Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
ESF projekty a rozvoj ICT dovedností žáků
5,0 (2 hodnocení)
Článek na příkladu výukové aktivity ukazuje možné postupy rozvoje ICT dovedností žáků, konkrétně při vyhledávání informací.
Ve zkoumaných projektech nebyl žádný, který by se cíleně zaměřoval na metodiku rozvoje ICT dovedností žáků. Několik z nich mělo potenciál ICT dovednosti žáků rozvíjet – ovšem z dostupných materiálů to zpravidla nebylo možné posoudit.
Snad nejčastěji v různých popisovaných aktivitách dostávali žáci za úkol vyhledat na internetu informace k určité problematice. Učitel, který takový úkol žákům zadá bez toho, že by se před zadáním úkolu, v jeho průběhu a ani po jeho splnění žáky věnoval způsobu, jakým žáci získávají informace, by o sobě tvrdit neměl, že rozvíjí ICT dovednosti žáků. Maximálně, že k takovému rozvoji dává prostor. Protože v takovém případě si žák na postupy a strategie vyhledávání, třídění a výběru relevantní informace přichází sám – bez podpory učitele.
Co poradit učiteli, který se nechce spoléhat na to, že takový přístup bude mít u všech žáků dobré výsledky?
První metodická rada
Vyhledání zdrojů – Kde a jak vyhledat potřebné informace
Neučte hledat žáky informace, učte je hledat odpovědi na otázky.
Jaké jsou konkrétní otázky, na které je třeba vyhledat odpověď, dokážou je žáci formulovat?
Z jakých oblastí jsou otázky – jaká jsou klíčová slova, dokážou je žáci určit?
Jakého typu, formátu informace bude třeba vyhledat/získat s ohledem na účel úkolu a případné publikum (texty, obrázky, zvukové záznamy, videa)?
Kde budou žáci hledat odpovědi (lidé, články, časopisy, knihy, knihovny, webové stránky, další média, v terénu)?
Jaké jsou vhodné metody a strategie vyhledávání/získávání informací pro daný úkol? Znají je žáci, dokážou je použít?
Vědí žáci, jak vyhledávat bezpečně a účinně on-line?
Mají žáci znalosti a dovednosti potřebné ke shromáždění informací (nahrát rozhovor, vyhledat v textu, v encyklopedii, vyfotit, nafilmovat, stáhnout z webové stránky, vložit do dokumentu, stáhnout do počítače…)?
Protože...
...stejně promyšleně jako budujete dovednosti žáků a vedete je k používání vhodných strategií při vyhledávání informací v tradičních zdrojích, např. při práci s tištěnými slovníky a encyklopediemi, je nutné přistupovat i k vyhledávání informací na internetu, v elektronických zdrojích informací.
A nezapomínejte žákům poskytnout alespoň výchozí zdroje: odkazy na webové stránky, literaturu, časopisy atd., ve kterých mohou nalézt pro sebe srozumitelné odpovědi.
Hledání otázek – příklad aktivity, námět do výuky
Následující aktivita ukazuje, jak je možné vést žáky na cestě od uvědomění si potřeby dalších informací až po uspokojivé naplnění této potřeby.
Vzdělávací program Jeden svět na školách je dlouhodobý projekt společnosti Člověk v tísni. Mimo jiné v něm jsou vytvářeny audiovizuální lekce s dokumentárními filmy a přidruženými aktivitami do hodin. Vznikl audiovizuální vzdělávací portál, kde mohou učitelé a žáci pracovat s materiály online. Na portálu lze najít lekce pro žáky 1. stupně ZŠ, 2. stupně ZŠ a pro žáky SŠ. Některé z lekcí vznikly v rámci různých ESF projektů.
Jedna z nabízených aktivit, kterou lze využít u všech filmů, se kterými učitel a žáci ve výuce pracují, je Hledání otázek. Po zhlédnutí filmu nebo jeho části si žáci připraví ve skupinách alespoň tři otázky, na které by chtěli znát odpověď. Každá skupina otázky představí ostatním a zdůvodní jejich výběr. Otázky ve třídě společně sepíší a sjednotí a dostane se jim ujištění, že na daná témata se zaměří další výuka. Aktivita probíhá ve třídě, cílem je dovést žáky k přemýšlení o dané problematice a dalšímu vyhledávání informací o tématu. V aktivitě žáci potřebují nejprve pouze tužku a papír, později píší otázky na tabuli či flipchart.
V následující výuce žáci buď samostatně, nebo ve skupinách doplňují chybějící informace. Jedna z navrhovaných možností je si pozvat hosta, který jim na otázky odpoví. Aktivita se dá využít s úpravami pro žáky prakticky jakéhokoli věku, na portálu s využitím zde dostupných materiálů je určena pro žáky od 10 let.
