Školní parlament - ustavující schůze

Příspěvek vychází z autorových praktických zkušeností při působení na ZŠ Táborská v Praze 4 a je součástí seriálu Školní parlament.

Zahájit činnost školního parlamentu je možné různými způsoby. Vždy záleží na tom, jak si to samotná škola nastaví. Způsob zahájení práce školního parlamentu by měl být odvozen od určité filozofie, s jakou k dané problematice přistupuje ta či ona škola. Proto naše varianta vycházela opět z toho (jako v případě volební kampaně a samotných voleb do školního parlamentu - více viz články Školní parlament - volební kampaň a Školní parlament - volby), že školní parlament bereme vážně, a tudíž mu tuto vážnost chceme vtisknout i při jeho ustavující schůzi. Pokud totiž členové školního parlamentu své působení v něm přijmou za své, sžijí se s myšlenkou uplatňování školní demokracie, pak je možné dosáhnout vytyčeného cíle - každodenní fungování školní demokracie, a tím i lepšího klimatu školy než doposud. A právě ona vážnost - ve smyslu "pojďme přijmout myšlenku, že skutečně o něco jde" - měla být jedním z činitelů, který nás měl dovést ke stanovenému cíli.

Ve středu 30. 11. 2005 proběhly volby do školního parlamentu a následující den, ve čtvrtek 1. 12. 2005, byli žáci seznámeni s výsledky voleb (více viz článek Školní parlament - volby). Ty rozhodly o tom, jaké bude vedení jednotlivých výborů školního parlamentu (byl rozdělen do čtyř výborů, a to na organizační, pedagogický, pro volný čas, pro stravování, v čele každého z nich pak stanuli tři nejúspěšnější kandidáti: vítěz jako ministr daného výboru, druhý v pořadí jako jeho první náměstek a třetí v pořadí jako jeho druhý náměstek). Na pátek 2. 12. 2005 byla následně svolána ustavující schůze školního parlamentu. Jako místo jednání jsme opět určili divadelní sál. Důvody byly dva.

Divadelní sál dodával všem akcím, které se konaly ve škole, určité dekorum. Přece jenom se nejednalo "jen o obyčejnou, klasickou třídu", ale o sál, ve kterém se každoročně konaly plesy absolventů školy, školní akademie, různá vystoupení při dnech školy a dalších oslavách či akcích. Současně tato místnost vyhovovala prostorově. Dalo se zde pracovat s velmi početnou skupinou žáků, současně bylo možné žáky rozdělit do různě početných menších skupin a v jedné místnosti pracovat odděleně, aniž by se skupiny rušily.