Matematická gramotnost – Úvod

„Hluboce si vážím matematiky, neboť ti, kdož jsou obeznámení, v ní vidí prostředek k chápání všeho existujícího.“

Bháskara

Jsou pojmy, se kterými se velmi často setkáváme, intuitivně jim rozumíme, avšak při jejich přesném vymezování se ukáže, že to není tak jednoduché. Mezi takové pojmy patří i matematická gramotnost. Přitom právě s tímto pojmem se v poslední době často setkáváte ve sdělovacích prostředcích. Důvodem jsou (zjednodušeně řečeno) nepříliš dobré výsledky našich žáků v posledních mezinárodních výzkumech matematické gramotnosti PISA a TIMSS. Novináři většinou pokládají jednoduchou otázku: „Čím by se školy měly zabývat, aby došlo ke zlepšení matematické gramotnosti našich žáků?“ A očekávají stejně jednoduchou odpověď.

Rozvoj matematické gramotnosti žáků však ovlivňuje mnoho faktorů. Zeptali jsme se učitelů, jak tento nelehký úkol řeší:

„Žáci mají větší zájem o učební látku, která je úzce spjata s reálným světem, než o učivo, které je naprosto od reálu odtrženo. Preferují smysluplný obsah ze světa, který znají, kde mohou využít své dosavadní zkušenosti.“
„Žáci raději přicházejí k poznatkům vlastním poznáváním a k tomu musí mít prostor.“
„Pomocí různých pomůcek a výpočetní techniky můžu ukázat žákům zajímavé propojení matematiky s reálným světem.“
„K pěstování matematické gramotnosti patří i rozvíjení představ a poznávání různých způsobů vyjadřování.“
„Při hodnocení žáků často používám kromě známek i slovní hodnocení.“
„Moji žáci rádi řeší netradiční zajímavé úlohy.“

Z různosti odpovědí je jasné, že neexistuje jednoznačný návod, jak rozvíjet matematickou gramotnost ve výuce.

Můžeme tedy dát učitelům nějaké doporučení pro rozvíjení matematické gramotnosti žáků?

Použijme slova Františka Kuřiny, která zazněla na celostátní konferenci Jak učit matematice žáky ve věku 11–15 let v říjnu 2009: