Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Výuka na stanovištích
5,0 (3 hodnocení)
Článek představuje možnosti uplatnění výuky na stanovištích v různých oborech vzdělávání a vysvětluje, jak tato metoda ve výuce funguje, jaké jsou její výhody a nevýhody.
Výuka na stanovištích je vhodná metoda, pokud učitel probírá či opakuje s žáky nějaké komplexní téma. Výuku na stanovištích ocení žáci, kteří jsou zvyklí pracovat samostatně jak individuálně, tak i ve skupinách. V rámci staniční výuky může docházet v ideálním případě k rozvoji všech klíčových kompetencí se zvláštním důrazem na autonomii, samostatné plánování při řešení úkolů, týmovou spolupráci, kreativitu a flexibilitu žáka.
Hlavní učební cíle výuky na stanovištích:
zohlednit potřeby jednotlivých žáků,
učit žáky samostatnému plánování,
rozvíjet a podporovat práci ve skupině,
motivovat žáky k poznávání a objevování nových věcí,
. Staniční výuka podporuje vnitřní diferenciaci, kdy na jednotlivých stanovištích jsou úkoly jak pro šikovné, tak i méně zdatné žáky, a zároveň zohledňuje
. Tento typ výuky je možné použít jak pro nové komplexní téma, tak i pro zopakování již probrané učební látky.
Staniční výukou označujeme takovou výuku, ve které je výukový obsah rozdělen do dílčích částí, které jsou řešeny na jednotlivých stanovištích. V praxi probíhá výuka zpravidla ve třídě, ve které jsou rozmístěna jednotlivá stanoviště s různými úkoly. Stanoviště mohou být uspořádána dle stanovené logiky nebo náhodně. Učitel celý průběh moderuje a žáci samostatně individuálně, ve dvojicích či malých skupinách vypracovávají úlohy na jednotlivých stanovištích. Žáci si sami určí způsob, jak budou při zpracování jednotlivých stanovišť postupovat. Učitel pro žáky připraví lístek s přehledem všech stanovišť, na kterém může být navrženo, jak se budou jednotlivá stanoviště zpracovávat, tj. individuálně, ve dvojích či skupinách. Zároveň lístek slouží k tomu, aby si žák mohl poznamenat, zda již na daném stanovišti byl, a zároveň věděl, co jej ještě čeká.
Téma jednotlivých stanovišť je různé, ale učební cíl je společný pro všechny žáky. Pracovní listy a materiály jsou na jednotlivých stanovištích připraveny tak, aby na nich žáci mohli pracovat samostatně. Jednotlivá stanoviště mohou zahrnovat modifikovaná zadání úkolů a jsou tak ideálně zohledněny potřeby jednotlivých žáků.
Stanoviště mohou být připravena např. ve dvojím uspořádání, kdy v jednom kruhu jsou úkoly volitelné a v druhém kruhu povinné. Jednotlivé úkoly mohou také zahrnovat alternativní cvičení. Jedno ze stanovišť může být odpočinkovým místem, na kterém žáci pracují s méně náročnou či kreativní úlohou. Další stanoviště může být určeno jako bonusové pro rychlejší žáky. Jedno ze stanovišť může sloužit pro kontrolu řešení úloh, a to jak formou klíče tak i testu. Dle výukového obsahu je dobré rozmyslet, zda bude k dispozici „informační stanoviště“, na kterém mohou žáci nahlédnout do internetu, slovníků, encyklopedií či jiných doprovodných zdrojů.
Výhody výuky na stanovištích:
žáci pracují samostatně,
žáci se učí organizovat si práci,
potřeby žáků jsou maximálně zohledněny,
výuka je ideálním prostředím pro rozvoj všech klíčových kompetencí,
výuka podporuje odpovědnost žáků pro proces učení, samostatnost, kreativitu, flexibilitu, týmovou spolupráci,
učitel je víceméně v roli pozorovatele a může se tedy zaměřit na sledování průběhu výuky.
Nevýhody výuky na stanovištích:
pro organizaci je třeba hodně místa a času,
příprava učitele na výuku je časově náročná,
výuka obnáší přípravu velkého množství kopií.
