Bezpečnost na internetu 6 – Manipulace 2 – Reklama
Odborný článek
Digitalizace ve vzdělávání
Bezpečnost na internetu 6 – Manipulace 2 – Reklama
4,0 (1 hodnocení)
V této aktivitě se zaměříme na bezpečné chování na internetu a obranu proti manipulaci. Zamyslíme se nad tím, jak fungují naše smysly, jak moc jsme ovlivnitelní reklamou a jak konkrétně na nás reklama působí, jaký vliv na nás mají algoritmy a sociální sítě.
Stupeň vzdělávání: 1. stupeň ZŠ
Věková skupina: 5. ročník / 10–11 let
Vzdělávací obor: jazyk a jazyková komunikace – český jazyk
Časová dotace:
Výuka: 2 vyučovací hodiny
Příprava: 30 minut
Potřebné vstupní znalosti a dovednosti:
Oborové: čtení s porozuměním
Digitální: práce se žákovským e-mailem
Cíl výuky
žák sdílí své poznatky o manipulaci do sdíleného prostředí formou myšlenkových map
žák rozpozná skrytou reklamu ve filmu, v časopise
žák jednoduše svými slovy vysvětlí, jak fungují algoritmy na sociálních sítích.
Přínos využití digitálních technologií / komentář z pohledu rozvoje DK:
Tvorbou myšlenkové mapy si procvičují strukturování informací.
Vytvářením mini-algoritmu si osvojují základní principy algoritmického myšlení.
Učí se pracovat s digitálními nástroji pro sdílení informací a spolupráci online.
Celkově tato aktivita podporuje vědomé a odpovědné používání digitálních technologií. Pomáhá rozpoznat nejen manipulativní praktiky, ale také si uvědomit vlastní efektivní digitální stopu a rozvíjet schopnost vyhledávání a ověřování informací.
Z námětovníku projevů žáka:
rozpozná neetické jednání v digitálním prostředí a vhodně na ně reaguje.
Popis vzdělávací aktivity:
Evokace:
Člověk se nechá velmi snadno klamat nebo přímo zmanipulovat, náš mozek nedokáže některé věci správně rozlišit:
Pasti mozku:
Kognitivní zkreslení: chyby v různých myšlenkových procesech a tzv. mentální zkratky, zkreslený pohled na realitu
Jsou tyto čáry rovné, nebo křivé? Použij pravítko k ověření.
(Pokud použijete pravítko, uvidíte, že jsou všechny rovné a navzájem rovnoběžné.)
Projděte se žáky pojmy a situace, které se objevují v reklamě a s nimiž se setkali v kvízu.
Postupně projdeme obrázky a upozorníme žáky na konkrétní část obrázku, pojmy, formulace.
Co je to skrytá reklama:
Reklama, u níž je obtížné, či dokonce nemožné určit, zda se jedná o reklamu, nebo ne.
Reklama musí být vždy viditelně označená. Neoznačená reklama je nelegální.
Desetkrát více spotřebitelů uvěří zázračným účinkům např. masti z borůvek, pokud o ní budou informováni ve vysílání, než pokud reklamu na takovou mast uvidí řádně označenou a umístěnou v reklamním bloku. Spotřebitelé se tak nepochybně stávají obětí klamu a jejich spotřebitelské rozhodnutí je deformované.
Velmi často se se skrytou reklamou setkáváme ve filmech. Zeptejte se žáků, zda si nějaký takový příklad z filmu nebo seriálu vybaví. Případně můžete otázku zadat jako domácí úkol do příštích hodin.
Reklama podsouvá lidem, co mají dělat. Jak?
Všimni si rozkazovacího způsobu.
Je třeba si uvědomit, co má reklama za cíl.
Cílem bývá finanční zisk.
Často bývá reklama schovaná pod označením obchodní sdělení .
Reklama zneužívá krásu nebo není vůbec označená:
Reklama na sociálních sítích má také svá pravidla.
