Zlomy: modelace poruch zemské kůry

Zlom je geologická porucha v litosférické desce, podél které dochází k pozorovatelnému přemístění okolních částí podél zlomové plochy. Horniny oddělené zlomem vytváří kry (případně bloky). Podle pozice těchto bloků vůči zlomu lze rozeznat kru nadložní a podložní. Ke zlomům dochází vlivem nahromadění velkého množství menších trhlin a puklin v horninovém prostředí, které vznikají vlivem působení tlaku a orientovaného napětí v horninovém prostředí, které je výsledkem vzájemného pohybu litosférických desek. Tyto menší trhliny se mohou postupně spojovat ve větší pukliny za vzniku tzv. zlomové linie. Příčinou vzniku zlomu může být například zemětřesení či sopečná činnost.

Podle vzájemného pohybu jednotlivých bloků hornin lze rozlišit 3 základní typy zlomů:

1. Horizontální posuny – dvě kry se vzájemné pohybují vedle sebe podél zlomu
2. Pokles - jedna kra se vůči druhé kře přemísťuje dolů
3. Přesmyk - jedna kra se nasouvá na druhou kru

Obr. 1 – základní typy zlomů[1]

Modelace hlavních typů zlomů

Součástí tohoto článku je námět na  ilustrativní aktivitu, kterou je možné využít ve výuce seznamující žáky právě s poruchami zemské kůry v podobě zlomů. Cílem aktivity je, aby žáci získali představu o základních typech zlomů a jejich hlavních charakteristikách. Pokud učitel schémata zlomů pouze kreslí na tabuli či promítá pomocí projektoru, tak může být pro část žáků poměrně složité si představit, k čemu při zlomových poruchách vlastně dochází. Z hlediska porozumění probírané látce je žádoucí nechat žáky, aby si model zlomových poruch sami vytvořili a vyzkoušeli si pohyby horninových bloků podél zlomové spáry. Žáci se tak mohou lépe představit, k čemu v oblasti pravé zlomové zóny dochází a jaké jsou následky vzniklého pohybu horninových mas. Pro naše rize ilustrativní účely je možné využít modelíny, ze které si žáci modelují vrstevní sled hornin podobně, jako je tomu v případě obrázku 2.