V této výukové aktivitě do hodin anglického jazyka se zaměříme na základy mediální gramotnosti. V úvodu hodiny se podíváme na to, co žáci vědí o falešných zprávách, vysvětlíme si pojem fake news, deep fake a hoax. Potom si žáci vyzkouší, jak falešnou zprávu vytvořit. Využijeme téma, které je žákům blízké – popis zvířete a téma fantastických zvířat, která se vyskytují jen v pohádkách a fantasy příbězích nebo se objeví úplně nově ve fantazii našich žáků. Propojíme obrázek s popisem a vytvoříme pomocí aplikace falešnou zprávu.
Cíl výuky
Vzdělávací cíle:
Žák vytvoří jednoduchou falešnou zprávu
Žák jednoduše popíše, proč je třeba přistupovat k informacím v digitálním prostředí kriticky a ověřovat si jejich pravdivost
Stupeň vzdělávání: 1. stupeň ZŠ /4. - 5. ročník
Věková skupina: 9–11 let
Vzdělávací obor:Jazyk a jazyková komunikace – Cizí jazyk - Anglický jazyk + Umění a kultura - Výtvarná výchova
Tematický okruh:Psaní – krátký popis známé věci, Uplatňování subjektivity – ilustrace, kresba
Výuka: 2 vyučovací hodiny na tvorbu + následná diskuze a hodnocení práce
Příprava: 30 minut
Pomůcky: dataprojektor,pro žáky i učitele PC, mobil, pro žáky papíry, pastelky, aplikace: The Breaking News Generator (případně jiný nástroj na tvorbu falešných zpráv)
Potřebné vstupní znalosti a dovednosti:
Oborové: anglický jazyk – sloveso to be, have got, parts of the body, pronouns, adjectives
Digitální: práce s obrázkem, fotografií, e-mailem, online slovníkem
Přínos využití digitálních technologií:
rozvíjení práce s fotografií, obrázkem, e-mailem, s aplikací na tvorbu falešných zpráv, úvod do mediální gramotnosti – bez využití digitálních technologií bychom nebyli schopni vytvořit zprávu, která vypadá realisticky
součást OVU pro 5. ročník - vytváří jednoduchý digitální obsah (texty, obrázky)
Metodická poznámka: aktivitu je možno naplánovat jako projekt, nejlépe v jednom dni
Účinnou technikou pro lepší rozpoznání podvodných zpráv je vlastní sepsání takové zprávy. Může se stát, že bude třeba podpořit fantazii žáků konkrétními příklady – je možno připomenout např. Fantastická zvířata z Harryho Pottera nebo knížky na skládání zvířat pro malé děti https://www.magellanverlag.de/titel/mix-und-match-funny-animals/653?fr
Popis vzdělávací aktivity:
Pojmy z mediální gramotnosti:
Metodická poznámka: Pojmy lze žákům např. napsat na tabuli a postupně se doptávat, které pojmy jsou jim známé, společně si vysvětlíme ty, které jsou méně známé. Já to dělám tak, že napíšu pojmy velkým písmem na tabuli a čekám, na co žáci zareagují, co znají, často mě překvapí, kolik toho znají, jen někdy neumí formulovat a zbytek dovysvětlím.
hoax – nevyžádaná, klamavá zpráva, která je formulována tak, aby vedla k dalšímu přeposílání, často obsahuje nějakou hrozbu
deep fake – upravené video, které se zdá být reálné
fake news – falešné zprávy
dezinformace – záměrná manipulace pomocí nepravdivých informací
Příprava na hodinu: Vyučující si připraví představení aplikace na tvorbu falešných zpráv a pošle žákům do jejich žákovských e-mailů (nebo do chatu např. v Teamsech) odkaz na aplikaci: https://breakyourownnews.com
Úvod (10 minut) – Je všechno, co najdeme na internetu, pravdivé?
Motivujeme děti k diskuzi o tom, co ví o informacích na internetu: Můžeme všemu věřit? Kdo může vkládat informace na internet? Můžeš i ty sám/sama vložit cokoli na internet? Znáš tyto pojmy? (Pojmy jsem napsala velkým písmem na tabuli a počkala, na co žáci zareagují, co znají, překvapilo mě, kolik toho znají, jen něco neuměli přesně formulovat, to jsem upřesnila a zbytek dovysvětlila)
V návaznosti na diskusi žákům prozradíme téma hodiny – mediální gramotnost a tvorba nepravdivého obsahu.
Diferenciace (někteří žáci pouze doplňují do šablony - skupiny určuje učitel a učitel také určí, která skupina bude potřebovat šablonu):
It is a …
It´s ……
It has got …
It lives ….
It can …
1. V první vyučovací hodině (pokud učitel učí ve třídě více předmětů, může využít i hodinu výtvarné výchovy nebo požádat kolegu o spolupráci, případně můžeme tuto fázi vynechat a nechat žáky vyhledat obrázky bájných zvířat na internetu nebo v literatuře) si žáci ve skupině nakreslí obrázek nereálného (neexistujícího, bájného zvířete/tvora):
2. V druhé vyučovací hodině (v angličtině) učitel nakreslené obrázky vyfotí pomocí mobilního telefonu nebo fotoaparátu (pokud má k dispozici) a fotku pošle žákovi na jeho školní e-mail nebo uloží do sdíleného úložiště, potom si žáci ve skupině společně připraví popis obrázku, 5-6 vět. Žáci mohou využít online slovníky, např.Glosbe
Otázky k popisu, které vyučující promítá přes dataprojektor: What is it? What colour is it? Is it big/small? Describe its body. Where does it live? What can/can´t it do? … Žáci odpovídají celou větou na otázky, tvoří tak jednoduché věty.
