Vznik jeskynních útvarů

Cíl: Žáci rozhodnou, v jakém typu hornin se nejčastěji můžeme setkat s jeskynními útvary a zdůvodní proč.

Materiál:

• 6 lahviček od přesnídávky
• zředěná kyselina chlorovodíková (HCl)
• váha
• papírové utěrky
• lepící papírové cedulky
• 2 přibližně stejně velké kusy vápence, pískovce a břidlice

Úvod:

Jeskyně mohou vznikat v různých horninách, nicméně velmi často se s nimi setkáváme ve vápencích. Nejvíce jeskyní vzniká působením tekoucí vody. Voda slučující se v atmosféře s oxidem uhličitým dává vzniknout slabé kyselině uhličité, která se na zemském povrchu a pod povrchem podílí na chemickém zvětrávání hornin, zejména vápenců. Takto okyselená voda na zemském povrchu proniká puklinami a trhlinami hornin a dlouhodobým působením rozpouští vápence, přičemž vytváří často pozoruhodné jeskynní útvary v podobě různých podzemních dutin, jeskyní a tunelů. V rámci této geologické aktivity se žáci přesvědčí, z jaké horniny mohou ,,ochotně“ vznikat jeskynní útvary.