Nádech–výdech: Tělesná a výtvarná výchova vykreslují emoce
Odborný článek
Nádech–výdech: Tělesná a výtvarná výchova vykreslují emoce
3,7 (3 hodnocení)
Příspěvek ze série Nádech–výdech propojuje vzdělávací obory Tělesná výchova a Výtvarná výchova. Výuková aktivita přináší tip na provázání intenzivního sportovního zážitku a uměleckého vyjádření pocitů z něj.
Nádech–výdech: Tělesná a výtvarná výchova vykreslují emoce
(námět na propojení vzdělávacích oborů Tělesná výchova a Výtvarná výchova pro 2. stupeň ZŠ)
Některé společné rysy vycházející ze slova výchova lze jistě najít u tělesné a výtvarné výchovy i bez většího přemýšlení. Někdo je vidí v zaměření na psychomotorické cíle či důraz na sebevyjádření žáků. Druhý v tom, že tyto vyučovací předměty plní odpolední kolonky v rozvrhu a všichni by z nich měli mít jedničku. Ať už je to tak, nebo tak, za nás dává smysl, když se tělesná a výtvarná výchova propojí, protože společně vykreslují emoce.
Emoce tyto obory provázejí a propojují. Tělesná výchova učí žáka pracovat s emocemi, které vznikají při pohybovém či sportovním výkonu (soutěž, fyzické vyčerpání, radost z výhry, týmová spolupráce, …), výtvarná výchova ho vede k vyjádření a prožití emocí vizuálně. Dalším společným tématem oborů je například ovládnutí těla a pohybu, které uspokojí nejen samotného žáka, ale vytvoří i
Otevřené vzdělávací zdroje označené klíčovým slovem Otevřené vzdělávací zdroje IPs Kurikulum prošly odborným posouzením v rámci projektu IPs Podpora kurikulární práce škol. U každého z nich byl vyhodnocen soulad s revidovaným RVP. Stanovisko hodnotitele ve formě recenzního komentáře je uvedeno přímo u daného materiálu.
Pro zobrazení všech dostupných vzdělávacích zdrojů zadejte klíčové slovo Otevřené vzdělávací zdroje IPs Kurikulum. Databázi lze dále upřesnit pomocí filtrů, například podle stupně vzdělávání, vzdělávací oblasti, očekávaného výsledku učení, klíčové kompetence, průřezového tématu nebo základní gramotnosti.
přihlížejícímu publiku. Společná témata obou oborů vycházejí v dnešní době i z rozvoje možností digitálních nástrojů. Pro každý sport je důležitá
vizualizace a grafické ztvárnění
. Ať už se jedná o trénink a nácvik pohybové činnosti (představivost a vizualizace pohybu, pojmenování a ukázka špatných návyků, …), či komerční přesah a nutné
PR a budování image
školy, sportovců i sportovních akcí.
Konkrétní námět na učební činnost žáka ve vyučovacích předmětech
Žák sleduje určené prvky pohybové činnosti a výkony, eviduje je a vyhodnotí. (TV)
Žák vybírá, vytváří a pojmenovává prvky vizuálně obrazných vyjádření a jejich vztahů; uplatňuje je pro vyjádření vlastních zkušeností, vjemů, představ a poznatků; variuje různé prvky jejich vztahů pro získání osobitých výsledků. (VV)
Žák zaznamenává vizuální zkušenost, i zkušenosti získané ostatními smysly, zaznamenává podněty z představ a fantazie. (VV)
Žák vybírá, kombinuje a vytváří prostředky pro vlastní osobité vyjádření. (VV)
Popis učební činnosti
V prostředí moderních technologií a neustálé digitalizace je pozornost žáka často odváděna do virtuální reality. Životy skutečných lidí se odehrávají více ve videích na YouTube nebo TikToku a často je tak stírán rozdíl mezi skutečnou realitou a tou virtuální. Pokulhává vnímání reálného světa, společně s reakcemi, které s sebou přinášejí (prožívání různých životních situací – hádky, spontánní radost, reakce na špatnou zprávu apod.).
Aktivita Emoce – skutečné, prožité a vyjádřené propojuje zmiňované vzdělávací obory. Snaží se přivést žáka „zpět do reality“ ke skutečnému prožitku konkrétní situace a zároveň mu nabízí výtvarnou techniku jako relaxaci a formu vyjádření prožitých emocí.
