Implementace vzdělávání pro udržitelný rozvoj ve Skotsku a Německu
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Implementace vzdělávání pro udržitelný rozvoj ve Skotsku a Německu
4,0 (1 hodnocení)
V implementaci VUR se uplatňují dva protichůdné modely, tzv. bottom-up a top-down implementace, které jsou představeny na příkladech Skotska a Německa. Ve Velké Británii dosud nebylo VUR ukotveno na národní úrovni, i zde však již začala příprava vzdělavatelů na skotských univerzitách. Německo představuje velmi pokročilý stupeň top-down implementace, který je funkčně propojen s projekty a iniciativami působícími zdola. Výsledný rozdíl je patrný na množství a rozmanitosti aktivit, které pod záštitou Dekády VUR fungují.
Implementace vzdělávání pro udržitelný rozvoj ve Velké Británii, Skotsku
V roce 1990 ve Skotsku byla na nejvyšší státní úrovni iniciována pracovní skupina pro environmentální výchovu, která se zabývala problematikou rozvoje (Huckle/Sterling, 1996). Výstupem této pracovní skupiny je dokument Learning for Life (1993) a dále šest pracovních podskupin, které se zaměřily na identifikované klíčové oblasti vzdělávací politiky (podle Huckle/Sterling, 1996):
Tyto pracovní podskupiny měly prosazovat environmentální výchovu postupně doplňovanou o prvky vzdělávání pro udržitelný rozvoj napříč všemi sektory s podporou vlády, médií a propagace. Cílem bylo oslovit co nejvíce cílových skupin (státní instituce, místní úřady, školská zařízení, podnikatelskou sféru, profesní a náboženské instituce, organizace dobrovolníků, mládeže a komunity) formou mezioborových workshopů zabývajících se různými tématy. Tím byla podpořena široká diskuze, výměna názorů, vznik sítí a přijetí konceptu za vlastní mezi účastníky (Hucke/Sterling, 1996). Tento přístup tedy reprezentuje sázku na bottom-up implementaci.
Z hlediska top-down implementace VUR ve Skotsku hrály významnou roli Skotské směrnice pro vzdělávání učitelů z roku 1998
. Obsahují přímé doporučení, aby učitelé VUR znali a byli schopni k němu kompetentně přispívat. VUR je jedním z volitelných modulů, který si mohou instituce vzdělávající učitele
vybrat do své nabídky. Některé univerzity jej vyučují jako samostatný program, jiné jej zahrnují do přípravy pro environmentální studia. O tom, jakou měrou je VUR ve vzdělávání učitelů zastoupeno, rozhoduje univerzita sama.
Příkladem je univerzita v Edinburghu. VUR je součástí univerzitního základu a dále je zahrnuto v několika kurzech nabízených pro primární i sekundární vzdělávání. V prvním ročníku učitelství prvního stupně je zařazena týdenní exkurze věnovaná mimo jiné VUR. Ve čtvrtém ročníku učitelství druhého stupně se specializací na základy přírodních věd (science) je nabízen předmět technologie a udržitelnost. Ve spolupráci s universitou v Manchesteru vznikla webová stránka [4] věnovaná tématu VUR, která může být zdrojem informací pro učitele. Dalším zdrojem informací je internetová stránka Sítě vzdělavatelů VUR [5], kde lze po registraci odebírat Bulletin zaměřený na VUR nebo si přečíst případové studie implementace VUR ve Skotsku.
K otázce implementace vzdělávání pro udržitelný rozvoj v Británii se po zahájení Dekády sešly klíčové skupiny na Konferenci pro dekádu (University of London, 2005), kde byly shrnuty následující cíle (UNESCO Komise Velké Británie, 2008, s.17):
podpořit příležitosti vzdělavatelů a politiků k diskuzi o významu VUR,
identifikovat způsoby, jak Velká Británie přispěje k mezinárodní strategii Dekády,
prezentovat příklady dobré praxe a rozhodnutí ve VUR realizované vzdělavateli, odděleními státní správy, neziskovými organizacemi a soukromým sektorem.