Co vše musí učitel zvážit, než začne stanoviště připravovat:
počet stanovišť dle velikosti třídy,
označení stupně náročnosti daného stanoviště,
uspořádání stanovišť,
dohoda, kam žáci budou zapisovat vypracované úlohy,
stanovení pravidel práce na jednotlivých stanovištích (např. co dělat, když si nevím rady, co když je na stanovišti plno?),
zařazení jak úloh s řešením, tak i otevřených a kreativních úloh,
systém vyhodnocení a zpětné vazby k řešeným úkolům,
záznamový arch pro učitele: co konkrétně chci při práci žáků pozorovat?
Na příkladu tématu v hodině cizích jazyků nastíníme možnost, jak lze využít výuku na stanovištích při probírání nového tématu, na příkladu v matematice ukážeme možnosti výuky na stanovištích při opakování učební látky. V příspěvku ke speciálnímu vzdělávání a fyzice se obecně věnujeme možnostem a výhodám výuky na stanovištích.
Příklad využití výuky na stanovištích ve výuce cizích jazyků (Kamila Sladkovská)
Výuka na stanovištích je vhodná pro jakékoliv komplexnější téma, které je součástí cizojazyčné výuky. Jako příklad uvádíme stanoviště připravená do výuky německého jazyka, ve které je navíc zapojena mezipředmětová vazba se zeměpisem. Téma hodiny jsou „Prázdniny“. Uvádíme pro představu hlavní úkoly na stanovištích, přičemž ke všem úkolům musí být učitelem připraveny podklady či pracovní listy, se kterými žáci pracují:
stanoviště: Zakresli na mapě, kterými zeměmi protéká řeka Dunaj. Barevně vyznač země, ve kterých se hovoří německy.
stanoviště: Přiřaď obrázky z různých míst Evropy k jednotlivým textům. Zkus odhadnout, ze kterých evropských zemí obrázky jsou. Proč byly vybrány zrovna tyto obrázky? Napiš stručně svou domněnku:
stanoviště: Vytvoř všechny možné kombinace spojení uvedených podstatných jmen a sloves. Svůj výsledek zkontroluj se spolužákem.
stanoviště: Podle přiloženého návodu vytvoř 7 vět, ve kterých použiješ spojení z předchozího stanoviště.
stanoviště: Připrav se spolužákem rozhovor na téma „Já a moje prázdniny“, přičemž každý z vás musí použít svých 7 připravených vět.
stanoviště: Pokus se se spolužákem do připravené šablony zakreslit, jak je tvořen minulý čas (perfektum) v němčině.
Pokud používáme ve výuce cizích jazyků Evropské jazykové portfolio (EJP), přímo se nabízí, aby žáci svou vlastní práci na stanovištích vyhodnotili buď na základě připravených sebehodnotících deskriptorů, které se přímo vztahují k jednotlivým úkolům na stanovištích, anebo mohou svůj výkon ohodnotit přímo v EJP. Pokud pro výuku na stanovištích připravíme samostatné sebehodnotící deskriptory, mohou je mít žáci u sebe k dispozici po celou dobu výuky, anebo deskriptory představují jedno samostatné stanoviště. V takovém případě je vhodné na konci hodiny s žáky prodiskutovat své hodnocení a zamyslet se nad tím, které materiály ze staniční výuky by bylo vhodné zařadit do Sbírky.
Příklad využití výuky na stanovištích ve výuce matematiky (Eva Zelendová)
Konkrétní ukázka využití výuky na stanovištích ve výuce matematiky je zaměřena na opakování dvou témat na 2. stupni základní školy: mnohoúhelníky a souměrnosti. Jako pracovní listy pro jednotlivá stanoviště s výhodou využijeme pracovní listy pro žáky, které jsou pro učitele matematiky připravovány v rámci projektu Matematika pro všechny (garantem projektu je Jednota českých matematiků a fyziků). Pracovní listy jsou zveřejněny na http://home.pf.jcu.cz/~math4all/ v oddíle Učitel, 2. stupeň ZŠ, Geometrie v rovině (v podkapitole n-úhelníky a Shodnost a podobnost). Názvy pracovních listů jsou v následujícím textu uvedeny tučně, veškeré ukázky z pracovních listů jsou použity se svolením hlavního řešitele projektu.
