zpravodajství

Většina z nás celkem spolehlivě dokáže rozlišit sdělení pocházející ze seriózních nebo bulvárních médií. Dokážeme však pojmenovat, čím se tato sdělení liší a jaké mají charakteristické znaky? Víme, co

Cílem aktivity je rozvíjet u žáků schopnost kritického nadhledu vůči mediálnímu působení. Aktivitu lze realizovat jako samostatnou hodinu Mediální výchovy nebo v rámci jiného předmětu (například Občan

Jak poznáme špatné zpravodajství? Obvykle je plné hodnotících soudů a neověřených tvrzení. V lekci se žáci naučí hodnotící soudy rozpoznat, seznámí se také se základními principy svobody slova a mediá

Na základě několika námětů se žáci učí uvědomovat si globální vztahy. Česká republika netvoří izolovaný celek, je součástí mnoha mezinárodních a celosvětových organizací, podílí se na mnoha mezinárodn

Internet otevřel dveře novým formátům a možnostem šíření informací. Zatímco dříve rozhodoval novinář o tématech, o kterých se bude mluvit, dnes jakékoliv téma do veřejného prostoru může dát kdokoliv p

Zpravodajství je významnou složkou veřejného života, jehož výslednou podobu určují mnohé faktory.

Média a společnost jsou spolu v neustálé interakci a vzájemně se ovlivňují. Nyní jsme v rané fázi digitální revoluce a dnešní mladí lidé konzumují média a obsah zcela jiným způsobem než generace, kter

Příspěvek rozebírá zpravodajství prizmatem sociologie vědění. Přístupnou formou vysvětluje koncept sociologie vědění a poté do něj obecným způsobem zasazuje mediální produkty (zprávy).

Využití školního rozhlasového vysílání při tvorbě ankety jako součást jazykové výchovy.

Vzorová hodina si klade za cíl přivést žáky ke zjištění, že zpravodajství je výsledkem vysoce selektivní a rutinní práce a že o zveřejnění zprávy rozhodují takové parametry, jako je negativita, jednoz

Získáváme z médií stejné, nebo různé informace? Jaké zprávy jednotlivá média považují za nejdůležitější? Jak celostátní deníky referují o důležitých událostech? Podle jakých kritérií jednotlivé redakc

Následující text se zaměřuje na shrnutí hlavních tezí mediální socioložky Guy Tuchmanové, která se zaměřuje na redakční procesy v mediálních institucích, a na její sociokonstruktivistická východiska (