Hlavním cílem aktivity je zprostředkovat žákovi intenzivní pohybový zážitek (fyzický i psychický) a následně ho vést k vyjádření pocitů, které při pohybové nebo sportovní aktivitě zažil. Výuková činnost svým obsahem směřuje k rozvoji žákova fyzického a duševního zdraví.
Přípravná část
Aktivita vyžaduje přípravu ze strany učitele. Pokud učitel učí třídu tělesnou i výtvarnou výchovu, má práci usnadněnou. Pokud ne, musí se domluvit s učitelem druhého předmětu na spolupráci.
Učitel volí v rámci obou předmětů takovou úroveň zadání, aby byli žáci schopni obě části aktivity zvládnout (po fyzické, mentální i kreativní stránce). Samozřejmostí je bezpečnost, žák není nucen do nebezpečných (extrémních) činností a výkonů. Učitel vychází z věkové kategorie žáků (případně RVP ZV nebo ŠVP školy), podle toho volí pohybovou aktivitu či sport. To samé platí pro výtvarnou výchovu.
Nejprve žáci absolvují danou pohybovou aktivitu v rámci tělesné výchovy, poté následuje výtvarná výchova. Vyučovací hodiny na sebe nemusí přímo navazovat, může být mezi nimi rozmezí dne nebo dvou. Je důležité, aby vše proběhlo v jednom týdnu, tak aby si žáci pamatovali i detaily sportovního výkonu. Ideální variantou je tělesná výchova v jeden den a druhý den ztvárnění prožitých emocí při výtvarné výchově.
Realizace – tělesná výchova
Realizace má dvě části – nejprve ta v tělesné výchově, poté navazující činnost ve výtvarné výchově. To je vše, co by měli žáci vědět před začátkem aktivity. Není žádoucí, aby přesně znali jednotlivé kroky, jejich práce by měla být spontánní.
V rámci tělesné výchovy učitel pro žáky připraví pohybovou aktivitu (cvičení, soutěž, utkání, …). Činnost by měla mít charakter individuální týmové soutěže či zátěžového testu (záleží na charakteristice žáků). Žáci by při ní měli využít své fyzické dispozice, předpoklady pro splnění pohybového či sportovního úkonu a atakovat individuální fyzický fond. Před zahájením výkonu je žákům řečeno, aby kromě absolvování pohybové aktivity a snahy o dobrý výsledek cíleně sledovali i celý průběh činnosti.
Příklad sportovních aktivit:
Běh na 1500 m;
člunkový běh s opakováním;
překážková dráha;
možnost zařazení týmových aktivit (např. utkání ve florbalu, štafetový běh).
Po skončení sportovního výkonu jsou zaznamenány výkony žáků (které mohou také v žácích podnítit emoce, které budou následně ztvárňovat). Tato část je ukončena s tím, že další práce bude následovat při výtvarné výchově.
Realizace – výtvarná výchova
Nyní přichází na řadu představivost žáků a abstraktní myšlení. Žáci mají v paměti svůj pohybový či sportovní výkon. Nejprve se každý žák nad svým výkonem zamyslí a sám pro sebe si ho zrekapituluje a zanalyzuje (dosažený výsledek, co ho provázelo, emoce, pocity, jak se při něm cítil, jaká byla jeho motivace úkol dokončit apod.). Poté se snaží své myšlenky a emoce vyjádřit pomocí výtvarné techniky (např. pomocí abstrakce [1]). Při tvorbě je důležité, aby se žák vztahoval ke svému pohybovému/sportovnímu výkonu, jeho průběhu, výsledku, prožívaným emocím a na základě toho volil prostředky ztvárnění. [2] Doporučujeme zvolit techniku vytváření, se kterou už mají žáci zkušenosti z předchozí výuky výtvarné výchovy.
Učitel připraví žáky na to, že budou na základě svých pocitů, emocí vytvářet abstraktní dílo – nic podle předlohy. Dá se očekávat, že někteří žáci budou mít s uchopením této části aktivity problém. Při tvorbě dostanou žáci pouze základní parametry výtvoru (velikost čtvrtky, výtvarné potřeby, způsob provedení), další postup už je na nich (složení barev, linie a tvary, vztahy a uspořádání prvků na ploše, …).
Část vyhodnocení a reflexe
Před společným hodnocením by si měl učitel nejprve projít výtvory sám, udělat si poznámky, připomínky, které ho napadnou. V případě, že učitel neučí oba předměty, měli by být u prohlížení výtvorů oba učitelé zapojených předmětů. Ke zvážení je, zda v této fázi nepřizvat i například školního psychologa, výchovného poradce či třídního učitele, kteří se mohou podívat na „svoje“ žáky z jiného úhlu pohledu.
