Implementace vzdělávání pro udržitelný rozvoj v ČR
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Implementace vzdělávání pro udržitelný rozvoj v ČR
1,0 (1 hodnocení)
V implementaci VUR se uplatňují dva protichůdné modely, tzv. bottom-up a top-down implementace, které jsou představeny na příkladech Skotska a Německa. Ve Velké Británii dosud nebylo VUR ukotveno na národní úrovni, i zde však již začala příprava vzdělavatelů na skotských univerzitách. Německo představuje velmi pokročilý stupeň top-down implementace, který je funkčně propojen s projekty a iniciativami působícími zdola. Výsledný rozdíl je patrný na množství a rozmanitosti aktivit, které pod záštitou Dekády VUR fungují.
Popis aktuální situace top-down implementace vzdělávání pro udržitelný rozvoj v Evropě v mnohém platí pro Českou republiku.
Popis aktuální situace top-down implementace vzdělávání pro udržitelný rozvoj v Evropě v mnohém platí pro Českou republiku. Uvedené slabé články implementace mohou být impulzem k dalším krokům. Odpovědnost za ně v České republice stanovuje Opatření pro roky 2011 a 2012 ke SVUR ČR (č. j. 1266/2010), jak ve stručnosti shrnuje následující tabulka.
Kroky top-down implementace
Zodpovědnost a kroky navržené v Opatření k SVUR ČR
Tvorba výukových materiálů a programů
- MŠMT a MŽP podporují využití existujících programů, jejich rozvoj a tvorbu nových výchovně-vzdělávacích a osvětových programů v oblasti formálního i neformálního vzdělávání dětí, mládeže a dospělých zaměřených na klíčové oblasti rozvoje občanské participace a dobrovolnictví, vztah k místu.
- MŽP, Mze, MPO, MD, krajská samospráva podporují vznik nových a rozvoj a evaluaci již existujících výchovně-vzdělávacích programů a metodických materiálů a pomůcek pro širokou veřejnost v oblasti udržitelné spotřeby a výroby.
MŽP, Mze, MD a MŠMT zpřístupní ověřené zahraniční metodiky a programy pro ZŠ a SŠ v oblasti udržitelné spotřeby a výroby.
Využití potenciálu vysokých škol a výzkumných institucí
- MŠMT doporučí v rámci svých kompetencí daných zákonem o VŠ vysokým školám osvojit si metodiku pro analýzu a řešení problémů studenty učitelských a ostatních pedagogických oborů, zařadit interdisciplinární kurzy k vybraným tématům UR do studijních plánů.
- MŠMT podporuje vznik sítí spolupráce VŠ s regionálními zainteresovanými subjekty a napomáhá organizačním, institucionálním i koncepčním změnám s tím souvisejícím.
- MŠMT a MŽP zadávají a podporují výzkum využívání podnětného prostředí ve VUR, výzkum mapující možnosti podpory udržitelné spotřeby, efektivity osvětových kampaní zaměřených na udržitelnou spotřebu.
Kvalifikace a podpora kompetencí vzdělavatelů
- MŠMT podporuje vzdělávací aktivity v oblasti VUR pro vzdělavatele – zejména komplexních vzdělávacích programů, včetně akreditace v rámci DVPP a inovací standardů DVPP, podporuje vytvoření sítě odborných metodických konzultantů v oblasti VUR.
- MŠMT podporuje posilování kompetencí pedagogických pracovníků, přispívajících ke snižování sociálního napětí, ve vztahu k práci s žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a rizikovou mládeží.
Informování o konceptu udržitelného rozvoje a vzdělávání pro udržitelný rozvoj
- MŠMT, MŽP a MZe podporují vznik nových a rozvoj existujících výchovně-vzdělávacích a osvětových programů zapojujících žáky do analýzy a řešení problémů a vyhodnocují jejich úspěšnost a podporují informovanost o nich.
- V koordinaci pod RVUR pracuje meziresortní pracovní skupina VUR, která se pravidelně setkává s širší veřejností (akademickým a neziskovým sektorem).
Rozvíjení mezirezortní a mezioborové spolupráce při vzdělávání pro udržitelný rozvoj
- MŠMT podporuje výuku napříč předměty – využití průřezových témat v RVP, využití mezipředmětových vztahů, např. formou projektové a integrované tematické výuky na ZŠ a SŠ.
- MŠMT podporuje vzájemnou spolupráci VŠ při šíření příkladů dobré praxe – spolupráce konkrétních VŠ a podpora fungování mezioborové platformy VŠ prostřednictvím konferencí, setkávání VŠ (např. fórum VŠ učitelů, využití existujících platforem).
