Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Aktivity na podporu OSV - Aplikační témata
1,0 (6 hodnocení)
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Příspěvek obsahuje několik námětů na různé krátké hry, zaměřené na sociální role, nácvik rolového chování, využití asertivní komunikace, zvládání krizových situací a kooperaci.
Příspěvek vznikl v rámci projektů pořádaných o.s. Aisis.
Zaměřeno na mapování vlastní rolové existence.
Každý si udělá inventář svých rolí (čím vším jsem? - dítě, syn, žák, kamarád, člen kroužku, cyklista, vedoucí skautské družiny...) a k nim si dopíše, jaké vlastnosti a způsoby chování tyto role vyžadují. Může si oznámkovat kvalitu hraní svých sociálních rolí a určit, co chce u jejich naplňování zdokonalit. Výsledky lze sdílet v malé skupině a o zajímavých rolích nebo poznatcích pohovořit pohromadě.
Reflexe: viz obsah činnosti, dále lze hovořit o různých vrstvách „já" (viz i např. transakční analýza), či o tom, kdy ve svých rolích skutečně hrajeme „divadélko", tedy vytváříme v interakci jinou skutečnost apod.
Zaměřeno na průzkum jevu role a nácvik rolového chování.
Techniky hraní rolí a dramatické výchovy vytvářejí obrovskou základnu pro ztvárňování jakýchkoliv rolí, statusů atd. Hry v rolích či divadelní prostředky jsou vděčnou technikou pro průzkum a nácvik socioprofesního rolového chování. Specificky se budou tyto techniky vázat často na odborné vzdělání, tedy na přípravu profesionálů v jejich rolích a v příslušných (viz níže) situacích. Sehrát lze prakticky vše:
Pantomimy rolí - resp. profesí (lékař, policista, hlídač, výpravčí, vladař, otec, „vrba - zpovědník") poslouží k nácviku percepce vnějších znaků socioprofesního nebo rolového chování. Hry verbální povahy, které na podobném principu jako techniky předchozí (ty hledaly pohyb) hledající a zkoumající specifický jazyk rolí, typů, statusů (voják, básník, matka, učitel, sportovec...)
Zaměřeno na poznávání rolí vyskytujících se v běžně v sociálních skupinách.
Upozorňovat na ně můžeme v reálné podobě při skupinových aktivitách, kde se projeví vždy nějaký vůdce, nějaký technolog, oponent, bavič, usmiřovač, informatik, obětní beránek apod.
Reflexe: Na výskyt těchto role upozorňujeme v reflexích po příslušných aktivitách; pokud je to účelné, můžeme záměrně a formálně při skupinových činnostech role ovlivňovat (např. nepříliš komunikačně aktivnímu žákovi určíme tentokrát roli mluvčího skupiny apod.). Totéž však můžeme zahrát, tedy vyjmenované role (případně další) necháme vylosovat hráče ve skupinách. Jedna po druhé hrají např. scénu vyjednávání třídního kolektivu o tom, kam se pojede na společný výlet na začátku prázdnin nebo scénu porady královské válečné rady nad tím, zda uzavřít příměří či ne (obsah volíme podle cílů naší výuky, zda se včleňuje toto téma a technika do výuky jiného předmětu, podle toho, zda akcentujeme též kreativitu hráčů apod. - záleží tedy na kontextu, který učitele a jeho třídu obklopuje).
Opět se možné techniky spadající do této rubriky objevily již dříve (seberegulace, komunikace - konflikt a vyjednávání, praktická etika). Zde tedy opět jen ukázka.
Zaměřeno na hledání způsobů zvládání situací, které účastníci považují za obtížné.
Každý hráč udělá inventář sociálních (!) situací, které považuje za obtížné (ať již ze svého vlastního osobního hlediska a zkušenosti nebo z hlediska jiných lidí či z obecného pohledu). Pak vybere jednu, kterou považuje např. za nejsložitější a popíše ji (anonymně) na kartičku papíru.
Kartičky učitel vybere a dále lze například tahat kartičky „z klobouku" a debatovat o způsobech zvládání takových situací nebo utvořit malé skupiny, nechat každou z nich vybrat (neanonymně) jednu situaci jednoho z členů (již to je vyjednávací situace!) a tu pak přehrát
a) v různých variantách řešení
b) s následnou reflexí
Zaměřeno na využití asertivních forem komunikace v komplikovaných situacích.
Hráči se rozdělí na skupiny po dvou až třech a improvizují různé situace, kdy člověk potřebuji jistou trpělivost na to, aby prosadil svůj oprávněný požadavek. Takové situace mohou být například při vracení vadného zboží, kdy prodavač, který právě nemá čas, nebyl tu, když jste nakupovali, má dojem, že jste problém způsobili sami. Nebo odmítnutí dotírajícího obchodníka, který se vás chopil v oddělení obchodního domu a nemíní vás opustit, dokud něco nekoupíte, což ovšem není ve vašem úmyslu. Nebo odmítnutí zaskočit v práci v sobotu za kolegu. Nebo ukončení večerního programu na škole v přírodě a sdělení, že všichni jdou spát....
