Kontroverzní témata ve výuce: Adopce dětí homosexuálními páry
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Kontroverzní témata ve výuce: Adopce dětí homosexuálními páry
5,0 (3 hodnocení)
Výuková lekce se zabývá otázkou (ne)souhlasu žáků s adopcí dětí homosexuálními páry, přičemž se nesnaží určit, zda je adopce správná, či ne. Žáci se zamýšlejí nad svými postoji a formují je prostřednictvím vlastních prožitků, diskuze a práce s textem.
Cíl výuky
Žáci se zamýšlejí nad charakteristikami rodin a rodičů, důležitostí uvedených vlastností a nad tím, které z nich považují za klíčové pro svůj vlastní rozvoj. V určité fázi lekce jsou konfrontováni s otázkou, zda by pro ně byla homosexuální orientace případných náhradních rodičů rozhodujícím faktorem pro jejich odmítnutí.
Žáci poté formulují argumenty pro, či proti osvojení dětí homosexuálními páry, a diskutují o nich. Ve skupinách se snaží vzájemně přesvědčit ostatní o svém názoru, současně však jsou nuceni reagovat na názory protichůdné. Převažující názor se vyjeví při hlasování.
Žáci se také dozvědí základní fakta o míře podpory adopce dětí homosexuálními páry mezi obyvateli ČR a o zemích, které tento krok umožňují.
1. Úvod (10 minut)
Sdělíme žákům, že tématem hodiny bude mimo jiné hledání smyslu rodiny a diskuze nad rovností lidských práv. Nenaznačujeme nic o homosexuálních rodinách.
Rozdáme žákům (možno do dvojic) nakopírované modelové rodiny (příloha 1)[*] a necháme je rozhodnout, do které rodiny by chtěli být přiděleni v případě, že by byli dítětem z dětského domova. Každý model rodiny vyvěsíme na jiné místo ve třídě (příloha 2) a necháme žáky postavit se k rodině, kterou si vybrali. Ptáme se žáků, proč se jim líbí právě zvolená rodina, co je pro ně v charakteristikách podstatné, co jim vadí na zbývajících dvou rodinách.
K rodinám přiřadíme obrázky (příloha 2) – žáci se dozvědí, že pravděpodobně nejčastěji volená rodina je tvořená dvěma muži. Necháme je si volbu projít hlavou a umožníme jim změnit stanoviště. Opět se ptáme, co je přimělo ke změně původně zvolené rodiny. Otázky zobecníme na podstatné vlastnosti dobře fungující rodiny – Co by nemělo chybět v rodině, mají-li v ní být děti spokojené? Jaké vlastnosti jsou ty nejdůležitější? Je rozdílné pohlaví rodičů tím zásadním, nebo jsou pro vás důležitější věci? Chce se ještě někdo přesunout mezi rodinami?
Poznámka: Pokud by se náhodou od páru gayů přesunuli pryč všichni žáci, zkusíme situaci „změkčit“ představou páru lesbického, který je ve společnosti tolerovanější.
2. Argumenty pro a proti životu dětí v homosexuálních rodinách (20 minut)
Žáci odpovědí na otázku „Souhlasíte s možností adopce dětí homosexuálními páry (gay i lesbickými)?“ postavením se na názorovou přímku, u tabule bude např. ANO, na opačném konci třídy NE. Některé z pohnutek pro jejich postavení pravděpodobně zazněly při předchozí aktivitě, názorovou škálu využijeme k rozdělení žáků do skupin. Rozpočítáme je „prvý, druhý,… šestý“ směrem od jednoho pólu škály, díky tomu se ve skupinách sejdou žáci s rozdílnými názory. Ve skupině by měli být ideálně čtyři žáci, rozpočítávání tomu podle početnosti třídy přizpůsobíme.
Poznámka: Pokud by u názoru ANO nebyl žádný žák, zeptáme se žáků, jak by řešili situaci, kdy v homosexuálním páru dítě reálně žije (např. žena cíleně otěhotněla s náhodnou známostí a otce při porodu neuvedla), s jeho matkou se něco stane a její partnerka nemá na dítě žádný právní nárok. Dítě, přestože má blízkého člověka, který se o něj chce starat, musí do dětského domova. Neřešila by to právě možnost adopce partnerem biologického rodiče?