Stanoviště 1:
Skládej a stříhej I (ze čtvercového listu papíru žák vystřihne podle návodu osově a středově souměrný ornament – autor F. Roubíček)
Ukázka z pracovního listu:
Skládej a stříhej II (ze čtvercového papíru žák vymodeluje podle návodu obrazec se třemi osami souměrnosti – autor R. Roubíček)
Ukázka z pracovního listu:
Stanoviště 2:
Geometrická křížovka (na čtverečkovaném papíru žák vytvoří podle návodu obrys křížovky, legenda křížovky je zaměřena na rovinné útvary, v tajence je ukryto jméno města, odkud křížovka pochází – autorky J. Plíšková, H. Lišková).
Vezmi si čtverečkovaný papír a podle návodu si předkresli plánek pro křížovku. Rozmysli se, kde je sever, jih, východ a západ. Pokud je v návodu napsáno 10V, znamená to, že máš obtáhnout 10 čar čtverečkovaného papíru směrem na východ. Pokračuje-li návod 1J, udělej dále jednotkovou čáru směrem na jih. Po zakreslení všech pokynů se nakonec musíš dostat na začátek plánku.
Stanoviště 3:
Mozeček (žák pracuje s reálnými údaji z oblasti biologie člověka, využívá znalostí výpočtu obsahu obdélníku – autorka J. Plíšková)
Ukázka z pracovního listu:
Jak je velká naše šedá kůra mozková? Pokud bychom rozvinuli šedou kůru mozkovou, mohli bychom pokrýt podlahu místnosti o ploše 20 m². Kdyby taková místnost měla tvar obdélníku, jaké by mohla mít rozměry?
Stanoviště 4:
Dlaždice (žák řeší úlohu z běžného života, která souvisí s pokrytím roviny, přesah k finanční gramotnosti – autorky M. Štětková, H. Lišková)
Ukázka z pracovního listu:
U Dvorských potřebují dlaždice na vydláždění dvorku tvaru čtverce s rozměry 6 x 6 m. Ty, které si vybrali, mají tvar obdélníku s rozměry 20 x 30 cm. V obchodě nabízejí dvě možnosti platby za dlaždice. Buď zaplatit za 1 m2 dlaždic 180 Kč, nebo za 1 kus 9 Kč.
Fotbalové hřiště (žák řeší reálnou situaci, která se váže přímo k „životu školy“, s využitím obsahu obdélníku a přímé úměrnosti, přesah k finanční gramotnosti – autorka J. Plíšková)
Ukázka z pracovního listu:
Víte, co obnáší obnova trávníku na školním fotbalovém hřišti? Snad všichni kluci, ale taky mnoho děvčat, se rádi prohánějí po školním hřišti. Trávník, kterým je hřiště pokryto, je proto čas od času třeba obnovit. Jaké finanční náklady by musely být vynaloženy, jestliže se správce hřiště rozhodne znovu osít celé hřiště? Jak často by to mohla škola, která takové hřiště má, dělat?
Stanoviště 5:
Mozaika (žák hledá chybu v mozaice sestavené na základě vlastností osové souměrnosti – autorka H. Lišková)
Ukázka z pracovního listu:
Na obrázku je vidět, jak Jitka skládá mozaiku z dvoubarevných dílků. Kde udělala chybu, když měla složit mozaiku osově souměrnou?
Rozpadlé čtverce (žák využívá znalostí souměrností a vlastností rovinných útvarů – autorka H. Lišková)
Ukázka z pracovního listu:
Základní čtverec rozděl:
na dva shodné rovinné útvary (proveď alespoň třemi způsoby),
na čtyři shodné rovinné útvary (proveď dvěma způsoby),
na šest shodných rovinných útvarů,
na sedm shodných rovinných útvarů,
na osm shodných rovinných útvarů,
na devět shodných rovinných útvarů.
