Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Co nevíme o ...?
3,0 (2 hodnocení)
Výuková aktivita pro 1. stupeň základní školy, jejímž cílem je rozvoj schopností efektivně pracovat ve skupině, ukazuje jeden ze způsobů, jak lze přistupovat k formativnímu hodnocení žáků. Kromě podrobného popisu aktivity a metodických komentářů obsahuje také pracovní listy pro žáky zaměřené na sebehodnocení a vrstevnické hodnocení, které mohou učitelé využít při plánování vlastní výuky. Ukázková aktivita byla v praxi ověřena na Základní škole nám. Curieových, Praha 1.
Jednou z nedílných součástí vyučovacího procesu je její závěrečná fáze – zpětná vazba a hodnocení žákova výkonu. Plánuje-li učitel výuku, měl by se tedy současně zabývat i výběrem hodnoticích nástrojů, prostřednictvím kterých bude sledovat dosažení předem stanovených cílů. Žádoucí je, aby tyto nástroje nebyly využívány samoúčelně, ale aby umožňovaly sledování pokroku daného žáka v delším časovém období. Je tedy vhodné věnovat pozornost nejenom „měření“ aktuálního stavu znalostí a dovedností žáka, ale i hledání cest, jak jeho individuální výkon dále zlepšovat. Pokroky žáka by měly být průběžně evidovány a měly by se stát východiskem pro stanovení priorit vzdělávání v dalším období.
Výše uvedené principy jsme se snažily zohlednit při vytváření návrhu výukové aktivity pro vzdělávací oblast Člověk a jeho svět pro 2. období 1. stupně základní školy (4. a 5. ročník). Předmětem hodnocení ve vazbě na předem stanovené cíle měla být schopnost žáků zapojit se aktivně do činnosti skupiny a se zohledněním individuálních schopností jejích členů navrhnout efektivní způsob postupu, vedoucí k co nejlepšímu splnění zadaného úkolu. Ten spočíval v získání nových, žákům dosud neznámých poznatků týkajících se původu, užití a léčivých účinků jedné z u nás běžně pěstovaných hospodářských plodin – bramboru obecného.
Nové informace, které si žáci samostatně vyhledali v textu, pak měli ústně předat svým spolužákům ve skupině. Tyto informace měla skupina následně zanést do pracovního listu, žádný z členů skupiny však nesměl využít informaci ze svého původního textu, žáci mohli zaznamenat jen to, co se dozvěděli od ostatních. Pro úspěšné splnění úkolu a písemné zachycení co největšího počtu nově získaných poznatků o bramborách tedy bylo třeba zohlednit individuální schopností jednotlivých členů a promyšleně stanovit pořadí, ve kterém budou žáci informace do pracovního listu zapisovat. Hodnocení úspěšnosti skupiny mělo být provedeno nejen na základě kvantitativního vyhodnocení počtu skupinou zaznamenaných nových poznatků, hlavní důraz spočíval na hodnocení procesů a formulaci podnětů, jak činnost skupiny jako celku i jejích jednotlivých členů do budoucna zlepšit.
Protože jsme se při hodnocení nechtěly zaměřit jen na zjišťování úrovně osvojení konkrétního učiva, ale věnovat dostatečný prostor i zpětné vazbě k realizovaným činnostem formou sebehodnocení, vrstevnického hodnocení a zpětné vazby vyučujícího, bylo třeba vyčlenit na fázi hodnocení poměrně velkou časovou dotaci. Každému žákovi jsme totiž chtěly zajistit dostatek času na přemýšlení a formulaci zpětné vazby nejen ke svým výkonům, ale také k výkonům spolužáků. Současně bylo třeba vytvořit dostatečně velký prostor i pro samotného učitele, aby měl možnost zaznamenávat si své postřehy k činnosti jednotlivých žáků již během výuky, a mohl tak zpětnou vazbu poskytnout žákům bezprostředně. Z tohoto důvodu jsme se rozhodly pro realizaci výukové aktivity s časovou dotací dvou vyučovacích hodin (2 x 45 minut) a využití výukových metod forem, umožňujících učiteli roli konzultanta (práce ve skupinách, samostatná práce).
Návrh výukové aktivity: Co nevíme o …?
