Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Jak probíhalo úvodní jednání jednotlivých výborů školního parlamentu?
Příspěvek vychází z autorových praktických zkušeností při působení na ZŠ Táborská v Praze 4 a je součástí seriálu Školní parlament.
Na ustavující schůzi školního parlamentu, která proběhla začátkem prosince roku 2005 (více viz článek Školní parlament – ustavující schůze), se poprvé sešly jednotlivé výbory školního parlamentu. Všechny výbory (Organizační, Pedagogický, Výbor pro volný čas a Výbor pro stravování) byly tvořeny jedním zástupcem z každé třídy 5. až 9. ročníku. V jednom výboru se tak vždy sešlo 10 žáků.
Z výsledků voleb vyplynulo, kdo se stane ministrem daného výboru a kdo jeho prvním a kdo druhým náměstkem. Tito tři tak tvořili vedení daného výboru. To určovalo, kterými tématy se bude výbor přednostně zabývat, organizačně zajišťovalo předávání informací směrem k členům svého výboru a vůči vedení školního parlamentu. Pokud bylo potřeba se o něčem poradit na úrovni vedení školního parlamentu, sešel se vždy jeho právě zvolený premiér s jednotlivými ministry. Pokud premiér školního parlamentu nebyl přítomen ve škole, ujal se této role místopremiér školního parlamentu. Stejně tak to bylo i v případě ministrů. Pokud některý z nich chyběl, nahradil ho jeho 1. či 2. náměstek. Někdy se však svolávalo i širší vedení školního parlamentu, kterého se účastnili všichni výše uvedení (premiér, místopremiér, ministři, 1. a 2. náměstci).
Na ustavující schůzi školního parlamentu měly jednotlivé výbory jediný úkol – stanovit den a čas pro pravidelné jednání svého výboru. Znamenalo to vzít si k ruce rozvrhy a hledat volnou vyučovací hodinu. Lehké to pochopitelně nebylo, protože co žák, to jiná třída – jiný rozvrh vyučovacích hodin. Pokud se nakonec povedlo najít den a čas, který by všem vyhovoval, musel být návrh projednán se zástupcem ředitele a ředitelem školy, kteří nepovinný vyučovací předmět Školní parlament (více – viz článek Školní parlament jako nepovinný vyučovací předmět) měli na starosti a kteří se ustavující schůze školního parlamentu účastnili. Po určité době byly nakonec stanoveny termíny, které vyhovovaly všem. Organizační výbor si stanovil čtvrtek v době mezi 7:20 hod. a 8:05 hod., Pedagogický výbor úterý v časovém rozmezí 7:20 hod. až 8:05 hod., Výboru pro volný čas nejlépe vyhovovala středa v době mezi 13:50 hod. a 14:35 hod. a Výbor pro stravování si určil jako termín schůzek pátek v časovém rozmezí 14:00 hod. až 14:45 hod. Protože příprava na ustavení školního parlamentu (více viz článek Školní parlament – přípravný výbor), volební kampaň (více viz článek Školní parlament – volební kampaň) a samotné volby (více viz článek Školní parlament – volby) žáky a učitele velkou měrou zaměstnaly a určitým způsobem i značně vyčerpaly, bylo na ustavující schůzi domluveno, že první informační schůzka jednotlivých výborů se sice uskuteční ještě v prosinci (v následujícím týdnu) a na ní si výbor odhlasuje, kterým prvním tématem se bude chtít zabývat, ale pravidelné scházení jednotlivých výborů se naplno rozjede až v měsíci lednu.
Jako místo pro pravidelné jednání jednotlivých výborů byla vybrána učebna Ze/Ma (zeměpisu a matematiky), která se nacházela v blízkosti kanceláře zástupce ředitele a samotného ředitele školy. Vyhovovala i vnitřním uspořádáním lavic, které nebyly v místnosti umístěné napevno. Pro potřeby jednání jednotlivých výborů tak bylo možné buď vytvořit jeden velký stůl pro společné jednání, nebo několik dílčích, kde by jednotliví členové daného výboru pracovali v menší skupině či ve dvojici.
První informační schůzka jednotlivých výborů školního parlamentu proběhla vždy podle stejného scénáře. V místnosti byl vytvořen jeden velký stůl (ve tvaru obdélníku), v jehož pomyslném čele seděl zástupce ředitele a vedle něj z jedné strany ministr daného výboru a z druhé strany dva jeho náměstci. Ostatní místa obsadili zbylí členové daného výboru. Po úvodním krátkém slovu zástupce ředitele promluvil k členům výboru jeho ministr a vzápětí jeho dva náměstci. Ti ve svém stručném vystoupení nastínili, čím by se chtěli v daném školním roce zabývat, co by chtěli řešit, co ve škole zachovat, co změnit apod. Poté byl všem členům daného výborů předán malý formát papíru, na kterém byl uveden jejich volební program. Každý člen tedy obdržel jen to, s čím on sám kandidoval ve volbách. Následně byli jednotliví členové výboru vyzváni, aby ostatním představili to, s čím šli do voleb, a ještě více vysvětlili, co by s tím v průběhu roku chtěli dělat, jak by chtěli věci změnit apod.
5. A: zajistit vlastní šatní skříňky, kontrolovat doplňování hygienických potřeb na WC
5. B: kontrolovat údržbu školy (hygiena na WC, rolety ve třídách, funkce rozhlasů ve třídách)
6. A: organizovat více kulturních a sportovních akcí ve škole, zavést skříňky do šaten, zrušit či minimálně omezit nulté vyučovací hodiny, řešit případy fyzického a psychického ubližování (šikany)
6. B: pořídit šatní skřínky, zlepšit školní webové stránky
7. A: zajistit skřínky do šaten, pořídit zdarma učebnice cizích jazyků, omezit odpolední vyučovací hodiny a místo toho výuku směřovat do nultých vyučovacích hodin
7. B: kontrolovat doplňování hygienických potřeb na WC, pořídit do učeben nové lavice, zajistit skříňky do šaten
8. A: pořídit školní skřínky do šaten
8. B: pořídit skřínky z důvodů bezpečnosti a konfliktů v šatně, pořádat ve škole více diskoték a zábavy, prosadit větší čistotu na WC, postarat se o lepší vybavení školy
9. A: zřídit úložný prostor pro soukromé věci žáků, nakoupit nové vybavení a nové hračky do školní družiny, zapojit školu do různých městských akcí, nastavit spolupráci mezi školním parlamentem a školním časopisem
9. B: pořídit šatní skřínky, zavést nastálo pingpongový stůl, o přestávkách zajistit pouštění moderní hudby ve školním rozhlase
5. A: zajistit změnu skladby rozvrhu vyučovacích hodin, změnit vybavení učeben (nábytek, elektronika, učebnice)
5. B: pořídit nové učebnice, zajistit lepší grafiku na počítačích a lepší výukové programy, prosadit normální zvonění
6. A: změnit podobu žákovských knížek a žákovských diářů, společně řešit problémy s učiteli, získat více finančních prostředků na vybavení učeben (včetně dílen)
6. B: zmenšit žákovské knížky, vrátit do počítačů Microsoft Word
7. A: změnit žákovské knížky (odstranit sebehodnocení, školní výstupy za jednotlivé vyučovací předměty a obrázky na úvodní straně), zajistit lepší vybavení učebny výpočetní techniky
7. B: zmenšit a zjednodušit žákovské knížky, vzdělávat se formou her a neklást příliš velký důraz na písemné práce, zajistit celkově lepší vybavení tříd
8. A: pořídit nový nábytek do učeben (zejména do učebny Matematiky)
8. B: zmenšit žákovské knížky, zrušit nulté hodiny, v některých případech zvětšit autoritu učitelů
9. A: vyučovací předměty vyučovat v učebnách informatiky, nainstalovat lepší programy do počítačů, zajistit, aby učitelé nedávali tolik neoznámených písemných prací a testů, pořídit k počítačům CD-ROMy, zavést ve všech vyučovacích předmětech používání tzv. Žolíků.
9. B: řešit případné problémy žák versus učitel, podílet se na stanovování pravidel u výchovných opatření, zajistit, aby vyučovací hodiny probíhaly i zábavnou formou
5. A: zajistit více zájmových kroužků
5. B: zařídit různé turnaje ve sportu, zajistit přístup do školní knihovny a do učebny výpočetní techniky již od 13,00 hod.
