Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Aktivity na podporu OSV - Morální rozvoj
2,0 (2 hodnocení)
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Příspěvek obsahuje několik námětů na různé krátké hry, zaměřené na morální rozvoj – řešení problémů, rozhodovací dovednosti, hodnoty, hodnotovou orientaci a etické problémy.
Příspěvek vznikl v rámci projektů pořádaných o.s. Aisis.
Zaměřeno na vymezení problémové situace, její různé typy, podmínky, principy a způsoby řešení.
Metodou směřující k tomuto tématu mohou být prakticky jakékoli problémové situace ze života, z literatury apod., o nichž se diskutuje, či které se mohou přehrávat. Účelem většinou bývá rozhodovací sebepoznání jako východisko pro volbu strategie rozhodování. Situace mohou být skutečně rozmanité:
Nezapomínejme, že dobrým tréninkem rozhodování mohou být jakékoli problémové situace v životě třídy/skupiny.
Reflexe:
Zaměřeno na teoretické řešení problémů v rovině obecných vztahů.
Hráči si představí, že je na nich, aby formulovali pravidla existence ve zcela novém světě (při kolonizaci jiné planety, po válce, po živelné katastrofě). Pravidla se budou týkat zatím jen desítek tisíc lidí. Úkol lze nasadit v této šíři (již volba toho, o čem budou hráči jednat, je zajímavá, ale lze též zužovat např. na oblast toho, co bude rozhodně zakázáno apod.).
Reflexe:
Zaměřeno na rozhodování v praktické, i když herní, situaci.
Místnost je označena za pustý ostrov nebo nové území. Učitel určí některé parametry onoho fiktivního prostoru - kde je břeh vhodný pro přístav, kde pitná voda, kde dobré pastviny, kde hodně dřeva, kde hory atd. Pak je třída rozdělena na tři skupiny. Každá představuje jednu skupinu kolonistů a úkolem skupin je najít si místo pro svůj další život. Po této instrukci (nic více, nic méně) učitel opustí třídu a vrátí se až tehdy, kdy mu hráči oznámí, že všechny problémy spojené s kolonizací považují všichni za vyřešené.
Reflexe:
Zaměřeno na průzkum vlastních hodnotových orientací.
Žáci obdrží seznam věcí - jevů, které mohou být lidmi označovány jako hodnoty a jejich úkolem je individuálně je seřadit podle preferenčního klíče - tedy: hodnota, kterou žák/student nejvíce vyznává, připadá mu nejdůležitější pro jeho život, dostává číslo jedna atd.
Postup po vytvoření žebříčku hodnot může být didakticky zcela standardní - tedy buď skupinové sdílení žebříčků nebo debata v celé třídě. Lze zjišťovat, jaké hodnoty jsou obecně ve třídě preferovány, žáci mohou udělat i předpokládaný žebříček např. dospělých lidí a pak (i mimo hodinu) požádat několik dospělých, aby rovněž udělali svůj žebříček, s nímž mohou porovnat vlastní předpoklady.
Možné hodnoty (lze upravovat podle věkových kategorií):
Reflexe probíhá prakticky již ve fázích sdílení, jejím předmětem je srovnávání žebříčků hodnot, vyjasňování přesného obsahu pojmů označujících hodnoty, důvody preferencí, projevy uznání hodnoty v životě - v chování a jednání, společné a rozdílné hodnoty, vývoj hodnotových preferencí.
Zaměřeno na eticko-rozhodovací situace, jejichž nejsme bezprostředními účastníky.