Na co nesmí být zaměřena reklama, jejíž cílovou skupinou jsou mladiství?
Je nelegální zaměřit reklamu pro osoby mladší 18 let na hazard, tabákové výrobky a alkohol.
Pro děti bývá atraktivní téma influencerů a youtuberů, a proto je bude zajímat, že i pro jejich reklamní působení jsou nastavena jasná pravidla.
Co je to clickbait a proč se používá?
Clickbait neboli „návnada na kliknutí“ je většinou poutavý titulek, který nutí čtenáře na něj kliknout. Účelem bývá upoutat pozornost a dostat čtenáře na web, na kterém se mu zobrazí reklama. Často článek informaci z nadpisu neobsahuje vůbec.
Můžete ukázat žákům příklad clickbaitového článku, vycházejte ve volbě tématu z jejich zájmu.
Příklady: Nebezpečí…, Šok pro všechny…, Neuvěříte…
Hatebait = titulek lákající na kontroverzní témata, negativní emoce.
Co je to hashtag a k čemu se používá?
Hashtag (česky mřížka nebo křížek) je klíčové slovo, na jehož základě se dá vyhledat obsah konkrétního média, souboru nebo textu. Hashtag vytvoříme tak, že napíšeme znak # a hned za něj připojíme téma nebo frázi.
Např. Právě jsem potkal to nejroztomilejší kotě na světě #kočky.
Co je to personalizace?
Personalizace je přizpůsobení služby nebo produktu konkrétnímu jednotlivci (na základě jeho předchozího pohybu na internetu)
Cookies = sběr informací na navštíveném webu, díky Cookies si e-shop pamatuje si vaše přihlašovací údaje, Google zná váš přibližný věk, pohlaví, zájmy a uzpůsobuje tomu své vyhledávání, slouží také k rozhodování, které reklamy se vám budou zobrazovat tak, aby pro vás byly atraktivní.
Algoritmus je postup krok za krokem, kterým je třeba se řídit při plnění určitého úkolu – např. recept na upečení koláče, postup při praní prádla, instrukce pro přesun z bodu A do bodu B…
Algoritmy se snaží personalizovat zobrazené příspěvky pro každého uživatele, aby na dané síti našel „svůj“ obsah a strávil tam co nejvíce času.
Úkol pro žáky:
Vytvořte vlastní „mini-algoritmus“: Jak se na základě počasí rozhoduji, co si obléknu.
Sociální bublina = okruh lidí, jimiž se obklopujeme, máme společné zájmy, názory, pohled na svět.
Pozvěte žáky do sdílené myšlenkové mapy , sdílení můžete nastavit přes jejich žákovské e-maily v pravém horním rohu.
Úkol pro žáky: Zapiš svými slovy, co ses dozvěděl/a nového o manipulaci.
Učitel připraví pro žáky základ myšlenkové mapy:
Žáci zapisují do myšlenkové mapy vše, co se jim vybaví, když se řekne manipulace , vyjadřují se svými slovy, ale používají i nové pojmy z předchozích aktivit. Práce s mapou je intuitivní, stačí kliknout a přes ikonu „+“ přidat další slovo.
Lidská mysl je snadno ovlivnitelná. Toho často využívá reklama a sociální sítě. Sítě předvídají, co by člověka mohlo zajímat na základě jeho předchozího chování na sítích a zájmů jeho přátel. Cílem je, abychom se obsahem nechali ovlivnit a rádi se na sociální síť vraceli. Algoritmy nás mohou obohacovat, ale také s námi mohou manipulovat – to záleží jen na nás. Algoritmus je pouze program, nic víc, nic míň. Pokud budeme rozumět tomu, jak algoritmy fungují, naučíme se vyhledávat i jiný obsah a názory než jen ty, které se nám nabízejí. Velkým nebezpečím je také omezení diskuze kvůli algoritmům na sítích, protože pokud cíleně nevyhledáváme i protichůdné názory, ocitáme se v zajetí pouze našich vlastních nebo nám podobných myšlenek.
