Zpravodajství v pojetí Guye Tuchmanové

Teoretické ukotvení tezí mediální socioložky Guy Tuchmanové, která se zaměřuje na redakční procesy v mediálních institucích, lze hledat v sociokonstruktivistickém přístupu. Ukazují to dvě východiska při pojmovém uchopení problematiky zpravodajství – zpravodajská síť a typizace událostí.

1) Zpravodajská síť 

Zpravodajská síť, kterou lze definovat jako společenskou strukturu nutnou pro získávání a zpracování informací, je prvním východiskem. Způsob jejího hierarchizování (spolu se statusem reportéra, preferencí příjemců a celkovou strukturou sociálního světa) ovlivňuje mediální zpracování událostí. 

Autorka v této souvislosti uvádí tři předpoklady, kterými se zpravodajská síť řídí ve vztahu k čtenářům. (1) čtenáři se zajímají o události v určitých lokalitách; (2) čtenáři se zabývají činnostmi specifických organizací; (3) čtenáři se zaobírají určitými tématy. 

Aby byly tyto základní předpoklady naplněny, zpravodajská síť deleguje práci reportérů podle třech kritérií. (1) zeměpisného (zpravodajské organizace dělí svět na určitá území, což odpovídá představě o tom, co chce čtenář vědět); (2) organizačně specializačního (mediální společnosti zakládají své stanice v místech, kde jsou zdroje zpráv, a zaměstnávají reportéry, kteří udržují vztah s určitými zdroji v organizacích); (3) tematicky specializačního (strukturu médií určují specifická témata – kupř. sportovní nebo zahraniční rubrika).

Do takto popsaného systému navíc vstupuje kolektivní rozhodování ve zpravodajské síti, které rovněž přispívá ke konstruování sociální reality. Editoři podle