Reflexe - lze debatovat o:
Zaměřeno na zvládání zátěžové situace.
Skupina hráčů se postaví tak, že tvoří uzavřený kruh (blízko u sebe) a jeden hráč se snaží proniknout dovnitř. Každý z hráčů tvořících „zeď" pevnosti, má volnou instrukcí dáno, že v určitém případě se může rozhodnout a pronikajícímu umožnit vstup dovnitř. Zeď však nesmí zapomínat na to, že je zeď (tedy ne papírová překážka, která se dá odfouknout)! Pokud někdo má dojem, že uvolní vstup dovnitř, musí proto mít náležitý motiv! Pronikající hráč pak nemá stanoveno nic, co by limitovalo volbu jeho způsobu řešení úkolu.
Zaměřeno na rychlé zvládnutí kooperativního úkolu.
Vždy nečekaně v určité části hodiny lze určit náhodným losem dvojici, která má za úkol během několika minut připravit a zadat pro ostatní nějakou hru či nějaké cvičení, tedy suplovat chvíli za učitele OSV (lze ještě zúžit zadání - např. hru pohybovou, soutěživou, na spolupráci, na postřeh). Podobně v jiné variantě vždy opět nečekaně zadat téma ke tříminutové přednášce (např. Klobouk na hlavě mužské a ženské nebo Jaro v Polabí), který pronese (s užitím tabule) suplující (nečekaně vybraný) žák před celou třídou.
Reflexe se budou vztahovat zejména k tomu, jak se cítím v takovýchto situacích a jak je zvládám či nezvládám...
Zaměřeno na nácvik dovedností pro pohovory a vůbec seznámení se s tímto typem situace.
Hráči si ve dvojicích vytvoří:
Pak se dvojice rozejdou a každý člen si najde někoho z jiné dvojice. Rychle se rozhodnou, kdo bude v roli personalisty a kdo uchazeče, najdou si ve třídě svůj prostor (možno všechny nové dvojice na pokyn učitele najednou) a začnou vést pohovor. Čas na pohovor určete podle věku a dalších charakteristik žáků (alespoň 5 minut). Hrát by hráči měli v simulační rovině, tedy jakoby sami v této situaci byli (spíše tedy nehrát jiné osoby - postavy). Po skončení pohovoru si oba hráči ve dvojici na papír zapíší, co je v pohovoru překvapilo, s čím nepočítali.
V dalším kole se tyto dvojice opět rozejdou a vytvoří se nové tak, aby hráči, kteří dříve hráli personalisty, nyní hráli uchazeče. Cyklus se pak opakuje. Nakonec se sejdou opět původní dvojice a konfrontují, co ve svých přípravách zachytily a co ne, co by tedy bylo dobré doplnit.
Reflexe se bude orientovat na sumarizaci požadavků k personálnímu pohovoru (a porovnání s nároky různých podniků) a na individuální reflexi toho, v čem se na základě těchto požadavků a předchozího cvičení potřebuje kdo zdokonalit...
Rychlejší varianta - dát požadavky předem a nechat pouze ve dvojicích hrát jejich aplikace.
Aktivity na podporu osobnostní a sociální výchovy - úvod
Vstupní témata
Témata opakující se v určitých fázích kurzů a lekcí
Témata OSV - osobnostní rozvoj
Témata OSV - sociální rozvoj
Témata OSV - morální rozvoj
CANFIELD, J.; SICCONE, F. F.: Hry pro výchovu k odpovědnosti a sebedůvěře. Praha: Portál, 1998.
HERMOCHOVÁ, S. Sociálně psychologický výcvik. Praha: UK, 1988.
KAŠOVÁ, J. Projekty - Komunikace. Kroměříž: IUVENTA, 1994.
KŘIVOHLAVÝ, J. Tajemství úspěšného jednání. Praha: Grada, 1995.
MERTIN, V.; ŠIMANOVSKÝ, Z. Hry pomáhají s problémy. Praha: Portál, 1996.
NEUMAN, J. Dobrodružné hry a cvičení v přírodě. Praha: Portál, 1998.
NEUMANN, J. Lezecké stěny, překážkové dráhy a výchova prožitkem. Praha: Portál, 1999.
PORTMANNOVÁ,, R. Jak zacházet s agresivitou. Praha: Portál, 1996.
VALENTA, J. Dramatická výchova a sociálně psychologický výcvik - srovnání systémů. Praha: ISV, 1999.
VALENTA, J. Pohledy - projektová metoda ve škole a za školou. Praha: Artama, 1993.
VALIŠOVÁ, A. Asertivita v rodině a ve škole. Praha: H&H, 1992.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.