Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Názorová škála
5,0 (3 hodnocení)
Článek představuje široké možnosti uplatnění názorové škály ve výuce.
Jak zjistit ve výuce názory žáků? Jak vést žáky k vyjadřování postojů? Jak rozproudit diskuzi? Ve všech těchto případech může dobře posloužit názorová škála1, která umožňuje všem žákům vyjádřit své stanovisko a současně sledovat a uvědomovat si názory spolužáků. Názorová škála najde své uplatnění především při rozvíjení kompetence komunikativní a kompetence sociální a personální. Názorovou škálu lze využít při realizaci jakéhokoli vzdělávacího oboru nebo průřezového tématu. Provedení názorové škály nevyžaduje žádné pomůcky. Na aktivitu je vhodné vyčlenit si 10–15 minut.
Přestože je názorová škála vhodná především pro dosahování afektivních cílů a pro formování žákovy osobnosti, lze ji také využít při dosahování některých kognitivních výukových cílů (např. na úrovni hladiny hodnotícího posouzení dle Bloomovy taxonomie). Prostřednictvím názorové škály je možné směřovat k následujícím výukovým cílům:
žák zaujímá vlastní postoj, stanovisko, názor,
žák vyjadřuje svůj postoj, stanovisko, názor pomocí pozice na názorové škále,
žák naslouchá názorům, postojům, stanoviskům druhých lidí,
žák respektuje názory, postoje, stanoviska druhých lidí,
žák upevňuje nebo/a kriticky zvažuje své názory, postoje, stanoviska.
Obecný popis aktivity
Jak postupovat? Nejprve je potřeba žákům škálu představit. Může jít o pomyslnou přímku či úsečku v prostoru třídy, kterou může vyučující nakreslit křídou na zem nebo může využít lana, provázku, lepicí pásky. Na ni se pak umisťuje škála bodů (postojů, stanovisek).
Jeden konec škály představuje úplný souhlas (rozhodně ANO).
Druhý konec škály představuje úplný nesouhlas (rozhodně NE)2.
Tyto krajní body mohou být označeny výraznými symboly nebo slovy ANO a NE.
---- I ------------------------------------------------------------ I ----
ANO NE
Následně je položena otázka nebo vyřčeno tvrzení, kterým se chceme zabývat. Otázku nebo tvrzení může formulovat vyučující, ale také samotní žáci. V případě otázky by mělo jít o tzv. zjišťovací otázku, na kterou je možné odpovědět ano/ne. Užitečné je napsat otázku nebo tvrzení na tabuli, aby je všichni viděli.
Můžeme se ptát například takto:
Rozumím přečtenému textu?
Můžu něco zlepšit v naší škole?
Ve skupině se mi spolupracovalo dobře.
Chtěl bych se zapojit do přípravy vánoční besídky?
Česká republika by měla do roku 2020 zavést euro.
Souhlasím s přímou volbou prezidenta České republiky.
Následně jsou žáci vyzváni, aby zaujali stanoviska a aby se každý postavil na představenou názorovou škálu podle míry svého souhlasu či nesouhlasu s otázkou nebo tvrzením. Pro rychlý přehled postojů, stanovisek nebo názorů to může stačit, ale vhodnější je s tímto dále pracovat. Doporučujeme proto následnou řízenou diskuzi, kdy se žáci vyjadřují k tomu, proč si zvolili právě toto místo na škále, případně co by jejich názor změnilo. V této diskuzní části si mohou žáci mezi sebou také klást doplňující otázky, učitel je moderátorem diskuze. Poté, co si žáci vyslechnou stanoviska spolužáků, je jim umožněno, aby na základě vyslechnutých argumentů potvrdili nebo změnili svůj názor, tzn. zůstali na stejném místě nebo změnili svou pozici na názorové škále. Tento krok je opět možné rozvinout při řízené diskuzi.
Specifickým typem názorové škály může být hodnoticí škála. Prostřednictvím této škály mohou žáci hodnotit sami sebe, svoji nebo skupinovou práci nebo také obsah či proces výuky. Hodnoticí škála pak může sloužit žákům i učiteli jako zpětnovazební nástroj.
Vhodné je také podotknout, že u názorové škály není důležitý pouze proces zaujímání a vyjadřování stanoviska, ale podstatné je také objasňování, vysvětlování, argumentace a naslouchání. Proto je zásadní, v jakém kontextu učitel názorovou škálu využije a jak ji pedagogicky uchopí.
