Nádech–výdech: Co se v Tělesné výchově naučíš, v „občance“ jako když najdeš
Odborný článek
Digitalizace ve vzdělávání
Nádech–výdech: Co se v Tělesné výchově naučíš, v „občance“ jako když najdeš
4,2 (5 hodnocení)
Příspěvek ze série Nádech–výdech sleduje vzdělávací obory Tělesná výchova a Výchova k občanství. Výukový námět propojuje svět reklamy a sportu, aby ukázal žákům různé mediální obrazy sportu a zároveň nabídl jiný pohled na sportování, než získávají v tělesné výchově nebo při volnočasových pohybových aktivitách.
Nádech–výdech: Co se v Tělesné výchově naučíš, v „občance“ jako když najdeš
(námět na propojení vzdělávacích oborů Tělesná výchova a Výchova k občanství pro 2. stupeň ZŠ)
Netřeba chodit kolem horké kaše, vzdělávací obory Tělesná výchova a Výchova k občanství jsou pro autory článku favority pro mezioborovou spolupráci (viz jejich článek Tělák a občanka – výchovy, které nejsou cool, ale měly by být [1]). Sport je spjatý s pravidly a fair play, stejně tak by tomu mělo být ve fungující společnosti. Hra, která nerespektuje pravidla, nevede k dobrému výsledku na hřišti ani mezi přáteli, ve škole nebo například v politice.
Konkrétním propojením oborů je téma fair play v různých rovinách (viz výukový námět Když ve sportu nejde jen o sport [2]) či spolupráce a týmový výkon (viz výukový námět
Otevřené vzdělávací zdroje označené klíčovým slovem Otevřené vzdělávací zdroje IPs Kurikulum prošly odborným posouzením v rámci projektu IPs Podpora kurikulární práce škol. U každého z nich byl vyhodnocen soulad s revidovaným RVP. Stanovisko hodnotitele ve formě recenzního komentáře je uvedeno přímo u daného materiálu.
Pro zobrazení všech dostupných vzdělávacích zdrojů zadejte klíčové slovo Otevřené vzdělávací zdroje IPs Kurikulum. Databázi lze dále upřesnit pomocí filtrů, například podle stupně vzdělávání, vzdělávací oblasti, očekávaného výsledku učení, klíčové kompetence, průřezového tématu nebo základní gramotnosti.
). Sportovní prostředí lze rovněž nahlížet z pohledu
ekonomického
(sponzoring, merchandising, reklama),
právního a etického
(morální kredit sportovců, sociálně patologické jevy, přestupky a trestní činnost) či
ideologického
(sport jako možnost vyjádření postoje k politickému režimu, nástroj propagandy apod.).
Konkrétní námět na učební činnost žáka ve vyučovacích předmětech
Svět reklamy a sportu
Výchozí vzdělávací obor: Tělesná výchova; Výchova k občanství
Období: 2. stupeň ZŠ
Tematický okruh: Činnosti podporující pohybové učení; Člověk ve společnosti
Vazba na očekávaný výstup RVP ZV:
Žák užívá osvojované názvosloví na úrovni cvičence, rozhodčího, diváka, čtenáře novin a časopisů, uživatele internetu. (TV)
Žák kriticky přistupuje k mediálním informacím, vyjádří svůj postoj k působení propagandy a reklamy na veřejné mínění a chování lidí. (VkO)
Průřezové téma Mediální výchova:
Tematické okruhy receptivních činností
Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení – pěstování kritického přístupu ke zpravodajství a reklamě; rozlišování zábavních („bulvárních“) prvků ve sdělení od informativních a společensky významných; hodnoticí prvky ve sdělení (výběr slov a záběrů); hledání rozdílu mezi informativním zábavním a reklamním sdělením; chápání podstaty mediálního sdělení, objasňování jeho cílů a pravidel; identifikování základních orientačních prvků v textu.
Klíčové kompetence:
Kompetence digitální
Žák získává, vyhledává, kriticky posuzuje, spravuje a sdílí data, informace a digitální obsah, k tomu volí postupy, způsoby a prostředky, které odpovídají konkrétní situaci a účelu.