6. A: vyměnit zničené knížky ve školní knihovně, podpořit výstavbu streat na skateboardy, pořádat více výletů, zajistit více zájmových kroužků (hlavně sportovních) pro druhý stupeň
6. B: prosadit možnost plavání se třídou, umístit CD-mechaniky na několik PC pro využívání ve volném čase, prosadit více akcí a delší provoz na školním hřišti
7. A: zajistit napevno pingpongový stůl se síťkou, prosadit více zájmových kroužků, zajistit provoz školního dětského klubu po celý týden
7. B: uskutečňovat týdny sportů, získat větší prostor pro školní dětský klub, zajistit otevřenou výpočetní techniku v době volných vyučovacích hodin
8. A: pomáhat při různých školních akcích, uskutečnit školní diskotéku
8. B: prodloužit návštěvní dobu školního dětského klubu a učebny výpočetní techniky, zajistit pro školu nové vychovatele
9. A: pravidelně v zimě zajistit na hřišti kluziště
9. B: zajistit více turnajů a zábavných akcí, které budou pořádány ve škole a mimo školu, zajistit přístup do učebny výpočetní techniky o přestávkách a v odpoledních vyučovacích hodinách, povolit počítačové hry v odpoledních vyučovacích hodinách
5. A: změnit jídelníček, zajistit, aby ve školním obchůdku bylo více zboží
5. B: kontrolovat hygienu ve školní jídelně, zařídit větší sortiment zboží ve školním krámku, postarat se o lepší kvalitu obědů
6. A: prosadit, aby bylo na výběr více jídel, pořídit do každé učebny barel s vodou, zajistit ve školní jídelně nová neobvyklá jídla, zajistit výdej obědů na čipy
6. B: zařídit, aby ke svačině nebyly jenom housky, zajistit, aby byl ve školním obchůdku stále dostatek pití, zvětšit porce jídla pro druhý stupeň
7. A: zajistit více chutných jídel, zařídit, aby zákusky a saláty byly po celou dobu oběda, zajistit více sladkých jídel
7. B: zajistit prodej baget ve školním krámku, postarat se o kvalitnější stravu, zpestřit jídelníček (omezit omáčky), prosadit, aby se dělaly pizzy
8. A: zlepšit podmínky ve školní jídelně
8. B: zajistit, aby se ve školním krámku objevilo více druhů zboží, prosadit prodej baget, zajistit, aby ve školní jídelně byly vždy čerstvé saláty a aby jich bylo více, zajistit více druhů nápojů
9. A: zajistit, aby se ve školním krámku prodávaly větší lahve s pitím, zařídit pitný režim ve škole, zajistit, aby každý den byla jiná svačina
9. B: ovlivnit skladbu jídelního lístku, zajistit možnost přidat si i maso (pro žáky 2. stupně), zajistit nápojový automat
Poté byl žáků předán druhý papír, na kterém byly vypsané kompetence daného výboru (co má daný výbor ve škole na starost, co patří do jeho pole působnosti), tak jak je sestavil přípravný výbor (více viz článek Školní parlament – přípravný výbor).
Jednotlivé kompetence si měli žáci přečíst a připomenout si tak, co vlastně spadá do jejich pole působnosti, čím se jako daný výbor mají zabývat, co mají ve škole na starost. Následně měli žáci porovnat svůj volební program s vymezenými kompetencemi, a zjistit tak, zda vzájemně korespondují. Pokud v některém případě došlo k tomu, že něco není možné vztáhnout k vymezeným kompetencím, následně se o tom společně diskutovalo. Patří to ještě sem, nebo již jinam? To byla otázka, na kterou se společně hledala odpověď. Po této diskuzi se výbor rozdělil na dvě části – na vedení výboru (ministr a jeho dva náměstci) a ostatní členy výboru.
Protože vedení výboru, které bylo zvoleno samotnými žáky školy, mělo určovat, kterými tématy se bude výbor přednostně zabývat, dostalo tak za úkol vybrat první nosné téma. Ostatní členové výboru měli za úkol jednotlivé body z volebních programů seřadit podle důležitosti tak, jak to vnímají oni. Na této aktivitě se mělo ukázat, jak názorově jednotný či nejednotný je daný výbor. Když byla práce skončena, předstoupilo vedení výborů před ostatní a oznámilo jim první téma, jímž se výbor bude zabývat.
| Výbor školního parlamentu | První probírané téma |
| Organizační výbor | šatní skříňky |
| Pedagogický výbor | žákovské knížky |
| Výbor pro volný čas | školní dětský klub |
| Výbor pro stravování | automaty na pití a jídlo |
U Organizačního, Pedagogického výboru a Výboru pro volný čas panovala shoda mezi vedením a ostatními členy výboru. V případě Výboru pro stravování chtělo vedení výboru řešit automat na pití a jídlo, zatímco ostatní členové výboru měli zájem řešit problematiku školní jídelny. Nicméně rozhodovalo vedení výboru, a tudíž se nejprve mělo otevřít toto téma. Na všech schůzkách jednotlivých výborů bylo v závěru dohodnuto, že první jednání k daným tématům proběhnou ve druhém lednovém týdnu.
To, že školní parlament začal tímto způsobem ve škole fungovat, bylo možné považovat za velký úspěch. Otázkou však zůstávalo, jak se bude pokračovat v započaté práci. V průběhu září až prosince se udělalo hodně smysluplné práce ve prospěch školní demokracie. Nyní však záleželo na samotných členech jednotlivých výborů, jak se své úlohy zhostí a zda nabídnuté šance na ovlivňování chodu školy využijí naplno, či nikoli.
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2005.
Školní vzdělávací program ŠKOLA POROZUMĚNÍ. Praha, 2005.
www.zstaborska.cz [online]. [cit. Rok-Mě-De].
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.