Náměty na využití názorové škály ve vybraných vzdělávacích oborech
Člověk a jeho svět
Období mladšího školního věku je mimo jiné charakteristické také tím, že naivní realismus dětského uvažování se postupně mění v kritický. Využití názorové škály při vzdělávání na 1. stupni základní školy má tedy své opodstatnění. Žáci tak nejen mohou velmi rychle vizuálně vyjádřit své názory či postoje, ale postupně se také zdokonalují ve schopnosti svůj postoj zdůvodnit, vyslechnout názory ostatních, posoudit je a na základě nových poznatků své názory případně upravovat a měnit.
Vzdělávací obor Člověk a jeho svět svým integrovaným vzdělávacím obsahem poskytuje široké možnosti využití názorové škály nejen v humanitních, ale i v přírodovědných oblastech. Pro formulaci tvrzení či otázky je vždy důležité vycházet z konkrétního vzdělávacího cíle, kterého chce učitel dosáhnout, a zaměřit se na témata žákům blízká, tak aby měli dostatek informací pro obhajobu svých názorů a postojů.
Příklady tvrzení či uzavřených otázek vhodných pro názorovou škálu:
Nejkratší cesta z naší obce do krajského města vede přes Bavorov.
Pravidla soužití v naší třídě je třeba změnit.
Půjčil by sis od kamaráda peníze na dárek pro maminku?
Byla lidská obydlí v raném středověku bezpečná?
Člověk svou činností ohrožuje přírodu.
Je strom živý organismus?
Je užívání léků bezpečné?
Dodržuješ zásady zdravého životního stylu?
Pokud ti někdo nabízí schůzku na odlehlém místě, je správné schůzku odmítnout.
Český jazyk a literatura
Názorovou škálu je možné využít ve vzdělávacím oboru Český jazyk a literatura k provázání učiva s reálnými životními situacemi a zkušenostmi žáků 1. i 2. stupně ZŠ. Například projekt Příprava a realizace výukových materiálů pro podporu komunikační výchovy RVP ZV ve výuce českého jazyka a literatury na základních školách a víceletých gymnáziích umožňuje využití názorové škály například pro tato témata:
vztah k mateřskému jazyku,
názory na jazykovou kulturu,
důležitost vyjadřovacích schopností pro kulturu vyjadřování,
dodržování zásad kultury mluveného projevu.
V hodinách literární výchovy pak můžeme žákům
předkládat různá tvrzení, o nichž mají žáci na základě porozumění textu rozhodnout, zda z přečteného textu vyplývají, či nikoli,
předkládat žákům různé texty, o nichž mají žáci následně rozhodnout, zda se jedná o básně, či nikoli,
předkládat různé otázky při besedě o četbě.
Názorovou škálu můžeme ve výuce uplatnit také následujícím způsobem. Nad knihou, kterou si se žáky vybereme a přečteme, se můžeme zamyslet takto:
Jste pro, aby byla tato kniha opět vydána?
Vyzvěte žáky, aby se rozestavili na škále mezi dvěma body v místnosti. Na jedné straně budou stát ti, kteří si myslí, že kniha by měla být vydána, na druhé straně ti, kteří jsou proti jejímu vydání. Situace je ale ztížena tím, že žáci pak budou překvapivě zastávat opačné stanovisko. Zastánci vydání teď budou představovat vedení nakladatelství, které již nechce zařadit tento titul do své nabídky. Ti, kteří se stavěli proti vydání, budou naopak představovat toho, kdo se snaží přimět nakladatelství k tomu, aby knihu vydalo znovu. Každé skupině dejte čas na to, aby její členové nashromáždili co nejvíce argumentů ve prospěch stanoviska, které prezentují, a vybrali si svého mluvčího. Poté vyzvěte mluvčí obou skupin, aby předstoupili před ostatní a sehráli situaci, kdy mezi sebou diskutují obě strany o tom, jestli knihu vydat. Oba mluvčí by měli zastávat argumenty své skupiny. Po odehrání této situace zreflektujte s účastníky celou aktivitu.
Výchova k občanství
Názorovou škálu je možné využít ve vzdělávacím oboru Výchova k občanství ve fázi evokace pro aktivizaci žáků a pro zahájení diskuze k mnohým tématům. Vyjadřování postojů a stanovisek doporučujeme doplnit řízenou diskuzí, která umožňuje rozvíjet argumentaci a upevňovat nebo měnit stanoviska žáků. Rozvíjíme tak nejen komunikační dovednosti žáků, ale můžeme také prohloubit citlivost žáků pro rozmanité situace, případně podpořit jejich participaci na veřejném dění. Například projekt Model respektujícího žákovského parlamentu, který realizuje Centrum pro demokratické učení, pro názorovou přímku uvádí následující tvrzení:
Na naší škole se dá zlepšit mnoho věcí.
Chci se podílet na zlepšování naší školy.
Žákovský parlament pomáhá zlepšovat naši školu.