Mezi léty 2005–2008 byly UNESCO Komisí Velké Británie učiněny následující kroky k podpoře implementace VUR:
založení internetové stránky věnované problematice VUR [6],
tvorba metodických materiálů,
tvorba monitorujících zpráv o naplňování cílů Dekády (od roku 2007 podpořené britským ministerstvem školství).
Výše zmíněné kroky jsou podnětem k bottom-up implementaci VUR v České republice, kde dosud není tento směr rozvinutý. Internetovou stránku již založilo Ministerstvo životního prostředí ČR [7]. Výhledově by se zde např. mohla objevit prezentace příkladů dobré praxe a odkazy na další subjekty realizující VUR v ČR. O dalších doporučeních pro podporu bottom-up implementace VUR pojednává závěrečná kapitola.
Pro implementaci VUR ve Skotsku byla výchozím dokumentem zpráva Učení pro naši budoucnost (Learning for our Future, 2006), která měla funkci akčního plánu. Na jeho základě proběhla revize a úprava kurikula, která vedla k zařazení vzdělávání pro udržitelný rozvoj mezi průřezová témata (viz dále). Na internetových stránkách Learning and Teaching Scotland [8] bylo možné sledovat nové návrhy pro výuku a komentovat. Dále jsou zde soustřeďovány metodické materiály pro VUR. V České republice plní podobnou funkci portál www.rvp.cz a činnost Výzkumného ústavu pedagogického. Proces top-down implementace je v porovnání s dalšími zeměmi v počáteční fázi. Tento trend potvrzuje první zpráva UNESCO vydaná Komisí Velké Británie (2008) monitorující stav národní implementace vzdělávání pro udržitelný rozvoj. Ačkoli je Velká Británie signatářem Vilniuské strategie UNECE, neexistuje dosud národní strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj, jako je tomu např. v České republice. Má však akční plán s názvem Zářivější budoucnost – zelenější život (Brighter Futures – Greener Lives 2008–2010) navazující na dokument Učení pro budoucnost (2006). Působení top-up implementace se projevuje podle zprávy k polovině Dekády (Higgins & Kirk, 2009) také tím, že je vzdělávání pro udržitelný rozvoj doporučováno místními úřady zodpovědnými za environmentální výchovu.
Higgins & Kirk (2009) uvádí příležitosti pro implementaci VUR do skotského rámcového kurikula pro první stupeň. Nabízí je vyučovací předmět environmentální studia a etická výchova, pro druhý stupeň pak občanská výchova (social science), základy přírodních věd (science) a etická výchova (ethics). Významnou úlohu hraje podle Higginse a Kirka (tamt.) výchova k občanství (citizenship education) zahrnující otázky komunity a globálního společenství ve spojitosti s hodnotami, lidskými právy a zodpovědností. Také zeměpis může zahrnovat řadu dílčích témat VUR, např. zemědělské využití a narušování krajiny. Tento přístup lze považovat za využití interdisciplinární a holistické povahy [9] VUR. Nevzniká nový předmět nařízený plošně (top-down), ale VUR je integrováno do stávajících předmětů. Děje se tak ovšem většinou nesystematicky a na základě vlastní iniciativy pedagogů, případně ve spolupráci s neziskovými organizacemi nabízejícími programy pro vzdělávací zařízení.
Od srpna 2010 je platné národní skotské kurikulum (Curriculum for Excellence, dále jen CfE) [10], v němž je vzdělávání pro udržitelný rozvoj součástí průřezového tématu napříč učením (themes across learning) s názvem Globální občanství. Toto téma má „zajišťovat, že se mladí lidé stanou aktivními členy společnosti, a to jak v rovině politické, sociální a ekonomické, tak v rovině enviromentální a kulturní“.
