Nádech–výdech: Tělesná výchova cestuje se zeměpisem
Odborný článek
Digitalizace ve vzdělávání
Nádech–výdech: Tělesná výchova cestuje se zeměpisem
5,0 (1 hodnocení)
Další příspěvek ze série Nádech–výdech nabízí námět na vzdělávací aktivitu, která propojuje vzdělávací obory Tělesná výchova a Zeměpis. Vzdělávací aktivita pracuje s tematikou cestovaní po světě ve třech rovinách: zeměpisné, organizačně-sportovní a fyzické.
Nádech–výdech: Tělesná výchova cestuje se zeměpisem
(námět na propojení vzdělávacích oborů Tělesná výchova a Zeměpis pro 2. stupeň ZŠ)
K námětu propojit Tělesnou výchovu a Zeměpis přivedla autory primárně osobní zkušenost, že si tělocvikáři rádi volí při studiu na vysoké škole jako druhý obor právě zeměpis. Proč toho nevyužít? Důležitější je samozřejmě aspekt nalezení souvislostí, které se mohou pro žáky stát využitelnými v reálném životě. Například jako spojení sportu, pohybových aktivit a cestování, kterému se věnuje představovaný námět níže.
Propojení sledovaných vzdělávacích oborů dává žákům možnost nahlédnout „okem sportu“ například na témata různých přírodních podmínek, které panují v odlišných koutech světa a v nichž musí sportovci i běžní obyvatelé daných oblastí podávat adekvátní výkony. Zajímavý je i pohled na kulturní zvyklosti a tradice konkrétních lokalit a v nich oblíbené sporty či jiné pohybové aktivity.
Otevřené vzdělávací zdroje označené klíčovým slovem Otevřené vzdělávací zdroje IPs Kurikulum prošly odborným posouzením v rámci projektu IPs Podpora kurikulární práce škol. U každého z nich byl vyhodnocen soulad s revidovaným RVP. Stanovisko hodnotitele ve formě recenzního komentáře je uvedeno přímo u daného materiálu.
Pro zobrazení všech dostupných vzdělávacích zdrojů zadejte klíčové slovo Otevřené vzdělávací zdroje IPs Kurikulum. Databázi lze dále upřesnit pomocí filtrů, například podle stupně vzdělávání, vzdělávací oblasti, očekávaného výsledku učení, klíčové kompetence, průřezového tématu nebo základní gramotnosti.
Konkrétní námět na učební činnost žáka ve vyučovacích předmětech
Cestovat, ale nezakrnět
Výchozí vzdělávací obor: Tělesná výchova; Zeměpis
Období: 2. stupeň ZŠ
Tematický okruh: Činnosti ovlivňující zdraví; Geografické informace, zdroje dat, kartografie a topografie
Vazba na očekávaný výstup RVP ZV:
Žák aktivně vstupuje do organizace pohybového režimu, některé pohybové činnosti zařazuje pravidelně a s konkrétním účelem. (TV)
Žák organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických produktů a elaborátů, z grafů, diagramů, statistických a dalších informačních zdrojů. (Z)
Popis učební činnosti
Námět Cestovat, ale nezakrnět pracuje s tematikou cestování po světě ve třech rovinách– zeměpisná (geografické údaje, dopravní spojení), organizačně-sportovní (cestování jako nutná součást profesionální kariéry sportovce), s níž souvisí rovina fyzická (vliv dlouhého cestování na lidské tělo).
Výukový námět žákům představuje dílčí roviny cestování a vede k jejich aktivnímu poznání a pochopení vzájemného kontextu. Ve výuce zeměpisu je cílem podpořit dovednost práce s geografickými dokumenty a informacemi. Cílem ve výuce tělesné výchovy je ukázat žákům konkrétní pohybové činnosti jako prevenci zdravotních problémů spojených s cestováním.
Výuka zeměpisu – navození tématu, skupinová práce
Aktivitu lze otevřít například brainstormingem na téma „sport a doprava“. Žáci uvádí asociace, které je napadnou. Pokud to nezazní, přidá učitel konkrétní příklady faktu, že pro mnoho sportovců na profesionální úrovni je pravidelné cestování po celém světě nezbytné. Například:
Formule 1 (pořadatelské země závodů jsou Itálie, Francie, Německo, Bahrajn, Malajsie, Austrálie aj.);
NHL (32 týmů z USA a Kanady pravidelně hraje ve 31 městech v těchto dvou státech);
Tenis (turnaje nejvyšší úrovně se hrají na všech kontinentech kromě Afriky, Antarktidy; čtyři hlavní grandslamové turnaje pořádá pravidelně Austrálie, Velká Británie, Francie a USA).