Metodická poznámka:
Vzhledem k tomu, že mnozí žáci už v tomto věku mají zkušenosti se sociálními sítěmi, je možné diskutovat o tom, jak algoritmy ovlivňují viditelnost příspěvků, šíření informací a případně i dezinformací a jak digitální technologie ovlivňují celou společnost i soukromý život.
Reflexe
Společně jsme dospěli k závěru, že je třeba se nad vším, co děláme v online prostoru, dostatečně zamýšlet, nenechat se ovlivnit a bránit se cílené manipulaci.
Otázky pro žáky:
Jak ovlivňují algoritmy vaše rozhodování, aniž byste si toho všimli?
Jak by vypadal internet, kdyby neexistovala personalizace obsahu? Bylo by to lepší, nebo horší? A proč?
Myslíte si, že žijete ve své vlastní sociální bublině? Jak ji můžete rozšířit?
Jak by svět vypadal bez reklamy? Co by se změnilo?
Kdy jste naposledy uvěřili něčemu na internetu, co se později ukázalo jako nepravdivé? Co vás k tomu vedlo?
Co si myslíte o tvrzení „Čím více času strávím na sociálních sítích, tím více mě ovlivňují“? Souhlasíte s ním?
Jak byste mohli pomoci někomu, kdo si neuvědomuje vliv manipulace na internetu?
Co z toho, co jste se dnes dozvěděli, využijete v běžném životě?
Vzpomenete si na příklad toho, kdy reklama ovlivnila vás? Co byste nyní udělali jinak?
Praktické aktivity (např. tvorba myšlenkové mapy a mini-algoritmu) přispěly k lepšímu pochopení souvislostí. Společná práce na myšlenkové mapě pomohla propojit nové informace s dosavadními zkušenostmi. Výsledkem bylo uvědomění, že algoritmy jsou nástrojem, který nás může obohatit, ale také námi může manipulovat – záleží, jak s ním nakládáme.
Tento přístup pomáhá žákům kriticky uvažovat o digitálním prostředí a poskytuje jim nástroje, jak se v něm lépe orientovat.
Zkušenosti s použitím materiálu ve výuce:
Aktivitu si vyzkoušeli žáci 5. ročníku. Pro mnohé z nich bylo velmi obtížné projít v testu větší množství textu, ale informace vyhodnotili jako hodně zajímavé a důležité pro běžný život. Slabší čtenáři mohou pracovat ve dvojicích a společně se poradit. Případně kvíz projděte se žáky společně (sdílejte přes dataprojektor). Některé pojmy žáci znali, protože se s nimi na internetu běžně setkávají, ale neuměli je vysvětlit. Rozvinula se delší debata nad tím, co s námi celkově sítě dělají.
• MCRANEY, David. Nejste tak chytří, jak si myslíte: klamou vás média, politici a ze všeho nejvíc vlastní mozek. Brno: BizBooks, 2014. ISBN 978-80-265-0268-5. A0-34947.
• BOESE, Alex a Eva KADLECOVÁ. Hroši žerou trpaslíky!. Brno: CPress, 2019. ISBN 978-80-264-2716-2. A0-62845.
• JACKSON, Tom, Pavel PELÉŠEK a Cristina GUITIAN. Fake news. Brno: Jota, 2020. ISBN 978-80-7565-659-9. A0-68706.
• KAPRAS, Jakub. 100 hoaxů a omylů, které napálily vědce. Praha: Dobrovský s.r.o, 2018. ISBN 978-80-7390-974-1. A0-58410.
• NUTIL, Petr. Média, lži a příliš rychlý mozek: průvodce postpravdivým světem. Praha: Grada, 2018. ISBN 978-80-271-0716-2. A0-54534.
• Demagog.cz Factcheck politických diskuzí: https://demagog.cz/ [online]. [cit. 2025-07-12].