Popis učební činnosti
Reklama na žáky působí v různé formě v reálném i digitálním prostředí dennodenně. Je proto důležité posilovat žákovské dovednosti potřebné k analýze reklamních sdělení. Výukový námět propojuje svět reklamy a sport, aby ukázal žákům různé mediální obrazy sportu a zároveň nabídl jiný pohled na sportování, než získávají v tělesné výchově nebo při volnočasových pohybových aktivitách.
Cílem učební činnosti je vést žáky k pochopení, jak je sport (sportovní prostředí, sportovci a vztahy mezi nimi) vyobrazen v mediálním světě. Žáci analyzují reklamní sdělení se sportovní tematikou a identifikují, s jakými stereotypy či hodnotami bývá sport v reklamě spojován, jak bývají zobrazováni sportovci, fanoušci apod.
Námět je určený do výchovy k občanství, výběr ukázkových reklam a konkrétní pojetí výuky je dobré konzultovat s učitelem tělesné výchovy.
Evokační část
Učitel zahájí výuku promítnutím reklam, žáci po jejich zhlédnutí zkusí pojmenovat téma výuky. Například:
Bohemia a hokej. To si zamiluješ [6] (fanoušci, vlastenectví, láska);
Kaufland: Z lásky k Česku [7] (fair play, fotbal jako volnočasová zábava, sportovní kontext);
Po každé ukázce vyzve učitel žáky nejprve k popisu zobrazeného sportovního námětu (prostředí, simulace sportovní situace, sportovní slang, zapojení profesionálního sportovce, …). Poté dotazy směřuje k užitým reklamním strategiím (např. hodnoty a tradice, doporučení známé osobnosti, nápodoba) a hodnocení, jak reklama působí na žáky, a odhalení pravděpodobného autorského záměru. Žáci by měli mít dostatečný prostor pro vyjádření, učitel je spíše doplňuje. Smyslem aktivity není prezentace „správných a špatných odpovědí“. Klíčové je přemýšlení o obsahu, formě a argumentech, o které žáci své odpovědi opírají. Měli by také odhalovat, v čem má daná reklama pozitivní vliv a v čem může být škodlivá (z hlediska zdraví, vztahů atd.).
Skupinová práce
Další částí výuky je skupinové práce. Úkolem každé skupiny je diskutovat o tom, jaký názor a proč mají na daná tvrzení. Výchozí tvrzení jsou umístěna na viditelném místě (např. na tabuli) nebo je skupinám učitel rozdá.
„Sport bývá v reklamě spojován s příjemnými emocemi, jako je radost či štěstí.“
„Reklamy ze sportovního prostředí cílí na muže.“
„Sportovci vystupují nejčastěji v reklamách na výrobky související se sportem nebo zdravím.“
Tvrzení by měla být formulována záměrně tak, aby nabízela jednostranný pohled, který by měl v žácích vzbudit pochybnost, např. sportovci v reklamě jsou většinou strategií k propagaci výrobku, ne jako osvěta zdravého životního stylu (reklama na sladkosti, energy drinky, …). Pokud žáci takto tvrzení nevnímají, je na učiteli, aby na podobné vazby upozornil.
Jako nosná témata se ukazují například otázky emocí, stereotypů a hodnot, s nimiž bývá sport v mediálním světě spojován, sociálního statusu sportovců apod. a zejména jejich porovnání s reálným životem.
Učitel vede žáky k pochopení, že mediální obraz sportunemusí být shodný s realitou, může se jednat o „dva rozdílné světy“. Například zobrazenému úspěchu sportovce v reklamě předchází několikaletý náročný trénink; na stadiony nechodí jen sportovní fanoušci ovládající a usměrňující své emoce (vandalismus, fotbalové chuligánství apod.) a celý národ nemusí neustále sportovce „milovat“ (kritika a nenávist při neúspěchu, potažmo hrdost a vlastenectví jen při úspěchu).
Vnímat sportovní svět a jeho mediální obraz s odstupem a nadhledem je důležité pro běžný život žáků, příjemce reklamních sdělení. Ne všichni žáci mají přímou zkušenost s aktivním sportem, z níž by mohli vycházet při kritickém hodnocení reklamních sdělení a odhalování nereálných či zkreslených skutečností. A to nejen u reklam televizních, samozřejmě i u reklamních a sponzorovaných příspěvků na sociálních sítích, s nimiž se žáci setkávají jistě častěji.