- MŠMT a MŽP podporují rozvoj celostátních a regionálních sítí vzdělávacích institucí v oblasti VUR.
Po vzoru Skotska lze uvažovat o způsobu začlenění VUR do přípravy pedagogů a jejich dalšího vzdělávání. Nezbytným krokem je v počátku dobré pochopení konceptu vzdělávání pro udržitelný rozvoj učiteli. Na něj navazují metodická doporučení, která je vhodné propojit s aktuálními tematickými oblastmi, které stanovuje akční plán (Opatření). Centrem rozvoje kompetencí vzdělavatelů by měly být univerzity spolupracující s výzkumnými institucemi, případně s neziskovými organizacemi na realizaci vzdělávání (workshopy, semináře, exkurze) pro budoucí i stávající vzdělavatele.
Konkrétním ukazatelem úspěšné implementace je také existence nástrojů a materiálů pro vzdělávání pro udržitelný rozvoj, tedy metodik, pomůcek, informačních zdrojů na internetu i v tištěné podobě. V České republice lze podporovat monitorování metodických zdrojů tak, jako je tomu ve Skotsku[1], na portálu www.rvp.cz nebo www.vur.cz. V Německu vznikají pomůcky pro práci s dětmi doprovázené metodikami (obvykle označované jako „krabice materiálů“) pro dílčí témata VUR, které zahrnují pomůcky, pracovní listy, média (video, software).
Na úrovni realizace výukových programů a tvorby metodických materiálů se setkávají dva sledované směry implementace VUR. Některé kroky jsou prvkem obou směrů implementace. V případě top-down je zdůrazněna návaznost na naplňování akčního plánu, v bottom-up směřování je rozhodující vlastní pojetí VUR.
Doporučení k podpoře implementace VUR do kurikula České republiky
Ze studie VÚP (Kindlmannová, Vošahlíková, 2009) vyplývá, že v současných rámcových vzdělávacích programech je problematika udržitelného rozvoje implicitně přítomná v klíčových kompetencích a obsahu průřezových témat (zejména environmentální výchovy). Explicitní uvedení kompetencí pro udržitelné jednání a propojení prioritních témat VUR s tematickými oblastmi může být významným prvkem podpory top-down implementace VUR v ĆR.
Pojetí a cíle vzdělávání
Vzdělávání pro udržitelný rozvoj by bylo vhodné vymezit jako jednu ze vzdělávacích priorit. Cílovým stavem implementace je situace, kdy je VUR integrální součástí vzdělávání a výchovy a to formou tematických celků, projektů, denního režimu školy atd. Formy a metody realizace VUR jsou dalším z podstatných kroků výzkumné a osvětové činnosti. Implementace VUR je nezbytná již od předškolního vzdělávání a dále na všech typech škol.
Klíčové kompetence
Z výsledků analýzy ve studii VÚP (Kindlmannová, Vošahlíková, 2009) vyplývá, že v rámcových programech se vyskytují některé kompetence, které jednoznačně odpovídají kompetencím k udržitelnému jednání. Kvantitativní analýza ukázala zejména celkově převažující zastoupení „myšlení pro udržitelnost“ před „jednáním pro udržitelnost“. V kurikulu je proto nezbytné podpořit zejména kompetence v oblasti dovedností a motivace. Z hlediska zastoupení kompetencí k UR je ze všech RVP nejvyváženější RVP PV. RVP ZV a RVP G pak výrazněji akcentují kritické myšlení, nejméně vyváženým je RVP G. Z tohoto pohledu se ukazuje potřeba posílit kompetence vedoucí k udržitelnému jednání – zejména v gymnaziálním vzdělávání.
Obsah učiva
V RVP ZV a RVP G je VUR přednostně realizováno v průřezovém tématu Environmentální výchova a dále částečně ve vybraných oborech vzdělávacích oblastí Člověk a jeho svět, Člověk a společnost, Člověk a příroda, Člověk a svět práce a průřezovém tématu Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech. VUR je svým průřezovým zaměřením téma, které komplexně prolíná obory a zatím v ČR neexistuje mnoho vhodných materiálů k přímému využití v pedagogické praxi. Pedagogům je třeba poskytnout materiální a metodickou podporu a umožnit jejich další vzdělávání v této oblasti.
V rezortním úkolu VÚP (Doporučené očekávané výstupy průřezových témat) autorský tým pro environmentální výchovu již navrhl novou koncepci průřezového tématu[2], která v sobě zohledňuje řadu prvků VUR orientovaných k záměrnému působení školy na rozvoj aktivního zapojení žáků do řešení problematiky související s udržitelným rozvojem.
