Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Jak to na naší škole chodí...
2,8 (4 hodnocení)
ZŠ Meteorologická navštěvuje přes sto žáků s OMJ, především z Vietnamu, Číny, Ukrajiny a Ruska. Ve škole je vybudované zázemí a tým lidí, kteří se o žáky starají. Na začátku každého školního roku škola vyhodnocuje situaci a sestavuje plán výuky žáků-cizinců.
Naše základní škola ZŠ Meteorologická se nachází na okraji Prahy, blízko velké vietnamské tržnice SAPA. V současné době školu navštěvuje přes sto žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ), což je přibližně pětina celkového počtu žáků. Nejvíce jsou zastoupeni žáci, jejichž mateřským jazykem je vietnamština. Dále jsou to žáci z Číny, Ukrajiny, Ruska, výjimečně z jiných zemí. Do celkového počtu žáků jsou zahrnuti i žáci, kteří navštěvují naši školu již řadu let a zvládají učivo v zásadě stejně jako ostatní žáci. Na druhé straně jsou to ale i žáci, kteří jsou v České republice třeba jen velice krátkou dobu a česky se prakticky nedorozumí.
Vzhledem k velkému počtu žáků-cizinců máme vybudované zázemí pro jejich výuku a tým lidí, kteří se o žáky-cizince starají. Pro žáky-cizince máme k dispozici asistentku pro cizince, která má svou učebnu, kam zpočátku žáci dochází především na výuku českého jazyka, ale později také na doučování dalších předmětů. Asistentka má na starosti především nově příchozí žáky-cizince. Vytváří si malé skupinky žáků podle věku a úrovně znalostí. Zpočátku dochází žáci-cizinci především na intenzivní lekce českého jazyka, to trvá přibližně jedno pololetí, ale někdy i celý školní rok. Jde zpravidla o pět hodin českého jazyka týdně mimo kmenovou třídu. V následujících letech pak četnost hodin českého jazyka klesá, ale žáci dochází v případě potřeby k naší asistentce na tzv. doučování, kde jim pomáhá s různými dalšími předměty, se kterými potřebují aktuálně pomoci, může se jednat o přípravu na test, procvičování, vysvětlení nejasností apod. Náplň doučování už asistentka konzultuje s vyučujícím daného předmětu.
Nepostradatelným členem týmu je naše vietnamská asistentka-tlumočnice, která je nesmírně důležitá při komunikaci s rodinou žáka, při komunikaci s žáky a v neposlední řadě asistuje žákům při výuce. Externě s naší školou spolupracuje tlumočnice čínštiny, která dochází na předem domluvené konzultace několikrát do roka. Dále pak máme učitelku češtiny, která učí češtinu na druhém stupni a zároveň má kurzy češtiny pro pokročilejší žáky z druhého stupně. Pro žáky 4. a 5. třídy nabízíme volitelný předmět čeština pro cizince. Letos nově nabízíme dvakrát týdně češtinu pro cizince, která je zaměřena převážně na konverzaci.
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
Jaroslav Vávra11. 12. 2017
Se zájmem jsem si článek přečetl. Doporučuji stavět výuku na znalosti místa, ve kterém se žák-cizinec pohybuje (zeměpis). Ale asi to děláte, a berete to za samozřejmost. Ať se vám ve výuce daří.
Žáky při nástupu do školy zařadíme do kmenové třídy. Hlavním kritériem je věk žáka a jeho vstupní znalosti. Žáka zařazujeme maximálně o jeden ročník níž, než by měl ve skutečnosti být. V prvním pololetí se snažíme o to, aby se žák intenzivně učil především český jazyk. Žák tráví výuku převážně ve své kmenové třídě, ale několikrát týdně dochází na výuku češtiny pro cizince. Žáci s OMJ nemusí být první pololetí po příchodu do školy klasifikováni, ačkoliv u nás zpravidla známky alespoň z některých předmětů dostávají, i když samozřejmě nemají stejné výstupy jako ostatní žáci. V některých předmětech není jazyková bariéra taková potíž jako v jiných. To platí především pro předměty výchovného charakteru, ale třeba i pro matematiku či angličtinu.