Ve stanovených principech navazuje na koncepci Učení pro naši budoucnost z roku 2006. Nové skotské kurikulum uvádí spojitost s konceptem vzdělávání pro udržitelný rozvoj v následujících oblastech [11]:
hodnoty a dovednosti (capacities)
témata napříč učením (vzdělávání pro udržitelný rozvoj jako jedno z klíčových témat)
zkušenosti a výstupy (zaměřené na věkovou kategorii 3–18 let)
přístupy k učení (aktivní, kreativní, kooperativní; učení venku)
mezioborové učení
pedagogika (posilující kritické, kreativní, analytické, systémové myšlení)
Implementace vzdělávání pro udržitelný rozvoj v Německu
V Německu zastřešuje národní Dekádu VUR spolkový prezident. V přímé návaznosti na UNESCO Dekádu byla v Německu vytvořena Národní komise pod Spolkovým ministerstvem školství a výzkumu, čítající 30 členů zastupujících mj. jednotlivé spolkové země. Tato komise podnítila vznik Kulatého stolu (100 členů), který tvoří fórum pro výměnu informací a řešení aktuálních otázek VUR. Top-down implementaci VUR se dále věnují různé expertní skupiny zaměřené na předškolní pedagogiku, profesní či neformální vzdělávání atd. Každoročně pracují tyto skupiny na jednom společném tématu, které vyhlašuje UNESCO (v roce 2010 je jím biodiverzita).
V roce 2005 schválil německý parlament Národní plán VUR, který byl v roce 2008 novelizován. Jeho základním cílem je propojit německý vzdělávací systém s koncepcí VUR. Mezi dílčí cíle patří:
další rozvoj a propojování aktivit a přenos dobré praxe
síťování aktérů VUR
zlepšení vnímání VUR ze strany široké veřejnosti
posílení mezinárodní spolupráce
Prvotním impulzem k implementaci VUR bylo tedy v Německu jednoznačně působení shora. To bylo funkčně propojeno s možnostmi bottom-up implementace prostřednictvím podpory dílčích projektů.
Hlavní roli v botom-up implementaci VUR hrají tzv. Projekty dekády (Dekade-Projekte), které jsou ve většině případů regionální či lokální, realizované od roku 2007. Jednou z činností Národní komise pro VUR je rozhodování o udělení titulu „Projekt dekády“, čímž se stává příkladem dobré praxe se širokou publicitou. Jednotlivé projekty dobré praxe VUR jsou monitorovány na společném portále věnovaném VUR[12].
Další důležitou roli v bottom-up implementaci VUR hrají neziskové organizace a univerzity. Neziskové organizace obvykle iniciují tematicky zaměřené občanské iniciativy a jejich vzdělávací nabídka v oblasti neformálního vzdělávání nebo vzdělávání vzdělavatelů proto logicky navazuje na sociokulturně relevantní a aktuální témata. Univerzity se podílejí na projektech VUR v roli supervize a evaluace dosahování dílčích cílů. Např. v celoněmeckém projektu Leuchtpol, který je zaměřen na proškolení dvou tisíc pedagogů předškolních zařízení v tématu udržitelnost a energie, má univerzitní tým za úkol koordinaci a evaluaci klíčových aktivit a školení pedagogů.
Také výše zmíněné expertní skupiny hrají podstatnou úlohu, neboť v jednotlivých výzkumných projektech zpracovávají podklady pro implementaci VUR. Jednou z expertních skupin je Spolková komise pro plánování a rozvoj vzdělávání [13], která již od roku 1998 publikuje materiály věnované VUR určené zejména pedagogům, ale jsou známé i u širší veřejnosti díky doprovodným tiskovým zprávám, které využívají média.
Podle Zprávy německé vlády ke vzdělávání pro udržitelný rozvoj (2009) se VUR stává novým způsobem nahlížení na vzdělávání, v jehož centru stojí rozvoj kompetencí pro udržitelné jednání [14]. Základními tématy pro VUR v Německu jsou ochrana životního prostředí [15], ochrana zdrojů a sociální spravedlnost.