Chtěl/a bych být členem žákovského parlamentu.
Volby jsou jedinou možností, jak zvolit zástupce žákovského parlamentu.
V tomto pojetí může být názorová škála jedním z prvních kroků, jak žáky vést k založení nebo k efektivnímu fungování žákovského parlamentu. Dalším tipem pro využití názorové škály mohou být kontroverzní nebo aktuální témata, která ve své příručce Politika do školy patří uvádí Centrum občanského vzdělávání:
Chodit k volbám nemá smysl.
Česko by mělo vystoupit z EU.
Internet by měl být cenzurován.
Poslanci by neměli mít žádnou imunitu.
Užívání zvířat pro lékařský výzkum pomáhá lidem.
Ve školách by se měl zakázat prodej nezdravých jídel a nápojů.
Výchova ke zdraví
Podobně jako ve vzdělávacím oboru Výchova k občanství se ve vzdělávacím oboru Výchova ke zdraví směřuje k vytváření postojů k otázkám zdraví a ke schopnosti žáků se racionálně rozhodovat ve prospěch zdraví, ale k také k dovednosti svá rozhodnutí zdůvodňovat. Učitel musí citlivě volit témata, protože nejen vyjadřování postojů, ale především jejich zdůvodňování je úzce provázáno se způsobem života rodin žáků, s jejich náboženskými a kulturními zvyklostmi a s jejich soukromím.
Příklady tvrzení pro názorovou škálu:
Pití alkoholu v malé míře není škodlivé.
Kouření mi vadí.
Je kouření škodlivé vždycky?
Stravuji se zdravě.
Jaká je optimální doba práce na počítači a sledování televize denně?
např. na škále od 0 do 6 hodin
Dodržuji pitný režim.
V životě jsem spokojený.
Jak hodnotíš svou postavu?
Pravidelná snídaně je důležitá.
Jak často jíš sladkosti?
např. na škále: nikdy, méně často než 1x za týden, jednou týdně, 2–4 dny v týdnu, 5–6 dnů v týdnu, každý den, častěji než jednou denně
V kolika dnech z uplynulých 7 dnů jsi se věnoval/a pohybové aktivitě celkem alespoň 1 hodinu za den?
např. na škále 0 dní, 1 den, 2 dny, 3 dny, 4 dny, 5 dní, 6 dní, 7 dní
Závěr
Názorová škála je efektivní a aktivizující metoda, jejímž prostřednictvím je možné vyjadřovat a sdílet názory, postoje nebo stanoviska. Názorová škála dává žákům prostor pro vytváření a vyjadřování názorů, ale také rozvíjí vzájemný respekt a naslouchání. Názorová škála může být využita jak pro evokaci, tak pro fázi uvědomění si významu, tak pro reflexi. A v neposlední řadě může také posloužit pro „rozpohybování“ sedících žáků. Názorová škála je sice častěji využívána v humanitních předmětech, ale své uplatnění může nalézt všude tam, kde je potřeba formulovat a sdílet postoje, stanoviska nebo názory.
1 Setkat se také můžeme s označením názorová přímka.
2 Škála může být vyjádřena také čísly, případně symboly (plus, minus, emotikony) apod.
Literatura a použité zdroje
Centrum demokratického učení [online]. [cit. 2014-01-07]. Dostupné z: http://cedu.cz/.
Centrum občanského vzdělávání [online]. [cit. 2014-01-07]. Dostupné z: http://www.obcanskevzdelavani.cz/.
HAZLBAUER, T. Názorová přímka. In: Žákovský parlament II. Jak vybrat zástupce do tříd a udělat z nich dobrý tým [online]. 2012. [cit. 2014-01-07]. Dostupné z: http://cedu.cz/uploads/534a8b484d1dd3ec1910e538cd79da3e7ae48833_uploaded_ii-metodika-final.pdf.
JACKO, T. Názorová škála. In: Metody a formy IKV [online]. [cit. 2014-01-07]. Dostupné z: http://www.varianty.cz/download/pdf/texts_21.pdf.
Názorová škála. In: Metody aktivního učení [online]. 2005. [cit. 2014-01-07]. Dostupné z: http://www.zelenykruh.cz/dokumenty/metody-aktivniho-uceni-2.pdf.
KALHOUS, Z; OBST, O. Školní didaktika. 1. vyd. Praha: Portál, 2002.
PASCH, M; GARDNER, T. G. Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha: Portál, 1998.
Tipy na některá kontroverzní témata. In: Politika do školy patří. Metodický materiál pro učitele [online]. 2012. [cit. 2014-01-07]. Dostupné z: http://www.obcanskevzdelavani.cz/work/ke-stazeni/COV2012-Politika_do_skoly_patri.pdf.
