Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Školní parlament - přípravný výbor
Jakým způsobem je možné připravit školu na volby a vlastní ustanovení školního parlamentu?
Příspěvek vychází z autorových praktických zkušeností při působení na ZŠ Táborská v Praze 4 a je součástí seriálu Školní parlament.
Pokud budeme stát před rozhodnutím, jak na škole ustavit školní (žákovský - dále již jen školní - pozn. aut.) parlament, máme tři možnosti. Buď všechno zorganizují učitelé, nebo to necháme na samotných žácích či pověříme někoho z pedagogického sboru, kdo se školnímu parlamentu bude věnovat naplno s tím, že do víru děje vtáhne jak ostatní kolegy, tak zároveň žáky. Třetí cestou jsme se vydali i my. Jistou výhodou bylo, že jsme měli na co navazovat. Školní parlament působil na škole řadu let. Jednání celého školního parlamentu nebo jeho částí se sice konala nepravidelně, kus poctivé práce měl však již za sebou. Volby do školního parlamentu neexistovaly, žáci z jednotlivých tříd do něj byli pouze nominováni. V některém školním roce byl školní parlament více aktivní, v některém naopak méně. Pro školní rok 2005/2006 jsme chtěli vytvořit takový model, který bude v intencích našeho školního vzdělávacího programu, kde mezi nabídkou nepovinných vyučovacích předmětů bude figurovat právě i Školní parlament (více - viz článek Školní parlament jako nepovinný vyučovací předmět).
Koncept školního parlamentu
Společně se svým kolegou jsem se ujal přípravy ustavení školního parlamentu. Po několika poradách jsme nakonec došli k závěru, že ještě předtím, než se bude konat volební kampaň a samotné volby do školního parlamentu, se ustaví tzv. přípravný výbor, který ze svého titulu dovede školu k zmiňovaným volbám. Jelikož v polovině září vyjel celý druhý stupeň na školu v přírodě, rozhodli jsme, že se přípravný výbor ustaví právě zde. Byla by škoda nevyužít časového prostoru, který škola v přírodě poskytuje, k činnostem, v rámci kterých je možné pracovat napříč ročníky.
Ještě předtím, než jsme vyjeli do areálu stálé školy v přírodě ve Střelských Hošticích, seznámili jsme ostatní kolegy s naším záměrem. Žáci pátého až devátého ročníku budou aktivně zapojeni do práce školního parlamentu, žáci druhého až čtvrtého ročníku se budou postupně seznamovat s prací školního parlamentu, a to formou vlastní účasti na jednotlivých jednáních buď celého školního parlamentu, či jeho dílčích částí.
Po příjezdu na školu v přírodě jsme svolali vedení jednotlivých tříd (vždy dva zástupci z každé třídy, celkově 16 žáků) a seznámili je s naším záměrem - připravit školu na volby do školního parlamentu a na základě výsledků voleb ustavit školní parlament. Obecně jsme si řekli, co všechno bude nutné udělat, aby nejpozději do začátku listopadu byl ustaven školní parlament. Žákům jsme zadali úkol, aby společně s celou třídou a třídním učitelem prodiskutovali záležitosti kolem školního parlamentu - jakou by měl mít organizační strukturu, jak se bude volit premiér školního parlamentu, zda bude mít svého zástupce, jaká budou pravidla pro jednotlivá jednání, jakým způsobem se bude volit do školního parlamentu, jak bude vypadat kampaň, jak dlouho bude trvat, co všechno bude její součástí apod. Jednalo se o takové úvodní zamyšlení nad konceptem školního parlamentu.
Přípravný výbor
Následovala série různých jednání, ze kterých vyplynulo, že se školní parlament bude členit na čtyři části, na něž se již obdobně členil v minulých letech. Ukázalo se, že skupiny vytvořené před několika lety jsou životaschopné a že se žáci s jejich pojmenováním ztotožňují. Předběžně se tak dohodlo, že školní parlament bude členěn na tyto výbory: výbor organizační, výbor pedagogický, výbor pro stravování a výbor pro volný čas. Vzhledem k tomu, že školní parlament měl být sestaven z žáků od pátého ročníku, nominovala každá třída do voleb čtyři kandidáty.