Řekneme skupinám, že jsou poradními orgány Poslanecké sněmovny PČR a jejich úkolem je vydat doporučení pro schválení, či neschválení zákona umožňujícího adopci homosexuálními páry. Členové skupin by se měli dohodnout na společném závěru. Abychom žákům v diskuzi pomohli, rozdáme jim nakopírované rozstříhané argumenty pro i proti adopci (příloha 3). Mohou o nich polemizovat a přesvědčovat se navzájem i s jejich pomocí.
Poté, co se skupiny doberou závěru, zjistíme, necháme hlasovat o doporučení / nedoporučení zákona o adopci dětí homosexuálními páry ke schválení, ptáme se žáků, co pro ně byly nejsilnější argumenty podporující výsledné rozhodnutí.
3. Fakta o adopcích a homoparentalitě v ČR (8 minut)
Doplněním chybějících výrazů v připraveném textu seznámíme žáky s aktuální situací diskutované problematiky v ČR (příloha 4):
V České republice je v Parlamentu ČR předložena novela zákona o registrovaném partnerství umožňující osvojení dětí v homosexuálních párech. Jedná se pouze o vlastní děti jednoho z partnerů, ke kterým v současnosti druhý v páru nemá žádný právní nárok např. v případě hospitalizace, ve škole, v horším případě při úmrtí vlastního rodiče.
Adopce dítěte partnera je umožněna např. v Belgii, Dánsku, Německu, Islandu, Nizozemí, Norsku, Španělsku, Švédsku, Velké Británii a Slovinsku. Adopce dítěte z ústavu je umožněna např. v Belgii, Chorvatsku, Nizozemí, Španělsku, Velké Británii, Dánsku nebo Švédsku.
Podle průzkumu CVVM z roku 2011 58 % respondentů souhlasí s právem na adopci dítěte partnera/partnerky v homosexuálním páru, 45 % souhlasí i s adopcí dětí z ústavů. 73 % oslovených souhlasí s právem homosexuálů na registrované partnerství, 45 % by umožnilo uzavírat sňatek. Podle odhadů Českého statistického ústavu žije v současné době v homosexuálních rodinách alespoň 900 dětí.[2]
Ptáme se žáků, zda pro ně některé informace byly nové nebo překvapivé, zda chtějí nějakou informaci doplnit.
Poznámka: Pokud již novela zákona o registrovaném partnerství (ne)byla schválena, je třeba v prvním řádku informací zaměnit sloveso „předložena“.
Poznatek z testovací hodiny: V hovornější třídě je vhodné více času věnovat diskuzi, tato část lekce není pro cíl výuky zásadní a je proto možné ji vynechat, příp. se k ní vrátit v následující vyučovací hodině.
4. Závěr (7 minut)
Téma uzavřeme volným psaním. Žáci si připraví papír a tužku, pokud pravidla volného psaní neznají, vysvětlíme jim je: jakmile se ohlásí začátek, všichni píší bez velkého přemýšlení to, co je hned napadne. Není třeba formulovat souvislé věty, není třeba přemýšlet nad gramatikou, velkými či malými písmeny. Je třeba co nejrychleji a nejvěrněji zaznamenávat probíhající myšlenkové pochody. Nikdo nesmí mluvit, ve třídě je ticho.
Pak sdělíme téma volného psaní: Tvůj nejlepší kamarád/kamarádka se ti právě svěřil/svěřila, že je gay/lesba. Co se ti honí hlavou? Určitě pro něj takové zjištění není snadné ani příjemné. Jak bys reagoval/a, abys mu neublížil/a?
Po dvou minutách ohlásíme konec. Je možné vyzvat žáky, zda chtějí svůj text přečíst. Pro předejití homofobnímu chování žáků po vyučovací hodině se žáků ptáme především na to, jak se ke spolužákovi, který si přiznal jinou sexuální orientaci, chovat, abychom jeho náročnou situaci ještě nezhoršili. Na konci hodiny je možné texty vybrat (dle vlastní úvahy).