Na začátku školního roku nás vždy čeká komplikovaný proces, kdy se vyhodnocuje situace s cizinci a vytváří se plán výuky žáků-cizinců. Posun každého žáka je opravdu velice individuální, protože někteří žáci docházejí třeba i každý den na výuku češtiny mimo školu a jazyk se pak naučí velice rychle. Samozřejmě to závisí na celé řadě dalších faktorů, pro nás je podstatné situaci monitorovat a dávat žákovi efektivní podporu.
Vyučující se snaží ze svého předmětu vybrat alespoň něco, co by se mohl žák naučit, aby měl v hodině práci a získával zpětnou vazbu. V žádném případě nemůžeme doporučit, aby se žákům dávaly příliš velké úlevy nebo dokonce žáka z výuky zcela vynechávat. Je to samozřejmě další práce navíc pro každého vyučujícího, kdy musí například vymýšlet alternativní úkoly pro žáky-cizince, aby byli i tito žáci v hodině aktivní a aby po čase nerezignovali na práci ve škole, ale naopak se do výuky stále více zapojovali. Alfou a omegou všeho je vstřícnost jednotlivých učitelů, kteří se snaží hledat něco, co by se žák-cizinec dokázal naučit. Stejně jako mezi běžnými žáky se i mezi cizinci najdou takoví, kterým učení moc nejde a nebaví je. Ale velmi často se najdou i takoví, u kterých jen obdivně pozorujete, jaké dělají pokroky. Žáci jsou prostě každý jiný, a proto naši učitelé zacházejí s každým žákem individuálně. Vždy oceňujeme, když se žák snaží alespoň v rámci svých možností.
Několik příkladů podpory při výuce
Žák si zatím nedokáže poradit s určováním větných členů ve větách, úkol je pro něj vzhledem k úrovni jazykových znalosti těžký, proto mu učitel zadá alternativní úkol, na který jeho znalost stačí. Například bude ve větách hledat slovesa a případně se pokusí určit osobu, číslo a čas.
Třída píše pravopisné cvičení, které učitel diktuje. Je několik variant, jak žáka zapojit. Žák píše podle diktátu, cvičení mu pak učitel opraví a on si (ideálně s asistentkou) text přepíše znovu, tentokrát bez chyb. Lze mu připravit třeba pouze doplňování. Text můžeme také vytisknout a žák může při diktátu zároveň nahlížet do předtištěného textu.
Ve slohu chce učitel, aby se pokusil žák napsat alespoň něco jednoduchého, a zhodnotí, jestli má text alespoň základní sdělnost, ale samozřejmě odhlédne od pravopisu, větné stavby apod.
V literatuře nemusí přečíst na referát celou knihu, ale například krátkou povídku, článek nebo pohádku. Za důležité se považuje to, aby dokázal sdělit, co se dočetl. Pokud se stydí přednést před spolužáky, může odevzdat písemně.
Vždy si opisuje zápis z tabule do sešitu, ačkoliv výkladu třeba přesně nerozumí. Může jej pak probrat s asistentkou na doučování nebo alespoň trénuje opisování textu.
Vyučující vybere z probíraného učiva klíčová slova, které si žák vyhledá a seznámí se s jejich významem.
V hodinách dějepisu se události zařazují pokud možno i do kontextu země původu žáka-cizince.
Z připraveného testu vybere vyučující několik otázek, které může zvládnout i žák-cizinec. Na vypracování testu má více času.
Žák může mít vždy k ruce překladač nebo slovník.
Některé úkoly může dle potřeby vypracovat na počítači.
Závěr
Práce s cizinci je běh na dlouhou trať. Není to lehký úkol jak pro učitele, tak pro žáky-cizince. Myslím si, že na celém procesu integrace žáků-cizinců je ještě hodně co vylepšovat. Rozhodně by bylo vhodnější, kdyby žáci-cizinci nejprve navštěvovali alespoň půl roku intenzivní kurz českého jazyka a až poté by začali chodit do klasické základní školy. Mohli by se rychleji zapojit do výuky, komunikovat s učiteli a spolužáky. Takto je pro ně začátek opravdu náročný, protože někteří přijdou do školy s nulovou znalostí jazyka a jazyková bariéra jim brání v jakékoliv komunikaci s okolím, ve výuce se prakticky neorientují, ale přesto na ní musí být přítomni. Myslím si, že by pro obě strany bylo lepší, kdyby každý žák-cizinec přicházel na základní školu alespoň se základní znalostí českého jazyka.
