Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Co se stalo na pláži Carcavelos?
Cílem aktivity je rozvíjet u žáků schopnost kritického nadhledu vůči mediálnímu působení. Aktivitu lze realizovat jako samostatnou hodinu Mediální výchovy nebo v rámci jiného předmětu (například Občanského a společenskovědního základu) s integrací průřezového tématu MV (popřípadě VMEGS či VDO).
Níže popsané modelové hodiny Mediální výchovy (MV) jsou založeny na práci žáků s dokumentárním filmem nabízeným v rámci projektu Jeden svět na školách. Jednotlivé aktivity tvoří moduly bloku dvou až tří vyučovacích hodin, textem se lze tedy inspirovat i třeba jen pro jednu vyučovací hodinu. Může se jednat stejně dobře o výuku samostatné Mediální výchovy jako například Občanského a společenskovědního základu s integrací průřezového tématu MV. Popsané aktivity rozvíjejí u žáků schopnost kritického nadhledu vůči mediálnímu působení, což je smyslem celého průřezového tématu MV.
Jednou ze složek každodenního mediálního působení, kterému jsou mladí lidé více či méně vystavováni, je zpravodajství. Procesy a omezení vycházející ze specifik jednotlivých médií mají zásadní vliv na výslednou podobu toho, co je divákům, případně čtenářům, předkládáno jako souhrn událostí dne. Cílem mediální výchovy a mimo jiné také této lekce je s využitím filmu o jedné zpravodajské kauze poodhalit žákům, jak touha po atraktivitě, senzaci, aktuálnosti v kombinaci s manipulací se statistickými údaji, zažitými stereotypy a osobním selhání pracovníků médií dokáže vyvolat nežádoucí reakci ve společnosti.
Synopse filmu:
Plážová bouře jako žádná jiná (Diana Andringa / Portugalsko / 2005 / 24min)
Desátý červen, portugalská pláž Carcavelos, mnoho lidí se sluní a koupe. Zmatek. To jsou jediné jasné údaje, které se týkají onoho velkého případu. Večerní zpravodajství rozšířilo zprávu o obřím masakru. Velká skupina mladých imigrantů přepadla relaxující turisty i domácí obyvatele, zbila je a okradla. Na místo neštěstí se dostavila policie, vše bylo vyfotografováno. Katastrofa! Ale byla vůbec nějaká? Den ode dne se informace a svědectví natolik proměňují, že se veřejnost jen ztěží dopátrá pravdy. Objevují se údaje o tom, že masový zločin asi pěti set mladých výtržníků působil děsivě, i o tom, že na pláži byl klid, pouze přišla skupinka asi čtyřiceti černochů, která vzbudila v lidech na pláži strach, aniž se čehokoli dopustila. Dokument zachycuje neobjektivní práci médií, která jsou schopna natolik zmanipulovat přihlížející, že mohou způsobit silnou nenávist společnosti k imigrantům. Ukazuje předsudky, které ve společnosti vládnou, i možnosti toho, jak lze uvést v činnost celý státní aparát kvůli akci, jež byla možná pouhou fikcí. Film je jasným příkladem touhy po senzaci. Zviditelňuje problémy dnešního světa a jeho zobrazování v médiích, v němž prakticky nelze odhalit pravdu. Autor zvolil velice vhodnou formu. Svou mozaiku o problému vytvořit si vlastní názor na základě faktů sestavil z mnoha svědectví.
DVD s filmem Plážová bouře jako žádná jiná (z připravované nabídky projektu Jeden svět na školách), DVD přehrávač, projektor, plátno, notebook, powerpoint
portal-1068
Aktivita 1
Zpracování filmu napomáhá možnosti využít momentu překvapení, které je postupně odhalováno. Proto je vhodné pracovat s filmem po částech.
Na úvod lekce spustíme prezentaci fotografií, které ve zpravodajství tvoří základní důkazní materiál o dění na pláži Carcavelos. Žáky rozdělíme do několika skupin po 3-5. Během prezentace fotografií mají žáci za úkol zodpovědět ve skupině následující otázky:
Koho na těchto reportážních fotografiích vidíte? Kde se událost odehrává? Dokážete odhadnout, jakou událost tyto fotografie zachycují? Pokuste se na základě těchto fotografií vymyslet krátký příběh.
