Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Chuť přiblížit se a pochopit se je zásadní
4,2 (5 hodnocení)
ZŠ Angelovovu v Praze navštěvují žáci-cizinci především z Vietnamu a bývalých republik Sovětského svazu. Po příchodu do školy je provedena diagnostika vzdělávacích a sociálních potřeb. Ve spolupráci s organizací META následuje diagnostika úrovně českého jazyka. O žáky-cizince pečuje tým odborníků. Škola nabízí výuky češtiny jako druhého jazyka, adaptační kurzy a systematicky buduje multikulturní prostředí. Nedílnou součástí je i široká nabídka volnočasových aktivit. Nejdůležitější je však ochota jednotlivých učitelů se k žákům-cizincům přiblížit a pochopit je.
Základní škola a mateřská škola ANGEL v Praze 12 je klasickou školou sídlištního typu. Nachází se v panelákové zástavbě na periferii Prahy, jsou zde děti spádové i dojíždějící, ty dojíždějí zejména ze Středočeského kraje.
V současné době, v letošním školním roce, školu navštěvuje celkem cca 970 žáků, k tomu okolo 150 dětí z mateřské školy, která spolu s naší základní školou tvoří jeden právní subjekt. Ve školce se vzdělává podle dvou vzdělávacích programů – programu standardního a programu zaměřeného na dvojjazyčné vzdělávání, v němž děti od tří let v průběhu denního režimu absolvují dvojjazyčné vzdělávání za asistence rodilého mluvčího anglického jazyka, který je přirozenou formou seznamuje s jednotlivými oblastmi v druhém, tj. nemateřském jazyce.
V bilingvním programu na základní škole si žáci mohou vybrat mimo anglický jazyk od prvního ročníku i francouzštinu, němčinu a španělštinu od šestého ročníku, v běžných třídách od ročníku osmého. Do tohoto systému vzdělávání jsou začleněni i žáci-cizinci, žáci s odlišným mateřským jazykem.
Naši žáci
V letošním školním roce navštěvuje naši školu 27 žáků-cizinců (podle režimu pobytu). Většina vietnamsky mluvících žáků z Prahy 12 a 11 navštěvuje Základní školu Meteorologická, kde mají vzdělávací skupiny žáků Vietnamců, škola je připravena personálně, spádově, je ideální pro blízkou asijskou tržnici SAPU, přesto k nám docházejí žáci i z této komunity, několik rodičů se školou velmi spolupracuje, díky nim některé třídy navštívily tělocvičnu v SAPĚ, vyzkoušely si bojové umění, podívaly se do buddhistické svatyně, mohli jsme natočit školní DVD „Cizinci a andělé“, vietnamské maminky na akcích mimo školní výuku připravují národní jídla.
Dále pak školu navštěvují především žáci z bývalého Sovětského svazu, zejména z Ukrajiny, několik žáků z Ruské federace. Žáci z této lokality se začleňují snáze do třídního kolektivu, rychleji se adaptují. Jejich výhodou je blízká jazyková i kulturní příbuznost. Ovšem díky pravoslaví poměrně dlouho kontinuálně chybí návaznost pravoslavných Vánoc na katolické, poté se hůře nalaďují do režimu české školy, a to i proto, že „zimní měsíc“ stejně jako letní měsíce tráví opět v cizojazyčném prostředí.
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
Ondřej Neumajer19. 11. 2017
Věta "Základní škola a mateřská škola ANGEL v Praze 12 je klasickou školou sídlištního typu" je pravdivá pouze tehdy, pokud má autor namysli budovu na sídlišti. Školu podle toho, co se v ní děje rozhodně nelze zařadit mezi ty "klasické".
Žáci z asijských zemí pak svůj „handicap“ dohánějí velkou pílí i nemalými financemi, které vynakládají na soukromé doučování. Zřejmě nejvýrazněji „odtažití“ v mezivrstevnických vtazích jsou děti z Číny, navenek se to projevuje i tím, že zatímco Vietnamci se chtějí „asimilovat“ do českého etnika i přijetím českého křestního jména, Číňané si ponechávají své.
Někteří žáci napříč etniky svůj jazykový handicap „přelévají“ do vzdělávacích oblastí, které jim nejsou blízké, byli by v nich slabší i přes jazykovou bariéru, kterou se snaží zneužít ve svůj prospěch ve smyslu „nerozumím, proto neumím“, zneužívají své odlišnosti, mnohdy je pro učitele velmi obtížné odlišit skutečnou a hranou neznalost jazyka a nepochopení probírané látky. Žáky-cizince, žáky s odlišným mateřským jazykem podporujeme několika způsoby.
Pomoc žákům-cizincům a žákům s OMJ
Bezprostředně po příchodu do třídy jsou diagnostikovány u žáka vzdělávací a sociální potřeby. Zde úzce spolupracují třídní učitel žáka, který v případě potřeby kontaktuje koordinátora pro vzdělávání cizinců, školního psychologa.