Představte si následující situaci: Muž, říkejme mu třeba Petr, pracuje ve firmě, kde se vyrábí určitá velmi speciální, řekněme elektrotechnická součástka. K její výrobě je potřeba malé množství chemikálie, o které se ví, že je vzácná, drahá, a že tu dokonce hrozí jisté možné zneužití v neprospěch lidí (dostane-li se do vody, způsobuje průjmy). Proto je uložena v dobře zajištěném trezoru - její ztráta nebo poškození je jednak nebezpečné, ale mohlo by též přivést firmu do vážných finančních potíží, neboť cena gramu tohoto materiálu jde údajně do závratných částek. Nikdo ve firmě neví ovšem přesně, o jakou chemikálii jde. Je na seznamu strategických materiálů, tudíž podléhá jistému stupni utajení. Vše vědí pouze tři vrcholoví manažeři, kteří chemikálii znají, mají k ní přístup a vydávají její mikroskopická množství pro výrobu. Tito manažeři jsou současně dlouholetými přáteli (spolužáky) a jejich stmelenost, schopnost navzájem se „podržet", a to, že se vždy o všem rychle dohodnou, zřejmě též napomáhá prosperitě firmy. K zaměstnancům se chovají solidně, ale s odstupem.
Petr má ve firmě ovšem velmi slušnou pozici na úrovni ne nejvyššího, ale stále vysokého managementu. Má perspektivu dostat se ještě výše. To je dobré, neboť firma má zjevně budoucnost a vydělává i teď, kdy panuje v zemi ekonomická krize a značná nezaměstnanost. Již nyní mu jeho plat umožňuje např. mít vlastní dům (pochází z rodiny, která neměla nikdy peněz nazbyt) - ovšem splácí jej a ještě pár let bude potřebovat dost peněz (manželka není zcela zdráva a ještě několik měsíců - do uzdravení - nemůže chodit do práce). Krom toho živí dvě děti (starší se chystá na soukromou střední školu - státní školy nemají obor, který chce studovat) a občas finančně vypomáhá starým rodičům, kteří mají spíše nízké důchody. I jeho koníček - jachtaření na přehradě, jeho dávný sen je nyní díky jeho velké píli a schopnostem profesně se prosadit uskutečňovaný, a není z nejlevnějších. Lze domyslet ještě další vazby Petrova života na výdělek.
Jednoho dne Petr zůstává v práci do večera. I „druhý muž" firmy tu ještě je - před chvílí spolu cosi telefonicky konzultovali. Druhý muž je velmi zaměstnaný. Krom toho, že pracuje ve firmě, je členem strany, která má v zemi značnou moc, a dělá politickou kariéru, zasedá v městské radě, je mezi občany oblíbený a má ambice kandidovat na starostu města. Ví se o něm, že i on se vypracoval (podobně jako Petr) svou houževnatostí a schopnostmi.
Nyní však Petr již odchází. Cestou k bráně firmy postřehne, že okno pracovny „prvého muže", v níž je též trezor se vzácnou chemickou látkou, má rozbité žaluzie a je vidět dovnitř. Ke svému úžasu zjistí, že „druhý muž" právě odebírá z trezoru část výše zmíněné důležité chemikálie a ve speciální baňce ji ukládá do svého vlastního kufříku. To je postup, který zcela odporuje předpisům o manipulaci s chemikálií (musí být přítomni vždy alespoň dva ze tří šéfů, nesmí se přenášet v soukromých zavazadlech, ale ve speciálním kontejneru atd.). Přitom se Petrovi zdá, že muž je jakoby nervózní a má dojem, že operace, kterou provádí, je poněkud - kulantně řečeno „mimo pravidla".
Dále je možno pracovat s touto situací buď diskusními postupy (viz otázky) nebo jejich kombinací např. s „jevištní horkou židlí", tedy tak, že zastánci různých řešení této situace postupně přebírají roli Petra (je „jako" pozván sem mezi nás), který se posadí na židlí a ostatní s ním diskutují.
Reflexe může být řízena de facto výše uvedenými otázkami. Další varianty umožní další užití metod dramatické výchovy (vtažení dalších postav do hry, modelování situací, v nichž Petr problém řeší atd.).
Zaměřeno na konkrétní etický problém a jeho příčiny a důsledky.
Legenda: V několika třídách na jednom patře jedné fiktivní školy se začaly ztrácet peníze a různé věci žáků. Nikdo neví, kdo by to mohl být. Skupiny debatují 5-10 minut o tom, jaké důvody mohou vést nebo přimět žáka/studenta, aby kradl ve škole. Sepíší si seznam těchto motivů či příčin.
Učitel po vypršení času rychle prohlédne seznamy skupin a podle rozmanitosti příčin zatrhne každé skupině jednu tak, aby v celku třídy šlo o pestřejší paletu možných příčin.