[*] Homoparentalita = výchova dítěte homosexuálním párem, příp. i jedním rodičem s homosexuální orientací [1]
Reflexe
Aktivity ověřila ve výuce Mgr. Iva Dobiášová z Gymnázia Mnichovo Hradiště. Hodina probíhala v 6. ročníku rámci předmětu český jazyk jako doplnění tématu rodina, které žáci probírali v předmětu občanská výchova.
S výjimkou jedné dívky si žáci vybrali na začátku hodiny rodinu páru Míša a Ondra. Svoji volbu zdůvodňovali především dobrý zázemím, zaměstnáním, které rodinu uživí, měli pocit, že by tito rodiče děti nezanedbávali, dobře se o ně postarali. Pár Bára a Honza zavrhli všichni – především kvůli pití piva a podle jejich názoru časové vytíženosti obou rodičů vzhledem k jejich povolání, malému bytu, celkově se jim zdál tento pár chudý, a to pro ně bylo v danou chvíli podstatné. Poté, co se žáci dozvěděli, že Míša je muž, jeden chlapec reagoval slovem fuj a odběhl k páru Jitka a Pavel. Ve třídě zašumělo, ale nikdo další takto výrazně negativně nereagoval. U původního páru Míša a Ondra zůstalo zhruba 7 dětí, ostatní se přemístili k páru Jitka a Pavel.
Když jsme si povídali o tom, co by nemělo chybět v rodině, mají-li být děti spokojené, žáci udali následující odpovědi: láska, péče, bezpečí, dobrá výchova, peníze, hodní lidé, dobré zázemí. Při této činnosti se dvě žákyně vrátily k páru Ondřej a Míša.
Při práci ve skupinkách, v nichž měli žáci vydat, či nevydat doporučení zákona umožňující adopci homosexuálními páry, vznikly následující závěry za jednotlivé skupinky: Souhlasíme s poskytnutím adopce homosexuálním párům, ale jen v případě, že pár může poskytnout vše, co je potřebné.
ANO: každý má právo na adopci.
Ano, dítě ale potřebuje poznat i druhé pohlaví.
Ano, protože děti potřebují lásku a protože je lepší mít dítě v páru, než být samotný rodič.
Ano, homosexuálové by i mohli adoptovat dítě, ale jen když dítě svolí.
Nemohli: dítě by podle nás potřebovalo v domácnosti matku.
Ano, souhlasíme s adopcí.
Ano, jsme pro adopci.
Práce v samotné hodině probíhala plynule, žáci střídali různé činnosti, pohybovali se v prostoru, mohli se vyjádřit. Práce je bavila a bylo vidět, že jsou do ní zabraní. Kromě jediného okamžiku, kdy se jeden chlapec vůči homosexuálním párům výrazně ohradil, probíhalo vše v klidu, žáci respektovali své vzájemné názory. Možná to bylo i tím, že jsem na začátku upozornila, že se budeme bavit o tématu, na který v současné společnosti panují různé názory, a my se nad ním v dnešní hodině zamyslíme. Zajímavé bylo, že zhruba jedna třetina třídy zůstala u homosexuálního páru, část žáků od tohoto páru přešla jen proto, že šli i kamarádi.
KABÁTOVÁ, Michaela. O adopce dětí gayi se bojuje i na Hradě. Prezident se k vetu nechystá. Lidovky.cz [online]. 2014. [cit. 2014-10-08]. Dostupné z: http://www.lidovky.cz/o-adopce-deti-gayi-se-bojuje-i-na-hrade-prezident-se-k-vetu-nechysta-1c8-/zpravy-domov.aspx?c=A140926_192359_ln_domov_sk.
Masarykovy debaty: Homosexuální páry mají mít legální nárok na adopci dětí – Analýza tématu [online]. 2013. [cit. 2014-10-10]. Dostupné z: http://www.masarykovydebaty.cz/sites/default/files/analyzy/Adopce%20homosexu%C3%A1ln%C3%ADmi%20p%C3%A1ry%20-%20anal%C3%BDza.pdf.
SLOBODA, Zdeněk. Rozmanitostí proti šikaně - „Co vědět o sexuálních menšinách, jak o nich se žáky a žákyněmi mluvit a jak se na ně dívat.“ [online]. 2010. [cit. 2014-10-10]. Dostupné z: http://lgbt.poradna-prava.cz/folder02/metodika_zlom_cista_final.pdf.
