsažená. Zeptáme se žáků, zda je některé z informací zaujaly, zda něčemu nerozuměli nebo mají potřebu se k něčemu vyjádřit.
4. Závěr (10 minut)
Jako shrnutí představíme žákům několik argumentů pro/proti eutanazii. Žáci mají za úkol se vyjádřit, zda s argumentem souhlasí (ANO), nebo zda s ním nesouhlasí (NE). Odpovědi si poznamenávají k číslu argumentu.
Člověk má právo důstojně zemřít.
Žádost o eutanazii nemusí být ovlivněna jen stavem člověka, ale i tlakem lidí okolo.
Člověk s těžkými zdravotními problémy není pro takové rozhodnutí dostatečně nad věcí.
Není lidské nechat člověka trápit se ve velkých bolestech, od kterých neexistuje úleva.
To, že člověk trpí, není důvod k odchodu ze života, je to selhání zdravotní péče.
Člověk má právo na rozhodnutí o svém bytí a nebytí.
Zeptáme se žáků, kolikrát odpověděli ano. Každý, kdo odpověděl ANO 4x a více, souhlasí jak s některými argumenty pro, tak i s některými proti. (Můžeme také napsat na tabuli čísla 1, 4, 6 – argumenty pro eutanazii – a 2, 3, 5 – argumenty proti – a zeptat se, kdo odpověděl ano v obou skupinách). Pravděpodobně bude většina z nich souhlasit s některým argumentem pro i proti. Na tom žákům ukážeme, že posouzení situace není snadné. S žáky je možné diskutovat o tom, co člověka může vést k přiklonění se k určitým argumentům.
Necháme žáky ještě jednou postavit na názorovou přímku, tentokrát ale nebude s póly ano/ne, ale v jednom rohu třídy bude souhlas s asistovanou sebevraždou, v druhém souhlas s aktivní eutanazií, ve třetím souhlas s pasivní eutanazií a ve čtvrtém nesouhlas s umožněním dřívější smrti. V případě času se můžeme žáků ptát, zda změnili názor oproti začátku hodiny, co je k tomu přimělo a podobně.
Pro odlehčení konce hodiny žákům sdělíme, že naděje dožití v roce 2011 byla pro muže 74,7 a pro ženy 80,7 roku.[5] Nejen díky zlepšující se zdravotní péči se čísla budou ještě zvyšovat, a proto je šance, že eutanazii nebudou muset ještě alespoň 60 let (což je 21 900 dní, nebo 525 600 hodin, nebo zaokrouhleně 31,5 milionu minut) řešit.
Reflexe
Aktivity ověřila ve výuce Mgr. Iva Dobiášová z Gymnázia Mnichovo Hradiště. Lekce byla odučena v 8. ročníku (tercie) v rámci předmětu Občanská nauka.
Již na začátku žáci rychle pochopili, že se jedná o téma eutanazie, napadlo je ještě téma nevyléčitelně nemocných či utrpení.
Názorová škála žáky bavila, někteří pečlivě zkoumali, na kterém místě mají přesně stát, aby jejich názor místu co nejpřesněji odpovídal. Převažovala část souhlasící s eutanazií, výrazně proti byly pouze tři osoby.
Při seznamování se s textem příběhů bylo vidět evidentní zaujetí pro téma. Při předčítání důvodů, jež vymysleli pro, či proti eutanazii, bylo vidět, že někteří žáci jsou s tématem již seznámeni osobně skrze jejich rodinný život, situaci některých příbuzných či známých. Mezi nejčastější argumenty pro patřily tyto: udělat konec trápení, zamezit utrpení nemocného i rodiny, která se o něj stará, menší utrpení je smrt bližního, než nesnesitelné bolesti a stálá péče o druhého, ekonomicky výhodnější z hlediska nároků na péči a léky.
Mezi argumenty proti eutanazii se objevily tyto: inspiruje ostatní – smrt není vhodný příklad, je to sebevražda či vražda, což je pro mě nepřijatelné, člověk se přeci může poradit s lidmi, které mají podobné bolesti, sdílet s nimi svoji situaci, člověk nikdy neví, co bude zítra – třeba bude lépe, prostě je špatné se zabíjet. Diskuse byla velmi živá. Objevovaly se názory, že na malé děti by se eutanazie vůbec vztahovat neměla.
V rámci závěrečného rozmístění po třídě si 11 žáků vybralo asistovanou eutanazii, 4 byli mezi asistovanou a aktivní eutanazií, 6 bylo pro aktivní eutanazii, 1 osoba stála mezi asistovanou a pasivní eutanazií a 3 žáci hájili razantní postoj NE eutanazii.
Celkově probíhala hodina velmi živě, žáci se do jejího průběhu aktivně zapojili, vyhovoval jim způsob práce a střídání různých činností. Bylo vidět, že rádi vyjádřili svůj názor, dokázali též vyslechnout druhé.
Zajímavé bylo zjištění, že větší část bere eutanazii jako normální věc. Část žáků má též jednoznačný názor a dále jej již nereflektuje.