Následovala též diskuze nad systémem voleb. Kdo bude zvolen do školního parlamentu a kdo nikoliv? Zde se střetly dva názory. Jeden názor byl, že do každého výboru bude kandidovat např. deset žáků a do parlamentu se jich pak dostane např. pět - tzn. že se všichni kandidující do parlamentu nedostanou. Druhá strana však oponovala, že by se pak mohlo stát to, že nakonec ve školním parlamentu bude zastoupeno jen pár tříd a ostatní třídy se tak nebudou moci podílet na jeho práci, respektive "vypadnou" z víru dění, což pro ně není dobré. Na této diskuzi se ukázalo, že je o školní parlament opravdový zájem a že si žáci uvědomují, že je nutné se práce v něm účastnit.
Dále se diskutovalo o volbě premiéra parlamentu a jeho zástupce. Přípravný výbor se v tomto ohledu snažil zodpovědnost ze strany voličů přenést na zvolené kandidáty. Argumentovalo se tím, že kdo jiný by měl zvolit premiéra parlamentu, když ne samotný školní parlament. Od voleb premiéra parlamentu jsme došli k samotné volbě do školního parlamentu. Zde se jen nastínil možný obsah volební kampaně - předvolební shromáždění kandidujících a všech voličů, vylepování plakátů, volební spoty ve školním rozhlase, předvolební moderované diskuze s kandidáty do jednotlivých výborů, informovat voliče prostřednictvím speciálního čísla školního časopisu, umožnit kandidátům obcházet v průběhu jedné vyučovací hodiny všechny třídy a seznamovat ostatní žáky se svým volebním programem.
Nakonec jsme diskutovali o vymezení kompetencí jednotlivých výborů, tedy o tom, co bude mít který výbor na starosti. Pro tuto aktivitu však nezbylo již moc času, a tak se další jednání přesunula zpět na půdu školy. I u ostatních bodů, o kterých se jednalo, bylo nutné definitivní rozhodnutí přesunout do Prahy, protože se školy v přírodě neúčastnili žáci pátých tříd, kteří podle plánu měli být právoplatnými členy školního parlamentu. Z tohoto ohledu by bylo samozřejmě lepší, aby byli od počátku u všech jednání, ale v daném školním roce to bohužel jinak organizačně zvládnout nešlo.
Kompetence výborů
Ve škole se na jednání navázalo tím, že se sešel celý přípravný výbor, v rámci něhož byl dohodnut pravidelný termín na setkávání. Zároveň byli žáci pátých tříd seznámeni s tím, co už se pro volby a ustavení školního parlamentu udělalo a o čem mají ve své třídě diskutovat. K jednotlivým bodům, které se probíraly na škole v přírodě, se postupně třídy vracely, různě je upravovaly a zároveň se intenzivně pracovalo na vymezení kompetencí pro jednotlivé výbory školního parlamentu. V této fázi jsme se žáky pracovali tak, že jsme na papíry z flipchartu zapisovali vše, o čem se domnívají, že patří do kompetence jednotlivých výborů. Poté jsme tyto názory přepsali na počítači a dali je žákům, aby nad nimi ve třídě či doma ještě přemýšleli a případně je doplnili. Návrhů se sešlo opět několik. Nad jednotlivými body jsme následně diskutovali. Na závěr byly nakonec odsouhlaseny kompetence jednotlivých výborů (viz Příloha č. 1). Nejen v tomto případě, ale i u všech dalších rozhodnutí přípravného výboru se vždy hlasovalo. Pro návrh musela být většina z přítomných členů výboru.
Podoba školního parlamentu
Kromě odsouhlasení kompetencí pro jednotlivé výbory musel přípravný výbor definitivně rozhodnout o podobě školního parlamentu. Nakonec prošel návrh, že za každou třídu budou kandidovat čtyři žáci, vždy jeden do konkrétního výboru. Vítěz, který byl nominován do daného výboru, se stane ministrem tohoto výboru, druhý a třetí v pořadí budou jeho náměstci (1. a 2. náměstek). Neúspěšní kandidáti se však do školního parlamentu dostanou a budou tvořit jak ostatní členy celého parlamentu, tak jednotlivých výborů. Do školního parlamentu, respektive do jeho jednotlivých výborů, budou kandidovat žáci z pátého až devátého ročníku. Nejen oni, ale i jejich spolužáci budou zároveň voliči. Žáci druhých až čtvrtých tříd budou pouze voliči, avšak s tím, že mají též určit čtyři žáky, kteří by se po domluvě účastnili jednání výborů či parlamentu, aby se postupně připravovali na to, co je v budoucnu čeká. Přípravný výbor také odsouhlasil volbu premiéra školního parlamentu. Ten bude volen celým školním parlamentem a zároveň si vybere jednoho z členů parlamentu za svého zástupce (místopremiéra). Vše, co je zde stručně uvedeno, bylo součástí volebního řádu do školního parlamentu, který vytvořili a odsouhlasili samotní žáci na úrovni přípravného výboru (viz Příloha č. 2).