Závěr:
Porovnání národních přístupů k implementaci VUR ukazuje, že neexistuje žádný univerzální model implementace. Dekáda UNESCO představuje zejména politický nástroj implementace působící shora (top-down). Zde sledujeme tyto implementační strategie:
podpora sítí, výměna zkušeností
zvyšování kvality vzdělávání metodickou podporou vzdělavatelů
integrace VUR v rámci usilování o reformu vzdělání
Poslední bod je výzvou jak pro top-down, tak bottom-up působení implementace. VUR lze integrovat jak na úrovni národního kurikula, tak pomocí systematické podpory vzdělávacích subjektů k vlastní iniciativě k implementaci VUR.
Pro rozvoj kurikula a podporu vzdělavatelů je podstatná zejména podpora vzdělávání pro udržitelný rozvoj státem (na úrovni strategické, personální, finanční). Jednotlivé státy rozhodují o míře a šíři implementace VUR. Ve Velké Británii dosud nebylo VUR ukotveno na národní úrovni, i zde však již začala příprava vzdělavatelů na skotských univerzitách. Německo představuje velmi pokročilý stupeň top-down implementace, který je funkčně propojen s projekty a iniciativami působícími zdola. Výsledný rozdíl je patrný na množství a rozmanitosti aktivit, které pod záštitou Dekády VUR fungují.
Seznam zkratek
EVVO – environmentální výchova, vzdělávání a osvěta
UNESCO – United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization
UNECE – United Nations Economic Commision for Europe
UR – udržitelný rozvoj
VUR – vzdělávání pro udržitelný rozvoj
RVUR – Rada vlády pro udržitelný rozvoj
AP SVUR ČR – Akční plán Strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj České republiky
NNO – nevládní neziskové organizace
Literatura
Higgins, Peter; Kirk, Gordon (2009) in Chalkey, B. et. al. Education for Sustainable Development. Papers in Honour of the UN Decade of ESD. London: Routlege. ISBN 0-415-46005-0.
Huckle, John; Sterling, Stephen, ed. (1996). Education for Sustainability. London : Earthscan Publications Ltd. ISBN: 1-85383-256-1.
Kindlmannová, Jana; Vošahlíková, Tereza (2009). Udržitelný rozvoj a jeho vztah k EVVO, definice kompetencí k udržitelnému jednání a analýza klíčových kompetencí v rámcových vzdělávacích programech z hlediska vzdělávání k udržitelnému rozvoji [online]. [cit. 19.7.2010]. Dostupné na WWW: <http://www.vuppraha.rvp.cz/wp-content/uploads/2010/02/Studie_podpora_VUR_final.pdf>.
Maršák, Jan; Pastorová, Markéta; Topinková Radka (2011). Pojetí průřezových témat ve vzdělávacích dokumentech Belgie (vlámská část), Irska, Finska a Skotska (srovnávací analýza); Praha : VUP.
Tilbury, Daniella; Stevenson, Robert, B.; Fien, John; Schreuder, Daniel (eds.) (2002). Education and sustainability: Responding to the Global Challenge. Commission on Education and Communication, IUCN, Glannd, Switzerland and Cambridge. ISBN: 2-8317-0623-8.
Zpráva německé vlády ke vzdělávání pro udržitelný rozvoj. (Bericht der Bundesregierung zur Bildung für eine nachhaltige Entwicklung) (2009). Berlin : Bundesministerium für Bildung und Forschung.
[7] Oficiální informační a metodické stránky Ministerstva životního prostředí a Ministerstva školství pro environmentální vzdělávání a vzdělávání pro udržitelný rozvoj. Dostupné z WWW: <http://www.vur.cz/>.
[9] Viz studie VÚP Kindlmannová, Vošahlíková (2009).
[10] CfE vymezuje základní cíle a principy vzdělávání pro všechny děti a mládež od tří do osmnácti let. Povinné vzdělávání je stanoveno pro žáky od 5 do 16 let. Dostupné z WWW: <www.ltscotland.org.uk/curriculumforexcellence/>.
