Jedním ze zásadních problémů školství je neochota přizpůsobit se změnám vyvolaným stále se zrychlujícím vývojem světa. Technologie jsou v tomto procesu katalyzátorem, který ono zrychlování přímo vyvolává. Není proto divu, že se celá řada progresivních institucí vedených osvícenými manažery snaží do přípravy učitelů vnést právě prvek chápání budoucího vývoje vedoucí k ovlivnění současných výukových postupů tak, aby byly v co největším souladu s budoucí potřebou absolventů našich škol.
Spomocník se právě této tématice věnuje opakovaně. Vysvětluje, jak je důležité nejnovější poznatky přenášet do praxe co nejrychleji (Problémy standardizace podle Socola, Hippelova technologická inovace ve školství) i to, že schopnost myslet na budoucnost je důležitou součástí kompetencí současného učitele. V květnu 2010 jsme informovali o tom, jak právě tuto schopnost školí David Cormier ve svém kurzu Vzdělávání budoucnosti. Že není zdaleka sám, si dnes ukážeme na aktuálním kurzu realizovaném OER university (více o ní viz Vliv volné dostupnosti materiálů na školství) ve spolupráci s novozélandskou University of Canterbury.
Kurz nese název Scenario planning for educators (SP4Ed) a jeho cílem je, stejně jako u Cormiera, přimět účastníky k popsání vlastní představy budoucnosti školství formou novinového článku, který má každý účastník publikovat na svém blogu. Jedná o typický kolektivistický mOOC (viz model tahu v článku Možnosti otevírající vlastní cesty za poznáním), tj. o aktivitu založenou na vzájemné interakci účastníků.
Kurzy mOOC s malým „m“ jsou formátem používaným OER university pro vzdělávání učitelů velmi často. Nejedná se zde o Masivní akce s mnoha počty účastníků, ale o mikro-kurzy, které sice také mívají docela dost účastníků, avšak trvají zpravidla kratší dobu. SP4Ed začal 29. července a končí 9. srpna. Hlavním komunikačním prostředkem je Twitter (Live feed) a skupina Google (WikiEducator). Program (Course schedule) má jen 5 položek, z nichž dvě nejdůležitější můžete pořád ještě stihnout. Zítra budou účastníci diskutovat 4. téma - Příčiny zásadních změn ve školství (Drivers of fundamental change in education).
Jak už to tak u těchto kurzů bývá zvykem, ke každému tématu autoři připravili přehled studijních materiálů, které stojí za to prostudovat. To může každý snadno udělat i bez registrace. Mě například velice zaujalo motto pro 3. téma – Scénáře budoucnosti z pohledu ředitele (A manager's perspective of scenario planning):
„Konformita ti umožní klidný život, může tě dokonce přivést až k univerzitní funkci. Ale všechny historické změny, které se kdy udály, byly vyvolány nekonformními samostatně myslícími lidmi. Kdyby nebylo potížistů a opozičníků, asi bychom ještě pořád žili v jeskyni.“ A. J. P. Taylor |
Doufám, že si alespoň někdo najde čas a s možnostmi, které tento kurz a OER university jako taková přináší, se seznámí blíže. Právě MOOC kurzy patří k těm často diskutovaným novinkám, které mnozí odborníci považují za nástroj, jenž v blízké budoucnosti významným způsobem ovlivní hlavně vysoké školy. Já sám se své studenty snažím vést k tomu, aby se do podobných aktivit zapojovali. Ukazuje se, že kromě takovýchto samostatných online kurzů začíná MOOC ovlivňovat i běžnou výuku. Třeba zrovna SP4Ed je zároveň povinnou součásti postgraduálního studijního programu e-Learning and Digital Technologies in Education endorsement University of Canterbury. O jiném podobném propojení MOOC s pravidelnou výukou, pro změnu v podobě kurzu Aleca Courose z Pedagogické fakulty univerzity v kanadské Regině, referoval vloni Karel Zavřel - Otevřený online kurz pro kanadské studenty učitelství, mým osobním vzorem je Pedagogika nejistoty podle Jima Grooma.
Možná bychom se ale mohli zároveň zamyslet i nad tím, jak se tento vývoj dotkne běžné výuky. Zúčastnil jsem se 15. června jednodenního kurzu MOOC: MOOCification, který přinášel v tomto směru zcela zřetelnou inspiraci. Je velmi pravděpodobné, že v budoucnosti budou díky technologiím zcela běžné takové postupy, jako vysílání a záznam přednášek, zapojování zájemců o probíranou tématiku přímo do aktivit realizovaných v rámci výuky. I já jsem se rozhodl něco podobného vyzkoušet, a to právě proto, aby se, budou-li mít zájem, mohli vzdělávat též naši učitelé (Vzdělávací technologie 21. století – závěrečná zpráva o kurzu). Tento vývoj se ale nevyhne ani středním a základním školám. Typickou příkladem zde se uplatňujícím je fenomén „převrácené třídy“ (Khan Academy a „převrácená“ třída).
Mimochodem, je docela zajímavé, jak jsem se o SP4Ed vlastně dozvěděl. Na internetu začala kolovat informace, že bangladéšské ministerstvo školství právě zveřejnilo aktuální verze učebnic pro příští školní rok ve formě OER k volnému stažení z webu (Textbooks for the Academic Year 2013), a to včetně anglických verzí. Snažil jsem se zjistit, kdo s touto informací přišel, a ukázalo se, že to byl účastník tohoto kurzu Jim Kelly spravující odkazy na volně dostupné materiály pro matematiku (Elementary and Secondary School Mathematics) – viz Open Access in the right direction.