Stěžejní část aktivity ve výuce zeměpisu je práce žáků ve skupinách. Úkolem skupiny je vybrat si libovolného profesionálního sportovce a zpracovat jeho ilustrační cestovatelský itinerář. Každá skupina obdrží slepou mapu světa, do níž bude zaznamenávat relevantní informace. Přesné pojetí úkolu záleží na představě učitele, níže uvádíme námět pro základní zadání a kritéria k úkolu. Primárně by měly mít skupiny volnou ruku (je na nich, jakou zvolí strategii, jak si rozdělí práci, zda budou údaje zaznamenávat elektronicky, nebo písemně apod.).
Zadání:
Žáci pracují s reálnými informacemia údaji (závody, utkání, kterých se sportovec doopravdy účastnil, vzdálenost lokalit, …), které doplňují svým odborným odhadem (jaký dopravní prostředek zvolil sportovec pro přesun z místa A do místa B, jakou jel cestou, …).
Dobu sledování sportovce volí žáci v návaznosti na četnost jeho cest, zpracují minimálně přesuny do třech lokalit.
Každý přesun obsahuje informaci (v návaznosti na osvojené učivo zeměpisu): vzdálenost v km (vzdušnou čarou i s ohledem na dopravní síť), případná změna časového pásma [1], nadmořská výška míst.
Součástí itineráře je i stručné představení sportovce.
Žáci k práci používají klasické i elektronické kartografické nástroje, mohou se poradit s učitelem. Z aplikací lze využít například Flightradar mapující letecký provoz (https://www.flightradar24.com/) [2] nebo Vessel Finder mapující lodní provoz (https://www.vesselfinder.com/).
Na samostatnou práci žáků navazuje prezentace jednotlivých itinerářů. Pojetí opět záleží na učiteli, je například vhodné, aby měli žáci při prezentacích před sebou mapu světa a mohli se konkrétně podívat na údaje, o kterých spolužáci právě hovoří. Tři stěžejní sledované roviny aktivity jsou nejprve rovina zeměpisná(hodnocení práce s kartografickými dokumenty, aplikacemi, obsahová správnost, případná oprava chybných informací, možnosti dopravy, dopad na životní prostředí apod.), kterou prolíná a doplňuje rovina organizačně-sportovní(cestování jako součást profesionální kariéry sportovce) a fyzická(vliv častého cestování a střídání klimatických podmínek na člověka, respektive na sportovce a jeho výkon aj.).
Zeměpisnou částí může celá aktivita skončit. V tomto případě je ovšem tematika z tělesné výchovy zmíněna pouze okrajově. Pokud dojde k propojení s výukou v tělesné výchově, může být žákům propojení oborů zprostředkováno daleko intenzivněji.
Výuka tělesné výchovy
Výuka v tělesné výchově navazuje na organizačně-sportovní a fyzickou rovinu cestování, které jsou zmíněny v zeměpisu. Nejprve učitel s žáky shrne vše, o čem hovořili (od ukázek na profesionálních sportovcích a jejich přesunech po světě až po konkrétní vlivy na fyzickou a psychickou stránku člověka). Zmíněny mohou být konkrétní zdravotní problémy spojené s dopravou, např: [3]
kinetóza (nevolnost, nucení na zvracení, závrať, vyčerpanost, …);
pásmová nemoc (jetlag);
žilní trombóza;
ztuhnutí svalů a kloubů;
reakce těla na změnu klimatických podmínek v cílové destinaci (nadmořská výška, vlhkost, podnebí);
psychické dopady dlouhého cestování na organismus člověka (psychická složka zdraví).
S ohledem na věk žáků volí učitel vhodné příklady, kterými přiblíží problematiku prakticky. Klíčové je zdůraznit, že se žáků téma týká, i když nejsou profesionálními sportovci. Nejde pouze o cestování do dalekých destinací (např. cesta na dovolenou), ale i třeba o delší cestu vlakem nebo autobusem.
Učitel zapojí žáky do pohybové činnosti v rámci rušné a průpravné části výuky. Připraví sérii cvičení/cviků jako ukázku, jak mohou žáci využít pohybových cvičení k rozhýbání a rozcvičení těla v dopravním prostředku. Sada cvičení musí být proveditelná na malém prostoru, aby simulovala reálné podmínky cestování (sezení na sedadle, omezený prostor v uličce dopravního prostředku apod.). Obsahově by se měla zaměřovat na prevenci výše uvedených zdravotních komplikací spojených s cestováním.