Obsah volební kampaně
Poslední, co musel přípravný výbor rozhodnout, byl obsah volební kampaně. Z každé třídy vzešel určitý návrh, o kterém se jednalo. V mnoha případech byly návrhy podobné, avšak jednání o vlastním způsobu realizace byla velmi zdlouhavá. Někteří žáci měli tendenci co nejvíce času věnovat volební kampani v době ranního a dopoledního vyučování, což vždy nebylo možné. Proto se některé aktivity, jako např. diskuze kandidátů do jednotlivých výborů, přesunuly na nultou vyučovací hodinu, kdy žáci neměli vyučování. Z jednání nakonec vzešel konsensus, jehož podoba je uvedena v Příloha č. 3.
Klíčové kompetence
Když jsme zpětně vyhodnocovali všechny činnosti v rámci přípravného výboru uvedené v příspěvku, ukázalo se nám, že tento model školního parlamentu je možné na škole realizovat. Pouze aktivní zapojení žáků do přípravy voleb do školního parlamentu a jeho vlastního ustavení dává všemu nebytnou vážnost a žáci se s touto myšlenkou velmi rychle sžijí a vezmou ji za své. Stejně tak je nutné pracovat s ostatními pedagogy ve škole. Každý třídní učitel musí být velmi dobře informován o tom, co se ve škole děje, co se po žácích jeho třídy a po něm samotném chce. I jeho aktivní účast v mnohém žáky ovlivní. Při jednotlivých jednáních je též nezbytné žákům poskytnout co největší prostor pro vyjadřování jejich názorů, prostor pro diskuzi a argumentaci. Hodně záleží na moderátorovi těchto jednání, jak k žákům přistupuje, zda jim ve formulaci názorů pomáhá a vlastně je tak vede k osvojení klíčové kompetence komunikativní a současně sociální a personální. Spolupráce, to je též významný motiv těchto aktivit. Žáci společně se svými třídními učiteli něco vytvářejí a následně zástupci jednotlivých tříd společně se zástupcem ředitele toto všechno dávají dohromady a vzniká tak společná věc, která má význam pro celou školu.
Možná úskalí
Když jsme zpětně reflektovali, co se podařilo, museli jsme si jasně říct i to, co se jistým způsobem nepovedlo. Za prvé nebyl dodržen časový plán, že se volby budou konat nejpozději na začátku listopadu. Bylo to způsobeno zejména pozdním odevzdáním návrhů některých tříd nebo neúčastí jejich zástupců na klíčovém jednání. Z naší strany se ukázalo, že jsme možná byli až příliš benevolentní. Měli jsme jasně říct: Vaše třída návrhy neodevzdala, tudíž se o vašich návrzích jednat nebude" apod. Dále jsme si uvědomili, že i když jsme na škole v přírodě pro přípravu školy na volby a ustavení školního parlamentu hodně udělali, mohli jsme udělat i více. Problém způsobila neúčast žáků pátého ročníku na škole v přírodě. A právě jejich nepřítomnost při úvodních jednáních způsobila, že jim po návratu druhého stupně do školy trvalo dost dlouho, než se do všech záležitostí zapojili naplno.
Přípravný výbor se ukázal jako dobré východisko pro uspořádání voleb do školního parlamentu a jeho následné ustavení. Nebojme se s žáky spolupracovat a staňme se jejich skutečnými partnery.
Informační zdroje: Školní vzdělávací program ŠKOLA POROZUMĚNÍ. Praha 2004 a 2005. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha 2005. www.zstaborska.cz