Osvědčila se užší spolupráce se společností META, ta pak po souhlasu rodičů provede hlubší diagnostiku. Díky grantu se dvě lektorky METY věnují vzdělávání vytipovaných žáků, kteří neovládají český jazyk, dle stupně znalosti jsou tito žáci rozděleni napříč ročníky do skupin, podle toho mají i počet hodin doučování v době klasického vyučování. Výhodou je, že tyto lektorky jsou zaměstnanci školy, což rodiče-cizinci vnímají příznivě, budí to v nich důvěru a raději své dítě na takové doučování přihlásí, než kdyby lektor byl externista.
Díky dalšímu grantu z Magistrátu hlavního města Prahy dvě kolegyně, učitelky českého jazyka, doučují dle potřeby individuálně.
Velmi úspěšným byl týdenní výjezd pro žáky-cizince. Ti se v Krkonoších učili nejen češtinu, reálie z našeho prostředí, přírodní vědy, ladili terminologii, ale výraznou přidanou hodnotou bylo odbourání nejistoty, vědomí toho, že v tom jako cizinec „nejsem sám“. Celý program vedli tři učitelé.
Na prvním i druhém stupni jsou asistenti pedagoga, ti se během vyučování po konzultaci s vyučujícím odborných předmětů mohou žákovi s OMJ individuálně věnovat, na recepci školy mohou množit pracovní materiály.
Na škole je koordinátor pro vzdělávání cizinců, žáků s odlišným mateřským jazykem. Je v úzkém kontaktu s třídními učiteli těchto žáků, s vyučujícími odborných předmětů, individuálně s rodiči žáků. Spolu se školním psychologem dohlíží na adekvátnost vzdělávání (individuální vzdělávací plán), snaží se zajišťovat kompenzační pomůcky ve výuce, a projeví-li rodiče žáka zájem, zprostředkovává doučování daného předmětu, pomáhá zprostředkovat kontakt s příslušnými institucemi (Policie ČR, trvalý pobyt, průkazy totožnosti, přihláška na střední školu, …).
Určitým bonusem naší školy je, že zde působí školní psycholog – původem cizinec, má tedy do problematiky cizinců silnější a empatičtější vhled. Vstupuje do hodin, využívá hodin třídnických po domluvě s třídním učitelem.
Přátelská atmosféra a pocit sounáležitosti
Škola dlouhodobě a cíleně vytváří multikulturní prostředí, buduje přátelskou atmosféru, usiluje o to, aby se i žák-cizinec cítil bezpečně a pociťoval ke školním autoritám důvěru.
Multikulturní výchova je zařazena v jednotlivých vzdělávacích oblastech na prvním i druhém stupni, zejména však v předmětech My ve světě, Člověk a společnost. Nejenom v těchto předmětech podporujeme vzdělávání cizinců.
Dílčí projekty podporující vzdělávání žáků s odlišným mateřským jazykem, žáků, kteří potřebují podporu vlastní integrity, vědomí toho, že nejsou outsiderem v cizí zemi, že se mohou seberealizovat, vzdělávat, reflektují prostředí tak, že do něj žáci nejsou vsazeni násilně, ale přívětivou formou.
Mnozí žáci se účastní řady vystoupení, jsou aktivní v celopražské filmové soutěži Antifetfest, směřující k prevenci sociálně-patologických jevů. Dále pak v Světové škole garantované Člověkem v tísni, realizují projekt Extratřída, kdy sami řeší aktivně konkrétní problém ve své lokalitě. Velmi zdařilý je celosvětově známý projekt Kreativní partnerství pro rovné příležitosti, kdy vybraný umělec (režisér, fotograf, herec, grafik, …) vstupuje do výchovně-vzdělávacího procesu a společně s učitelem pomáhají „jinakostním“ žákům lépe se začlenit, pochopit své schopnosti a dovednosti. Neformální aktivity vnímáme jako velmi výrazný podpůrný prvek ve vzdělávání cizinců, především v oblasti umění.
Zapojení do volnočasových aktivit
Velmi důležité je „vtáhnout“ cizojazyčné žáky do volnočasových aktivit, aby nebyli „izolovaní“ ve svém striktně etnickém prostředí. Jsme školou komunitní, nabízíme tedy mnoho kurzů, žáci mají z čeho vybírat, kurzy svojí rozmanitostí osloví i skeptické rodiče.
Pomáhat mohou samozřejmě i vrstevníci, od počátečního „malování kartiček“ se slovesy, např. první tři minuty na počátku hodiny, po pozdější nekonformní seznamování se s realitou, kdy někdo ze spolužáků přijme dobrovolnou roli „průvodce“.
Konečně je absolutně zásadní chuť a ochota jednotlivých učitelů se citově angažovat, chtít žákům-cizincům a jejich rodinám pomoci i navázáním neformálních vztahů. Řadě učitelů se to daří nadstavbovými aktivitami, hodně na prvním stupni, ve spolupráci s žákovským parlamentem – vypouštění draků, opékání buřtů u ohně, …
Po letech zkušeností jsem bytostně přesvědčen, že nelze paušálně říci, jak nejlépe vzdělávat žáky-cizince, ale obecně platí oboustranná chuť vzájemně se (nejen jazykově) přiblížit a pochopit se. Důležitou roli v tomto procesu hraje i intuice a empatie učitele.