Téma: Tématem aktivity je zjišťování nových poznatků o bramboru obecném. S touto plodinou se žáci v průběhu výuky na 1. stupni setkávají opakovaně, a to jak v hodinách přírodovědy (části rostliny, stavba rostlinného těla, domácí plodiny, původ rostlin), tak v hodinách vlastivědy (zemědělství, regionální potraviny, charakteristické plodiny daného typu krajiny). Název plodiny je zajímavý i z jazykového pohledu (podstatné jméno brambor, resp. brambora, patří do nevelké skupiny jmen tzv. obourodých, to znamená, že může mít tvary různých rodů; krajové názvy).
Cíl hodiny: Žák
sdělí spolužákům nové informace, které se dozvěděl;
naslouchá promluvě ostatních;
spolupodílí se na rozhodování o postupu řešení úkolu;
zohlední při rozhodování specifika členů skupiny;
zhodnotí svůj výkon i výkony ostatních.
Vazba na očekávaný výstup: ČJS-5-2-02 rozlišuje základní rozdíly mezi lidmi, obhájí a odůvodní své názory, připustí svůj omyl a dohodne se na společném postupu a řešení se spolužáky.
Organizační forma: práce ve čtyřčlenných skupinách, samostatná práce
Časový rámec: dvě vyučovací hodiny (90 minut)
Popis aktivity včetně metodického komentáře:
Organizační část: Rozdělení do skupin
Časová dotace: 10 minut
Pomůcky: žádné, případně pravidla práce ve skupině
Učitel žáky rozdělí do skupin po čtyřech. Je vhodné rozdělení žáků do skupin předem promyslet tak, aby rozložení žáků ve skupinách bylo vyvážené (např. aby žáci se speciálními vzdělávacími potřebami nebyli dohromady v jedné skupině, aby ve skupině nebyli zastoupeni jen chlapci nebo jen dívky) a skupiny byly relativně rovnocenné. Učitel může současně žákům připomenout pravidla práce ve skupině.
Motivační část: Co jsem?
Časová dotace: 15 minut
Pomůcky: lístečky s krajovými názvy bramboru obecného (pro každou skupinu jeden odlišný název)
Zástupce skupiny si u učitele vyzvedne lísteček s krajovým názvem bramboru obecného (bandory, erteple, grule, grumbíry, kobzole, krumple, zemáky, zemská jablka). Úkolem skupiny je pokusit se odhalit, co se pod tajemným názvem skrývá a připravit si argumenty pro své tvrzení. Učitel má v této fázi dostatek prostoru, aby dle svého uvážení buď poskytoval podporu skupinám, které to potřebují, nebo si zaznamenával postřehy k práci jednotlivců či celé skupiny. Své zjištění či tip poté skupina představí ostatním a zdůvodní ho. Pokud se ani jedné skupině nepodaří význam krajových názvů odhalit, může učitel buď sám, nebo společně se žáky navrhnout postup vedoucí k úspěšnému řešení (vyhledat význam slova prostřednictvím internetu, využít další připravené nápovědy učitele apod.).
Opakování: Co o něm víme?
Časová dotace: 20 minut
Pomůcky: pracovní list pro skupinovou práci (Příloha 1)
Po odhalení tajemného názvu bramboru obecného mají jednotlivé skupiny do pracovního listu zaznamenat všechny informace, které o této plodině vědí. Učitel by měl žákům připomenout, že do plnění úkolu by měli být zapojeni všichni členové skupiny a že je plně v kompetenci skupin, jak si role mezi sebou rozdělí (kdo bude hlídat čas, kdo bude zapisovat, kdo bude sledovat, že je zapsáno vše, co bylo vyřčeno, kdo bude prezentovat výsledky apod.). V průběhu práce skupin má učitel prostor věnovat se zaznamenávání svých postřehů k práci skupin či jednotlivců (je plně v jeho kompetenci, zda se rozhodne sledovat všechny žáky nebo se soustředí jen na pozorování některých). Po uplynutí stanovaného času (10 minut) učitel vyzve vybrané zástupce skupin, aby zaznamenané informace představili ostatním skupinám (10 min). Učitel i žáci mají v této fázi možnost klást mluvčím skupin doplňující dotazy a korigovat obsahovou správnost sdělení.
Osvojování nových vědomostí a dovedností: Co o něm ještě nevíme (a mohlo by nás zajímat)?
