Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Poznáváme horniny
Článek se zabývá výukou, ve které žáci poznávají horniny a jejich charakteristické znaky. Žáci se učí horniny nejen poznávat, ale i pozorovat a třídit do 3 hlavních typů podle způsobu vzniku.
Cíl výuky
- žák se učí rozpoznávat některé lokálně časté horniny
- žák si zapamatuje hlavní charakteristiky 3 hlavních skupin hornin
- žák si rozvíjí pozorovací schopnosti
Horniny tvoří hlavní náplň studia geologie. Obklopují nás doslova na každém kroku. Na zemský povrch horniny vystupují v podobě horských štítů a skalních výchozů. Naprostá většina horninové masy tvořící zemskou kůru a zemský plášť je našemu oku skryta. Horniny, jakožto neživá složka naší planety, mají však zcela zásadní vliv na existenci veškerého života. Z toho důvodu by alespoň základní znalosti o kamenech měly být součástí základního vzdělávání. Při výuce o horninách je zcela nezbytné žákům poskytnout příležitost si horniny osahat a prohlédnout, aby žáci mohli horniny porovnat a utřídit podle jistých charakteristických znaků.
Při vyučovací hodině zaměřené na horniny rozhodně není efektivní promítat vybrané horniny pomocí dataprojektoru a k promítaným obrázkům pak doplnit verbální popis. Zcela zásadní je, aby žáci horninu, o které se učí, dostali do ruky a mohli si důkladně prohlédnout její barvu, tvar, uspořádání a velikost zrn či krystalů apod. Při seznamování se s horninami mohou žáci pracovat ve skupinách po 4 – 5 žácích. Účelem výuky o horninách nemusí být ani tak schopnost si zapamatovat konkrétní názvy vybraných hornin pro potřeby určování, ale spíše umět vypozorovat a odvodit skutečnosti, které mohly vést ke vzniku dané horniny v rámci geologického cyklu. Žáci by tedy měli umět přiřadit konkrétní horninu do jedné ze 3 hlavních skupin (horniny vyvřelé, přeměněné a usazené) na základě jistých charakteristických znaků.
V rámci vyučovací hodiny může učitel rozdat do každé skupiny vzorky lokálně častých hornin umístěných v papírové krabici. Učitel potom poskytne žákům čas, aby vzorky roztřídili podle jimi identifikovaných společných znaků do libovolného množství skupin. Když jsou žáci s úvodním tříděním hotovi, učitel jednotlivé skupiny projde a zjistí, na základě jakých klasifikačních kritérií došlo k roztřídění hornin v jednotlivých skupinách. Každá skupina žáků zároveň učiteli zdůvodní, proč se rozhodla pro konkrétní způsob třídění vzorků. Učitel pak s žáky diskutuje o obecném smyslu třídění přírodnin v přírodních vědách a představí žákům 3 hlavní skupiny, do kterých se horniny třídí podle jejich vzniku (vyvřelé, usazené, přeměněné). V dalším kroku je potřeba žáky seznámit s několika důležitými znaky, podle kterých je možné provádět třídění hornin (např. tvar, velikost a vzájemné sepjetí minerálů tvořících horninu).
Seriál