Pak skupiny připravují předvedení příčiny či motivu či důvodu, tedy jeho přetransformování do konkrétní postavy žáka, který se stal zlodějem a do konkrétní situace, v níž by se tato příčina objevila. Mohou si vybrat dvojí formu: buď zahrát jednu situaci zcela běžným způsobem, nebo mohou použít sled tří „štronz" - nepohyblivých obrazů ukazujících pořadí tří situací důležitých ve vztahu k příčině toho, že někdo začal krást.
Pak se scény přehrají a následuje reflexe věnovaná rozboru příčin neetického chování. Pokračuje práce ve skupinách - nyní na téma: Jaké důsledky může mít krádež pro okradeného?
Skupiny vyberou příběh, který se odehrál poté, co byl určitý žák školy okraden, vytvoří si jeho postavu a zaměří se na důsledky, které má pro něj to, že přišel o peníze či o určitou věc. Ty opět zahrají v podobě konkrétních situací a s možností volby dvou předchozích technických zpracování (jedna plná hra nebo sled tří „živých" obrazů).
Reflexe shrne právě získanou zkušenost v oblasti praktické etiky. Dále se skupiny mohou vrátit ke svým původním postavám - zlodějům a zauvažovat, co by se dalo dělat, aby jejich fiktivní spolužák nekradl. Nabídka způsobů řešení tohoto problému a obtíží při jejich uskutečňování může být předmětem společné debaty, případně závěrečné reflexe.
Aktivity na podporu osobnostní a sociální výchovy - úvod
Vstupní témata
Témata opakující se v určitých fázích kurzů a lekcí
Témata OSV - osobnostní rozvoj
Témata OSV - sociální rozvoj
Aplikační témata
BADEGRUBER, B. Otevřené učení ve 28 krocích. Praha: Portál, 1992.
CANFIELD, J.; SICCONE, F. F.: Hry pro výchovu k odpovědnosti a sebedůvěře. Praha: Portál, 1998.
EYROVI, L. a R.. Jak naučit děti hodnotám. Praha: Portál, 2000.
FISHER, R. Učíme děti myslet a učit se: praktický průvodce strategiemi vyučování. 1. vyd. Praha: Portál, 1997.
GAWAIN, S. Tvůrčí představivost. Praha: Pragma, 1991.
HERMOCHOVÁ, S. Hry pro život 1, 2. Praha: Portál, 1994.
HLAVSA, M. Psychologické metody výchovy k tvořivosti. Praha: SNP, 1986.
KASÍKOVÁ, H. Kooperativní učení, kooperativní škola. Praha: Karolinum, 1997.
KARNSOVÁ, M. Jak budovat dobrý vztah mezi učitelem a žákem. Praha: Portál, 1995.
KJAERGAARD, E.; MARTINENIENE, R. Pětkrát hurá demokracii. Praha: STROM, 1997.
LEDVINOVÁ. Výchova pro budoucnost (cesty ekologické výchovy). Praha: MŽP a Tereza, 1992.
MACHKOVÁ, E. Metodika dramatické výchovy. Praha: ARTAMA, 1992.
MACHKOVÁ, E. Drama v anglické škole. Praha: ARTAMA, 1992.
MERTIN, V.; ŠIMANOVSKÝ, Z. Hry pomáhají s problémy. Praha: Portál, 1996.
PELIKÁN, J. Výchova pro život. Praha: ISV, 1997.
RHEINWALDOVÁ, E. Tajemství úspěchu. Praha, 1991.
SILBERMAN, M. 101 metod pro aktivní výcvik a vyučování. Praha: Portál, 1997.
ŠIŠKOVÁ, T. Výchova k toleranci a proti rasismu. Praha: Portál, 1998.
VACEK, P. Řešení morálních dilemat - metoda mravní výchovy. Sborník PdF Hradec Králové, 1992.
WAY, B. Rozvoj osobnosti dramatickou improvizací. Praha: ISV, 1996.
MF; PORTÁL. Zlatý fond her I. a II. Praha: Portál, 1998.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.