Reflexe
Žáci vytváří na konci učební činnosti myšlenkovou mapu na téma sport v reklamě. Myšlenková mapa dokládá jednak možnosti zobrazení sportovní tematiky v médiích, zejména ale ukazuje, co žáky subjektivně na tématu zaujalo.
Námět na inovaci
Učební činnost lze doplnit žákovským průzkumem mediálního prostředí, jenž může být zařazen do výuky (v rámci další skupinové práce) nebo jako dlouhodobější domácí příprava. Žáci pracují se svými mobilními telefony nebo zařízeními. Jejich úkolem je najít reklamy se sportovní tematikou a posoudit, jak jsou pojaty (viz výše – jak je sport zobrazen, jakou strategii reklama využívá, pro koho je určená, …). Žáci nejsou omezeni pouze na práci s videi, mohou zahrnout i jiné formy reklamy (příspěvky na sociálních sítích, reklamní bannery na webu apod.), což zároveň rozšíří výše popsané zaměření reklamy.
Aktivita rozvíjí čtenářskou gramotnost posilováním žákovské dovednosti pracovat s obsahem a formou předloženého textu a odhalovat v něm autorský záměr. Záměrně je do výuky jako výchozí text zařazen formát videa korespondující s tím, že se žáci ve volném čase věnují sledování videí. I proto je důležité, aby ovládali alespoň základní dovednosti potřebné k analýze obsahu takového formátu textů a mediálních sdělení.
V navržené inovaci přináší aktivita činnosti k rozvoji digitální gramotnosti, jako je práce s digitálním zařízením a digitální obsahem, v němž žák cíleně vyhledává informace a vyhodnocuje, zda jsou vhodné pro splnění zadaného úkolu.
[9] Více o možnostech rozvoje gramotnosti ve vzdělávacích oborech viz publikace projektu Podpora práce učitelů Metodické inspirace rozvoje gramotností ve vzdělávacích oborech – http://www.nuv.cz/file/5021/.
Další část seriálu Nádech–výdech poukazuje na souvislosti mezi dvěma vzdělávacími obory, které mají vliv na osobnostní rozvoj žáků a socializaci, na jejich kritické chápání světa i vztahů mezi lidmi.
Odborný recenzent
Článek spojuje dva vzdělávací obory – Tělesnou výchovu a Výchovu k občanství – skrze analýzu sportovních reklam a mediálních obrazů sportu. Autor ukazuje, jak reklamy ovlivňují představy o sportu, fair play, hodnotách a společenských rolích, a vede žáky k uvědomění si rozdílů mezi mediálním obrazem sportovců a reálným sportovním životem. Téma propojuje etické, sociální a mediální aspekty sportu. Umožňuje žákům rozvíjet nejen mediální a kritické myšlení, ale i občanské povědomí a etické hodnoty. Podporuje zapojení žáků do reflexe a diskuzí, což zvyšuje smysluplnost výuky.
Klíčová kompetence – data získaná na základě vlastních kritérií a formulovaných dotazů z různých digitálních zdrojů posuzuje z hlediska souladu s již známými poznatky i nároku na spolehlivost zdroje. Učitel zařazuje do výuky takové aktivity, aby měli žáci příležitost pracovat s otevřenými daty a veřejnými databázemi, vede žáky ke kritické práci s informačními zdroji a odpovědnosti při jejich vytváření. Žák získává data, informace, rozpozná svou informační potřebu a vysvětlí, jaká digitální data, informace či obsah pro jaký účel potřebuje, získá potřebná digitální data, informace či obsah z různých digitálních zdrojů a za pomoci různých digitálních prostředků.
V rámci Klíčové kompetence – přemýšlí o komunikačním záměru autora sdělení – učitel pravidelně se žáky problematizuje interpretaci jazykových či obrazných sdělení, diskutuje s nimi o jejich možných významech a o komunikačním záměru, kterého chtěl autor dosáhnout. Žáci dokáží částečně zhodnotit záměr autora a způsob, kterým ho chce uskutečnit (např. klamání adresáta, zamlčování některých informací, subjektivní vs. objektivní postoj autora).