Odpovědi na tyto otázky postupně jednotlivé skupiny odprezentují, následně pustíme film. Zastavíme ho v čase 08:20. (V této úvodní části je prostřednictvím mozaiky zpravodajských relací v kombinaci se zobrazováním titulních stránek novin představeno dění na pláži Carcavelos tak, jak jej prezentovala hlavní média. Ukazuje také reakce veřejnosti a politiků, kteří požadují razantní kroky k potlačení tohoto typu kriminality.)
Vyzveme skupiny k zodpovězení dalších otázek:
Co se stalo na pláži Carcavelos? Kdo je účastníkem událostí? Kolik bylo napadených a útočníků? Kdo o událostech vypovídá? Jaké reakce vyvolaly informace událostech na pláži Carcavelos?
Skupiny opět ostatní seznámí se svými odpověďmi, necháme prostor pro krátkou diskusi - souhlasí všichni se závěry ostatních?
Pustíme zbytek filmu až do konce. (Několik dní od prvního informování médii o události na pláži Carcavelos se začínají objevovat informace, které naprosto zpochybňují verzi události, která byla prezentována médii. Objevují se další a další svědci, kteří uvádějí skutečnost na pravou míru, v závěrečné fázi šéf policie přiznává, že veřejnosti podala o události nepravdivé informace. Obvinění padá také na samotná média, která se v touze po senzaci spolehla pouze na neověřené zdroje informací.)
Po filmu následuje diskuse, zde je několik otázek, které žákům můžeme položit:
Co se opravdu stalo na pláži Carcavelos? Žáci reflektují své původní názory - Na základě čeho si je utvořili? Co dělá zpravodajství důvěryhodným? Osobnost redaktora? Citace očitých svědků? Obrazový záznam? Proč se ve zpravodajství objevují především negativní informace? Je možné z médií získat skutečně objektivní informace?
Závěrečné shrnutí:
Závěrečná diskuse spolu s předchozí aktivitou vede žáky k uvědomění, že informace zprostředkované médii jsou pouhou konstrukcí reality. Na jejím vzniku se podílí celá řada faktorů, které ze své podstaty nemohou zajistit naprosto věrné zobrazení skutečných událostí (subjektivní pohledy lidí, kteří se na vzniku zpravodajství podílejí, časové omezení - značná část zpravodajství vzniká v obrovském časovém presu, který mimo jiné vylučuje možnost získání vyjádření všech aktérů, technické zpracování - možnost pořízení důvěryhodného obrazového a zvukového záznamu, mnohdy nevědomé naplňování stereotypních představ diváků apod.). Pro získání co nejobjektivnější představy o dění ve světě je nezbytné hledat více zdrojů informací. Nespoléhat pouze na večerní televizní zpravodajství, ale zaměřit se také na tisk, který nabízí kromě detailnějšího zpravodajství také komentáře, glosy apod. Tedy vyjádření osobností, které dané události shrnují ze subjektivních perspektiv a pomáhají si dotvářet vlastní názor.
Na závěr diskusi vedeme k většímu zobecnění. Události na pláži Carcavelos jsou samozřejmě poměrně výraznou událostí, k níž nedochází každodenně. Reakce veřejnosti a politických zástupců do určité míry vychází ze specifik portugalských reálií. Ovšem právě na příkladu natolik výjimečné události lze názorněji odhalit procesy, které ovlivňují každodenní zpravodajství i v českých médiích. Můžeme si být jisti, že každodenně nejsme v případě daleko menších kauz vystavováni podobné, byť mnohdy nezáměrné, manipulaci?
Aktivita 2
Film nabízí také možnost práce v rámci průřezového tématu Multikulturní výchova. Otevírá téma etnických stereotypů, kdy je určité skupině obyvatel (v tomto případě černošských přistěhovalců v Portugalsku) automaticky přisuzován sklon ke kriminalitě a násilí.