Stanoviště 6:
Čtverec jako hračka (žák pracuje podle návodu, při své činnosti využívá znalosti zlomků, vlastností rovinných geometrických útvarů a osové souměrnosti – autorka J. Plíšková)
Ukázka z pracovního listu:
Připrav si čtverec z barevného papíru. Pokud ho správně, podle pokynů, rozstříháš, dá se z jeho částí sestavit mnoho obrázků. Třeba pes:
Využití výuky na stanovištích ve speciálním vzdělávání (Renata Votavová)
Výuka na stanovištích je velmi přínosnou metodou také v případě vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP). Je totiž jedním z možných nástrojů pro začleňování individuálně integrovaných žáků s handicapem do běžné třídy.
V případě individuální integrace žáků se SVP umožňuje staniční výuka realizaci individualizované formy výuky a zároveň zprostředkovává zapojení žáka do výukové aktivity spolu s celou třídou. Žák pracuje samostatně (nebo s asistentem) svým vlastním individuálním tempem, řeší své úkoly odpovídající jeho schopnostem a zároveň pracuje společně s ostatními spolužáky. Je součástí společné „hry“, při které je vytvořen prostor pro vzájemnou komunikaci s ostatními spolužáky i pedagogem.
Před zahájením staniční výuky je vhodné představit pravidla aktivity. Vymezení pravidel může provést učitel nebo to může být společný vstupní úkol celé třídy. Neměla by být opomenuta ani pravidla týmové spolupráce během „hry“.
Při aktivitě si žáci sami stanovují pořadí jednotlivých stanic, na kterých samostatně čtou, řeší a kontrolují zadané úkoly. Úkoly jsou voleny tak, aby odpovídaly schopnostem a dovednostem všech žáků ve třídě. V případě, kdy individuálně integrovaný žák není schopný řešit stejné úkoly jako ostatní, mohou být mezi úkoly zahrnuty i jejich modifikace speciálně určené pro slabšího žáka (označené dohodnutým způsobem). Naopak pro přípravu některých stanic lze použit pro celou třídu zadání, která odpovídají schopnostem žáka s handicapem (včetně jeho učebních nebo kompenzačních pomůcek), které mohou napomoci realizaci procesu jeho začleňování.
Pedagog má v průběhu aktivity příležitost pozorovat žáky při práci a zároveň může sledovat i postoje a projevy chování ve vztahu k sobě navzájem i k integrovanému žákovi. Benefitem aktivity jsou individuální rozhovory, které muže v průběhu výuky učitel realizovat napříč třídou.
Výukovou aktivitu je vhodné ukončit rozhovorem o průběhu hodiny. Osvědčuje se s žáky společně diskutovat o tom, který úkol byl pro ně lehký a který obtížný, která práce byla pro ně zábavná, co se v hodině naučili a opět vytvořit prostor pro aktivní zapojení integrovaného žáka.
Využití výuky na stanovištích ve výuce fyziky (Petr Pecha)
V rámci běžné výuky fyziky využívají učitelé nejčastěji výuku na stanovištích v rámci experimentů, pro praktickou výuku žáků či k provádění badatelských pokusů.
Často může být učitel k použití různých stanovišť přímo donucen malým množstvím pomůcek a laboratorní techniky, kdy by při klasické formě výuky mohlo s daným přístrojem pracovat jen malé množství žáků nebo docházelo k obrovským prodlevám při čekání na vystřídání všech. I při dostatečném materiálním vybavení však zejména při potřebě kratších experimentů může být časově efektivnější připravit stanoviště a žáky prostřídat, než postupně rozdávat, připravovat, čistit a uklízet všechny pomůcky.
A konečně i tehdy, kdy je přípravná a organizační manipulace snadná a rychlá, bývá užitečné stanoviště využít z čistě didaktických důvodů popsaných v obecné části článku. Zejména při frontálních experimentech se často stává, že méně zdatní žáci jen opakují nápodobou jednání zdatnějších spolužáků bez skutečného porozumění podstatě vykonávaných úkonů. Rozdělení na stanoviště zaručuje samostatnost, protože jiní žáci/skupiny provádějí aktuálně jinou činnost.