Sada cviků může konkrétně obsahovat:
drobné pohyby končetin a hlavy (kroužení, kývání, promačkávání prstů, zvedání);
činnosti s větším rozsahem pohybu (předklon, dřep, dlouhý krok);
základy automasáže (prohmatání ztuhlých částí těla).
Součástí mohou být i aktivity využitelné při přestávkách v cestování (krátký klus, rychlá chůze, poskoky, dřepy, pohyby horních a dolních končetin atd.).
Praktická část slouží jako ukázka, ale mělo by zaznít, že pouhé fyzické rozpohybování těla nestačí. Je potřeba dodržovat i další doporučená opatření, např. pitný režim, vhodné oblečení, a používat další kompenzační pomůcky usnadňující cestování (kompresní punčochy, cestovní polštářek, …).
Aktivita přispívá k rozvoji digitální gramotnosti. Snaží se využít toho, že většina žáků je aktivní v digitálním prostředí. Při vyhledávání informací k první části aktivity (režim sportovců, sociální sítě sportovců, zeměpisné informace, …) se žáci v digitálním prostředí pohybují a využívají jeho nástroje, jejich znalost mohou uplatnit i v běžném životě. Zjištěné údaje třídí a ukládají, aby je mohli použít při přípravě prezentace.
[1] Žáci by již měli problematiku časových pásem znát, výukový námět slouží k procvičení, ne k výkladu. Více k tématu časových pásem například metodický materiál: https://dum.rvp.cz/materialy/casova-pasma.html.
[4] Více o možnostech rozvoje gramotnosti ve vzdělávacích oborech viz publikace projektu Podpora práce učitelů Metodické inspirace rozvoje gramotností ve vzdělávacích oborech: http://www.nuv.cz/file/5021/.
Další část seriálu článků s názvem Nádech–výdech uvádí vazby mezi Tělesnou výchovou a Zeměpisem. Navrhovaná učební činnost podporuje dovednost práce s geografickými dokumenty a informacemi a ukázat žákům konkrétní pohybové činnosti jako prevenci zdravotních problémů s cestováním.
Odborný recenzent
Materiál je přehledný a nabízí konkrétní učební činnosti přizpůsobitelné věku a dovednostem žáků. Kombinuje práci s geografickými informacemi, digitálními zdroji dat a praktické reflexe pohybových aktivit. Aktivitu lze realizovat jako celodenní projekt, skupinovou práci nebo součást hodin TV i zeměpisu. Rozsah a formát výstupů lze snadno upravit podle úrovně třídy.
Materiál spojuje práci s digitálními daty, geografickou gramotností a pohybovým zdravím, čímž žákům pomáhá rozvíjet schopnost kritické práce s informacemi a daty, orientaci v mediálních a digitálních zdrojích i uplatnění těchto znalostí v praktickém výstupu. Zapojením motorické části (cvičení simulující situace během cestování) podporuje zdravotní a pohybovou gramotnost.
Rozvoj Klíčové kompetence – data získaná na základě vlastních kritérií a formulovaných dotazů z různých digitálních zdrojů posuzuje z hlediska souladu s již známými poznatky – učitel zadá žákům úkol shromáždit data o cestách vybraného sportovce z více digitálních zdrojů (kartografické mapy, statistické údaje, jízdní řády, sportovní databáze). Povzbuzuje je k tomu, aby ověřovali spolehlivost zdrojů, porovnávali různé informace a vybrali relevantní údaje do itineráře. Žák vyhledá a sbírá geografická data a informace o sportovcově cestě z více digitálních zdrojů, porovná je (např. vzdálenosti, časové zóny, nadmořské výšky), identifikuje rozdíly či nepřesnosti a vysvětlí, proč některé zdroje považuje za spolehlivější než jiné.
Rozvoj Klíčové kompetence – řídí vlastní procesy učení: strategie učitele: učitel podpoří žáky při plánování vlastního pracovního postupu – od výběru sportovce přes volbu digitálních nástrojů až po zpracování itineráře a prezentaci výsledků. Nasměruje žáky, aby si sami stanovili kroky, jak budou svou práci postupně řešit. Žák si stanoví jasný plán práce (výběr sportovce → sběr dat → analýza zdrojů → tvorba itineráře → reflexe), sleduje svůj pokrok.