Film promítneme celý, bez zastavování a průběžných diskusí. Po filmu provedeme krátkou pocitovou reflexi, kdy žáci dostanou za úkol na lísteček napsat tři slova, která postihují jejich pocity z filmu. Jednotlivě pak žáci tato slova sdělí ostatním.
Následně realizujeme jinou vhodnou aktivitu Člověka v tísni - Otevřené hranice.
Aktivita 3
Lekci je možno také prostřednictvím následující aktivity uvést do českého prostředí. Lekce může navazovat na variantu první v některé z dalších vyučovacích hodin.
Díky aktivitě se žáci částečně vžijí do role novinářů, jejichž úkolem je na základě omezeného množství svědectví při nedostatku času sestavit zpravodajskou informaci o aktuální kauze. Tuto kauzu je možné vybrat nejlépe během sledování zpravodajství, z poslední doby se jako vhodný příklad jeví aktivita vsetínského starosty, který razantním způsobem vystěhoval část obyvatel za město, případně do vzdálenějších obcí. Tato akce vyvolala rozporuplný ohlas veřejnosti a byla poměrně obsáhle reflektována v médiích.
Před realizací aktivity si na lístečky připravíme následující:
Novinové titulky, citace z novin a televizního zpravodajství, případné statistické údaje z výzkumů veřejného mínění vztahující se k dané kauze, fotografie. Každá jednotlivá informace bude na třech samostatných lístečcích. Při výběru informací je třeba brát značný ohled na to, aby informace pocházely z co nejširšího spektra zdrojů. V případě kauzy vsetínského vystěhování by bylo vhodné hledat jak v celostátních denících, bulváru, tak v týdenících a časopisech, které věnují rozboru konkrétních kauz větší prostor. Vhodné je také použití výroků a komentářů skupin obyvatel a občanských iniciativ, které na kauzu nahlížejí ze značně rozdílných úhlů a mnohdy extrémních pozic.
Žáky nejprve rozdělíme do tří skupin. Tyto skupiny vyslechnou následující zadání:
Každá skupina nyní obdrží lístečky se stejnými informacemi. S využitím těchto informací sestavte novinový článek, případně relaci pro televizní zpravodajství a doplňte ji fotografií.
Každá ze skupin ovšem dostane rozdílné informace. Skupině první rozdáme lístečky s informacemi, které výrazně zastávají stanovisko jedné strany, v případě vsetínské kauzy je to například stanovisko, že jednání starosty bylo oprávněné, vystěhovaní Romové si za svou situaci mohou sami, případně další informace, které mohou působit až rasisticky. Skupina druhá obdrží informace opačné. V případě vsetínské kauzy by to například mohly být informace o příčinách, které jednotlivé rodiny případně jednotlivce dovedly do dané situace, vyjádření obhájců lidských práv, vyjádření starostů obcí, do nichž byli obyvatelé vystěhováni. Skupina třetí obdrží mix těchto informací.
Poté, co skupiny v zadaném časovém limitu úkol zpracují, vyzveme je k prezentaci výsledných prací. Během toho si žáci uvědomí, že byť informace, s nimiž pracovali, vycházely ze skutečnosti a lze je tedy označit za pravdivé, způsobem jejich výběru došlo k tomu, že výsledný obraz dané kauzy může být naprosto rozdílný.
V následné diskusi klademe žákům následující otázky:
Dokážete říci, zda některá ze skupin lhala? Mluvila každá ze skupin pravdu? Která práce neblíže odpovídá realitě? Jaké další informace nejsou ve výsledných pracích zahrnuty a mohly by být podstatné?
Závěrečná reflexe by měla žáky vést k uvědomění si, že zpravodajství není díky svým omezením schopno podávat komplexní obraz skutečného dění. Z různých důvodů není možné podávat maximálně objektivní informace - vždy chybí nějaký úhel pohledu nebo informace, která by mohla dát celému vyznění jinou podobu. Média ze své podstaty nemohou tuto komplexnost postihnout. Pokud si proto má člověk udělat o dění ve světě i okolí obrázek nejblíže odpovídající realitě, musí informace čerpat z různých zdrojů.
Při přípravě aktivity lze vycházet z v podstatě jakékoliv kauzy, která vyvolala kontroverzi a byla mediálně dobře známá.