Několik rad pro usnadnění realizace výuky na stanovištích ve fyzice:
Výuka na stanovištích je organizačně náročná. Čas, který ušetříme na absenci prodlev ve výuce, musíme investovat do přípravy stanovišť, úklidu a vyhodnocení žákovské práce. Často je nutné pro každé stanoviště zvlášť připravit navíc i pokyny, které bychom jinak při frontální výuce žákům sdělili ústně. Samozřejmě pokyny můžeme využít i v dalších paralelních třídách a v příštích letech. Ve spoustě zemí je běžné, že přípravu pomůcek zajišťuje technický asistent pedagoga.
Zpravidla chceme vytvořit co nejmenší skupiny. Někdy pak může vycházet optimální počet skupin vyšší než počet stanovišť, která chceme realizovat. Takový stav je nežádoucí, protože by docházelo k prodlevám při čekání na stanoviště. Je pak proto vhodné přidat doplňková stanoviště, na kterých žáci mohou nypříklad řešit teoretické úlohy. Vždy uvažujeme tak, aby obsah doplňkových stanovišť navazoval na praktické úkoly a rozvíjel látku prakticky procvičovanou na experimentálních stanovištích, a vše logicky zapadalo do jednoho celku.
Závěrečné zhodnocení hodiny by nemělo být vynecháno. U žákovských experimentů nikdy nemůžeme odhadnout přesný čas, který stráví skupina na daném stanovišti, bývá to velmi individuální. Zejména začínající učitelé často chybují v tom, že i v případě nedostatku času trvají na realizování všech stanovišť všemi skupinami. Žáci pak na posledních stanovištích pracují ve stresu a celkový smysl hodiny pro ně vyzní do ztracena. Zkušený učitel naopak dokáže vhodně improvizovat; shrnutí a zhodnocení provést i bez kompletní realizace, k případným neprovedeným experimentům se vrátit v příští hodině a z nabitého časového plánu se poučit, např. pokud byl mezi prací skupin velký časový rozdíl, příště žáky rozdělí tak, aby se časy vyrovnaly.
K výuce na stanovištích v rámci přírodovědných oborů je dobré podotknout, že jde o běžný organizační princip, který se uplatňuje zejména v delších blocích výuky, projektech, při pořádání dalšího vzdělávání učitelů a zejména při vědeckých konferencích. Na této vyšší úrovni se už obvykle nepoužívá pojem stanoviště, ale členové konference navštěvují jednotlivě či ve skupinách "dílny", "posterové prezentace", "pracovní sekce" apod.
Dobrým příkladem s velkým praktickým přínosem pro učitele fyziky jsou každoroční Dílny Heuréky v Náchodě, kde si každý učitel může zvolit v průběhu víkendu 8 devadesátiminutových dílen z nabídky zhruba 20 přesně tak, jak se mu nejlépe hodí pro jeho školní praxi. Je celosvětovým unikátem, že účast na této kvalitně organizované konferenci je zcela zdarma.
Literatura a použité zdroje
BRYCHOVÁ, A. Evropské jazykové portfolio a učení na stanovištích [online]. 2011. [cit. 2014-01-27]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/c/JU/9279/EVROPSKE-JAZYKOVE-PORTFOLIO-A-UCENI-NA-STANOVISTICH.html/.
HEGELE, I. Lernziel: Stationenarbeit. Eine neue Form des offenen Unterrichts. Weinheim: Beltz Fachbuch, 1997.
JANÍKOVÁ, V. Učení na stanovištích a výuka cizích jazyků [online]. 2013. [cit. 2014-01-27]. Dostupné z: http://educoland.muni.cz/.
Matematika pro všechny – web informací a studijních podkladů pro žáky, učitele a rodiče [online]. [cit. 2014-01-27]. Dostupné z: http://home.pf.jcu.cz/~math4all/aktivity_u.php?stupen=2_zs.
GOTTWALD, S.; DVOŘÁK, L. Projekt Heuréka [online]. [cit. 2014-01-27]. Dostupné z: http://kdf.mff.cuni.cz/heureka/.
SCHÜTTE, B. Lernen an Stationen [online]. [cit. 2014-01-27]. Dostupné z: http://www.kfmaas.de/me-stat.html.
STEPHANIE, B.; LARA, K.; CAROLIN, R. Lernen an Stationen [online]. 2012. [cit. 2014-01-27]. Dostupné z: http://www.dr-toman.de/S01LernenanStationenSoS2012.pdf.