3. Vyučující popisy zkontroluje a pomocí formativního hodnocení nechá skupinu opravit si své případné chyby.
4. Žákům je představena aplikace na tvorbu fake news. Vyučující promítá přes dataprojektor, vysvětluje a ukazuje, jak s aplikací pracovat.
Aplikace je v angličtině a je třeba si společně některá slova přeložit a vysvětlit si, jak se bude aplikace chovat. Učitel promítá prostředí aplikace přes dataprojektor a vysvětluje.
Obrázek nahráváme pomocí tlačítka: Vybrat soubor
Autor díla: Helena Peřinová
Obrázek pak můžeme stáhnout pomocí tlačítka DOWNLOAD = stáhnout - tlačítko najdeme pod okénkem, kam jsme nahráli obrázek.
Autor díla: Helena Peřinová
5. Žáci ve skupince tvoří svou Breaking News - zprávu o zvířeti, které podle jejich falešné zprávy opravdu existuje, využijí svůj obrázek a připravený popis.
Autor díla: Helena Peřinová
Výslednou vyrobenou falešnou zprávu žáci vyučujícímu posílají jako printscreen nebo z aplikace stažený obrázek pomocí žákovského e-mailu.
Autor díla: Helena Peřinová
UVĚDOMĚNÍ:
I my můžeme (umíme) vytvořit falešnou zprávu, je tedy třeba být opatrní a kriticky vyhodnocovat obsah.
Autor díla: Helena Peřinová
Diskuzi lze doplnit dalšími informacemi o tom, jak rozlišit falešnou zprávu od pravdivé:
Jak poznáme falešnou zprávu:
Nejjednoduššími ukazateli nedůvěryhodnosti zprávy jsou titulky VELKÝMI PÍSMENY a náhledové obrázky, které jsou zjevnými fotomontážemi.
Nezůstaňte jen u přečtení titulku. Zpráva samotná nemusí titulku vůbec odpovídat.
Zkontrolujte, jestli článek cituje zdroje - a pokud ano, jestli jsou samy věrohodné. U českých dezinformačních webů se často stává, že odkazují a zahraniční zdroje, které jsou ale samy původci falešných zpráv - nebo jsou zprávy z nich pravdivé, ale český překlad je výrazně překrucuje.
Podívejte se, kdo je autorem textu. Je redaktor nepodepsaný či pod pseudonymem? Chybí na webu dokonce jakékoliv informace o jeho redakci? Pak za zprávy na něm nikdo neručí a není důvod mu věřit.
Zkontrolujte datum zprávy. Na sociálních sítích se často sdílí i několik let staré články, které navozují dojem, že souvisí s aktuálním děním.
Věnujte pozornost fotografiím v článku. Jednoduchá kontrola pomocí vyhledávače (v prohlížeči Google Chrome stačí kliknout na obrázek pravým tlačítkem a vybrat Vyhledat obrázek pomocí vyhledavače Google) může ukázat, že fotka ve skutečnosti s tématem článku nesouvisí a je pořízená v jiném čase nebo na jiném místě.
Přemýšlejte, jaký pocit ve vás článek vyvolává. Pokud vás rozčílil už titulkem a jeho obsah je pobuřující, může být vyvolání emocí bez ohledu na pravdivost odkazu jeho jediným cílem.
Pokud se zpráva jeví podezřele, zkuste ji ověřit ze seriózních zdrojů - buď pomocí vyhledávání, nebo přes specializované weby, které se vyvracením hoaxů a falešných zpráv zabývají. V Česku jsou to weby hoax.cz a manipulatori.cz, pro zahraniční zprávy například snopes.com.
A nakonec: Pokud si nejste jistí, že je článek pravdivý, nesdílejte ho.
Reflexe
Porovnání vytvořených zpráv – pokud některá skupina kromě prostého popisu napsala i nějakou zajímavost, je zpráva pro čtenáře atraktivnější.
Jsou naše zprávy uvěřitelné? Jak se před takovými zprávami chránit?
Zkušenosti s použitím materiálu ve výuce:
5. ročník – anglický jazyk + výtvarná výchova
Podařilo se nám vytvořit celkem 4 falešné zprávy, 1 skupina pouze doplňovala do šablony, ostatní tři skupiny daly dohromady svůj krátký text – jedna skupina dodatečně přidala slova jako: Imagine ... - tedy zpráva se stala atraktivnější, což je právě pro falešné zprávy typické. Téma bylo pro žáky velmi zajímavé a diskuze nad vzniklými zprávami se neplánovaně protáhla i do další hodiny angličtiny.
Literatura a použité zdroje
ROWLING, J. K. Fantastická zvířata. 4. vyd. Praha, 2019. 151 s. ISBN ISBN 978-80-00-05382.