Podpora bottom-up implementace
Ve studii byly identifikovány účinné kroky bottom-up implementace. Následující tabulka ukazuje, které zainteresované skupiny se jednotlivým krokům bottom-up implementace mohou věnovat. Při zapojování zainteresovaných skupin hraje klíčovou roli iniciátor spolupráce – platforma, kde jsou setkání a spolupráce umožněny a podněcovány. Tato významná role by v rámci plnění úkolů MŠMT v Opatření SVUR 2011–2012 mohla být zajištěna Výzkumným ústavem pedagogickým.
Krok bottom-up implementace
Zainteresovaná skupina
Realizace tematicky zaměřených projektů
Komunity, školy, NNO
Diskuzní workshopy s veřejností
Univerzity, NNO, obce
Úprava veřejného prostranství pro udržitelný rozvoj
Komunity, školy, NNO, obce
Síťování při realizaci projektu VUR
Školy, univerzity, obce, NNO, podnikatelská sféra
Tvorba pomůcek a metodických materiálů k dílčím tématům VUR
Ověřování nových výchovně-vzdělávacích metodických postupů
Školy, univerzity, NNO, výzkumné instituce
Monitorování a evaluace efektivity dílčích kroků implementace
Výzkumné instituce, univerzity, NNO
multiplikace příkladů dobré praxe – databáze (např. www.rvp.cz ), publicita
Výzkumné instituce, NNO, média
Podstatným výstupem úspěšné bottom-up implementace jsou příklady dobré praxe. Jejich vznik lze dobře podpořit systémem oceňování a publicity. Tato cesta se ukázala v Německu jako velmi motivující a přínosná. Může tak být rychleji dosaženo hlavního cíle vzdělávání pro udržitelný rozvoj, jímž je udržitelný život, kde škola jde příkladem. Centrální úlohu pro sběr příkladů dobré praxe VUR může mít existující portál www.vur.cz. Původní AP SVUR ČR konkrétně navrhoval vytvoření loga VUR, které by využívaly příklady dobré praxe. Získání takového loga by podobně jako v Německu mělo být prestižní záležitostí. Tomu může napomoci určení kritérií a poskytnutí odborné pomoci při jejich naplňování ze strany metodických konzultantů VUR. V Opatření SVUR pro roky 2011–2012 však takový záměr nebyl podpořen.
Seznam zkratek
EVVO – environmentální výchova, vzdělávání a osvěta
UNESCO – United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization
UNECE – United Nations Economic Commision for Europe
UR – udržitelný rozvoj
VUR – vzdělávání pro udržitelný rozvoj
RVUR – Rada vlády pro udržitelný rozvoj
AP SVUR ČR – Akční plán Strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj České republiky
NNO – nevládní neziskové organizace
Literatura
Higgins, Peter; Kirk, Gordon (2009) in Chalkey, B. et. al. Education for Sustainable Development. Papers in Honour of the UN Decade of ESD. London: Routlege. ISBN 0-415-46005-0.
Huckle, John; Sterling, Stephen, ed. (1996). Education for Sustainability. London : Earthscan Publications Ltd. ISBN: 1-85383-256-1.
Kindlmannová, Jana; Vošahlíková, Tereza (2009). Udržitelný rozvoj a jeho vztah k EVVO, definice kompetencí k udržitelnému jednání a analýza klíčových kompetencí v rámcových vzdělávacích programech z hlediska vzdělávání k udržitelnému rozvoji [online]. [cit 19.7.2010]. Dostupné na WWW: <http://www.vuppraha.rvp.cz/wp-content/uploads/2010/02/Studie_podpora_VUR_final.pdf>.
Maršák, Jan; Pastorová, Markéta; Topinková Radka (2011). Pojetí průřezových témat ve vzdělávacích dokumentech Belgie (vlámská část), Irska, Finska a Skotska (srovnávací analýza); Praha : VUP.
Tilbury, Daniella; Stevenson, Robert, B.; Fien, John; Schreuder, Daniel (eds.) (2002). Education and sustainability: Responding to the Global Challenge. Commission on Education and Communication, IUCN, Glannd, Switzerland and Cambridge. ISBN: 2-8317-0623-8.
Zpráva německé vlády ke vzdělávání pro udržitelný rozvoj. (Bericht der Bundesregierung zur Bildung für eine nachhaltige Entwicklung) (2009). Berlin : Bundesministerium für Bildung und Forschung.