Časová dotace: 10 minut
Pomůcky: lístečky s texty o původu, užití a léčebných účincích brambor (Příloha 2)
V této fázi hodiny žáci pracují samostatně. Učitel každému žákovi přidělí lísteček s textem o bramborách. Členové každé skupiny dostanou 4 různé informace. Je vhodné, aby učitel zohlednil možnosti svých žáků a měl pro každého žáka předem připravený lísteček s textem, který svým rozsahem bude odpovídat jeho individuálním schopnostem. Úkolem žáka je pozorně si text přečíst a zapamatovat si důležité informace, které chce předat spolužákům. Žáci mohou s textem pracovat dle svých potřeb (podtrhávat si, barevně text označovat, kreslit si do něj obrázky apod.). Učitel může během samostatné práce žáků poskytovat podporu těm, kteří to potřebují, nebo si zaznamenávat své postřehy. Po uplynutí časového limitu žáci lístečky odevzdají zpět učiteli.
Interpretace zjištěných faktů: Co jsem se dozvěděl?
Časová dotace: 10 minut
Žáci se vrátí do svých skupin. Učitel jim připomene, že nyní je třeba pozorně naslouchat tomu, co jim ostatní budou sdělovat, a snažit se zapamatovat si toho co nejvíce. Každý z žáků pak postupně členům své skupiny ústně předá informace o tom, co se z textu dozvěděl. Učiteli se zde opět otvírá prostor sledovat dění v jednotlivých skupinách a dělat si poznámky k práci žáků.
Ověření nových poznatků: Co jsem si zapamatoval?
Časová dotace: 5 minut
Pomůcky: pracovní list pro skupinu (Příloha 1)
V závěrečné fázi mají žáci za úkol zapsat do pracovního listu nové poznatky, které se dozvěděli. Zapisovat mají postupně a nikdo z nich nesmí využít informace z textu na svém lístečku. Je třeba dobře se rozhodnout a předem stanovit pořadí, ve kterém budou jednotliví členové informace zapisovat. Během zápisu se žádný člen nesmí radit s nikým jiným, zápis musí provádět sám. Každá skupina však jednou může požádat o pomoc (ten, kdo zapisuje, se může obrátit s prosbou o pomoc na jiného člena skupiny, tento postup však může být využit jen jednou).
Hodnocení: Jak se mi dařilo?
Časová dotace: 10 minut
Pomůcky: hodnoticí záznamový arch (Příloha 3)
Svůj pohled na to jak se jim dařilo, zaznamenají žáci písemně do hodnoticího archu. Pak každý z nich požádá jednoho ze členů své skupiny, aby mu do hodnoticího archu zaznamenal, za co by ho pochválil a co by mu doporučil dělat jinak. Učitel může pro vrstevnické hodnocení stanovit obecné pravidlo platné pro všechny, např. že vrstevnické hodnocení vyplní člen skupiny sedící po žákově pravé ruce, nebo se žáci mohou dohodnout ve skupině mezi sebou sami. Hodnoticí arch pak doplní svou zpětnou vazbou učitel. Pro okamžitou zpětnou vazbu žákům může využít např. samolepicí štítky s krátkým sdělením určeným konkrétnímu žákovi, které si zaznamenal v průběhu výuky, nebo jiné formy hodnocení, které se žáky běžně používá.
Vyplněný hodnoticí arch doporučujeme zařadit do žákovského portfolia. Využit může být nejen jako východisko pro formulaci dlouhodobých cílů vzdělávání a nastavení priorit rozvoje žáka, ale např. i jako jeden z dílčích důkazů o žákově posunu v oblasti rozvoje kompetence sociální a personální.
Závěrečná reflexe:
Časová dotace: 10 minut
Pomůcky: žádné
Na závěr aktivity by měla být žákům dána možnost slovně se krátce vyjádřit k tomu, co považují za největší přínos realizovaných činností. Stručně zhodnotit celou aktivitu i práci jednotlivých skupin by měl i učitel.
Navržená výuková aktivita byla v praxi ověřena na Základní škole nám. Curieových, Praha 1. Ukázku toho, jak je možné aktivitu s ohledem na specifické cíle výuky a konkrétní potřeby vzdělávání upravit, přinášejí související články naší minisérie.