Hodnocení a zpětná vazba aktivity jsou pojaty jako celek. Jako první dostávají prostor žáci, kteří představují své výtvory a tvorbu (jaké prvky použili, co je k tomu vedlo, jaké pocity se snažili vyjádřit, …). Pokud má učitel ke konkrétnímu výtvoru připomínku nebo dotaz, žák doplní. Důležitý je zde i „cit pro situaci“, jelikož žáci neprezentují pouze své výtvory, ale i své psychické rozpoložení při sportovním výkonu, dost možná i v životě. Učitel s přihlédnutím k situaci (znalost kolektivu a jednotlivců, bezpečnost prostředí) směřuje prezentaci dále.
V závěrečné části probíhá shrnutí celé aktivity. Na základě toho, co zaznělo od žáků, učitel shrne v obecné rovině pocity, které zážitek žáků provázely, zopakuje nejčastější prvky, které vyjadřovaly jejich výtvarné projevy. Dle zvážení otevře s žáky témata, v nichž jde od obecné roviny ke konkrétnějším věcem. Začít lze s otázkami týkajícími se obecného charakteru (Jak lidé reagují, když je potká důležitá životní situace? Je důležité vyjadřovat své emoce? Proč? Znáte nějaké sportovce, kteří jsou činní i v umělecké sféře?) i osobnosti žáka (Všímáš si u druhých lidí, že se nechávají ovládat emocemi? A co ty sám?Co si představíš pod pojmem duševní hygiena?). Neměly by chybět otázky zaměřené na samotnou činnost (Jak ses cítil v TV a VV? Jaký vnímáš rozdíl? Přišla ti vybraná forma uměleckého vyjádření vhodná pro zachycení emocí? Nebo bys o tom raději např. napsal text [3] nebo složil píseň? …).
Čtenářskou gramotnost rozvíjí dílčím způsobem žákovo abstraktní ztvárnění svých pocitů a emocí při výtvarné výchově. Žák se snaží identifikovat pocity a uměleckým zpracováním je vizualizovat. Během aktivity žák může porovnat, jak stejnou pohybovou činnost znázornili stejnou výtvarnou technikou jeho spolužáci, a pojmenovat důvody, které způsobují, že jsou některé výtvory podobné méně a některé více.
[4] Více o možnostech rozvoje gramotnosti ve vzdělávacích oborech viz publikace projektu Podpora práce učitelů Metodické inspirace rozvoje gramotností ve vzdělávacích oborech – https://www.nuv.cz/file/5021/.
Nechte se inspirovat dalším článkem seriálu „Nádech–výdech“, v němž naleznete náměty směřující k vyjádření pohybových zážitků a emocí pomocí výtvarných ztvárnění.
Odborný recenzent
Materiál propojuje obory Tělesná výchova a Výtvarná výchova formou didaktického námětu. Aktivita je koncipována tak, že integruje tělesné prožitky s výtvarným vyjádřením – lze ji zařadit do výuky TV i VV, případně jako projekt. Aktivita vede žáky k reflektování vlastních pocitů a následnému vyjádření pomocí vizuálních prostředků, což podporuje hlubší vnímání pohybu a emocí. Učitel si může volit délku aktivity, úroveň zadání či materiály pro výtvarné vyjádření podle věku a možností třídy. Materiál je určen pro 2. stupeň ZŠ.
Rozvoj Klíčové kompetence komunikační – vyjadřování – učitel pomáhá žákům rozvíjet schopnost reflexe vlastního vyjadřování i vyjadřování druhých (např. retrospektivním zamýšlením se nad prožitými komunikačními situacemi, s nimi spojenými úspěchy a neúspěchy). Žák sděluje své myšlenky, nápady, pocity, mínění a úsudky, přičemž zvolená forma vyjádření bývá výstižná. Využívá repertoár běžných výrazových prostředků jazykových (řeč včetně intonace či větného přízvuku), tělesných (gesta, pohledy, výrazy tváře, postoj těla atd.) či vizuálních a grafických (náčrty, grafická znázornění atd.).
Rozvoj Klíčové kompetence k řešení problémů – reflektuje osobní a společné problémy s ohledem na různé perspektivy navrhovaných řešení – učitel podporuje reflexi vlastních reakcí a srovnání s reakcemi ostatních. Žák reflektuje vlastní reakce a srovnává je s reakcemi ostatních v různých kontextech.