Podle věku a zkušenosti žáků s vyhledáváním informací v souladu se svým cílem – k čemu žáky zamýšlí ve výuce přivést – volí učitel vhodné prostředky. Problematiku, vstupní film i hloubku a šíři záběru při vyhledávání informací. Co vše je třeba si promyslet před úkolem vyhledat informace, naznačuje výše První metodická rada.
Druhá metodická rada
Posouzení vyhledaných informací – Které informace a jak použijeme
Učitel je ten, kdo postupně vede žáky k dovednosti posoudit, zda získali přesnou a úplnou informaci, kterou potřebují k vyřešení daného problému, ke své další práci.
Promyslete si:
Jak žáci posoudí, zda vyhledali potřebné, relevantní informace? Mají žáci otázky, na které je třeba odpovědět, kdo a jak posoudí, zda jsou otázky vhodně formulované, a kdo a jak posoudí, zda shromážděné informace odpovídají na stanovené otázky a pokrývají celý problém – zda není třeba ještě něco zjistit?
Jsou odpovědi z hodnověrných zdrojů? – Jak žáci určí, co je hodnověrný zdroj? Rozhodnete to vy, nebo žáky povedete k tomu, aby byli schopni zdroje kriticky posoudit sami?
Jak žáci využijí získané informace? Budou je dále upravovat a zpřesňovat, nebo je jen vyjmou a kamsi vloží (CTRL C / CTRL V)?
Vědí žáci, co je autorské právo a co je plagiátorství?
A nezapomeňte,
že jdete žákům příkladem. Používejte ve svých ukázkách, příkladech a pracovních materiálech pro žáky vlastní texty, obrázky, videa, zvukové záznamy atd., nebo ty, které pocházejí z volně využitelných zdrojů, příkladně citujte.
Hledání otázek trochu jinak
V aktivitě Hledání otázek nejsou využity žádné ICT (kromě chvíle, kdy učitel žákům promítá film). Ale mohly by být!
Vstupní film je na portálu Jeden svět na školách k dispozici online. Žáci si ho mohou pustit individuálně, nemusejí ho sledovat společně, všichni najednou. Mohou se s ním seznámit doma, nebo si ho mohou pustit ve škole ve skupinách, ve kterých budou dále spolupracovat. Při diskuzích ve skupině nad otázkami, které je zajímají a mají se na nich dohodnout, by mohlo být užitečné, kdyby měli žáci možnost si filmovou ukázku pustit opakovaně – třeba ve svém tabletu či chytrém telefonu...
Také skupinová práce a diskuze nemusejí probíhat ve škole a výsledky být zapsány tužkou na papír. Tato část, ale vyžaduje důkladnější přípravu – žáci potřebují mít přístup k nástrojům komunikace a spolupráce/sdílení a musejí být schopni tyto nástroje použít.
Stejně tak není nutné psát otázky před prezentací celé třídě na tabuli nebo flipchart při prezenční výuce, ale mohou se např. kdykoli zapsat do sdíleného dokumentu. Ten lze žákům promítnout frontálně, ale současně ho mohou mít žáci k dispozici ve svém zařízení (tabletu…).
Aniž bychom zatracovali diskuzi třídy nad společnými tématy a otázkami, kdy jsou žáci společně v jedné učebně, je třeba říct, že i tato část může probíhat online – prostřednictvím diskuzních fór, anket, hlasování, (video)chatů a jejich kombinací. Vyžaduje to ovšem zkušenost a cvik získané postupnou přípravou.
Třetí metodická rada
Komunikace a spolupráce – Jaké nástroje a postupy při práci, komunikaci a spolupráci použijeme
Někdo tvrdí, že ICT brzdí kreativitu lidí, někdo tvrdí opak. Úkolem učitele by mělo být vést žáky k tomu, aby ICT byly pomocníkem a nikoli překážkou při učení, při práci, při tvorbě vlastních, originálních děl. Rozvoj ICT umocňuje důraz na schopnost komunikovat a spolupracovat jako na klíčovou kompetenci pro život v dnešním světě. Umět ICT využít ke komunikaci a spolupráci patří dnes k nezbytným dovednostem.
Promyslete si:
Budou žáci pracovat samostatně, spolupracovat spolu nebo s někým jiným mimo školu? Ve kterých fázích výuky / řešení úkolu a jak? Je k dispozici odborník, který by mohl v případě potřeby žákům s řešením problému pomoci?
Budou žáci ke spolupráci či komunikaci využívat ICT? Umějí si vybrat vhodné digitální nástroje k výměně informací a nápadů, ke spolupráci s ostatními při práci na úkolu, publikaci své práce? Zvládnou všichni tyto nástroje použít?
Vědí žáci, jak se chovat bezpečně a zodpovědně on-line a koho požádat o pomoc, pokud jim bude něco při práci v on-line prostředí vadit či je znepokojí?
Proto:
věnujte se zpočátku procvičení dovedností, které žáci budou nezbytně potřebovat. Vyzkoušejte si se žáky na jednoduchých příkladech práci s ICT, se kterými budete pracovat, nepřeceňujte jejich ICT dovednosti. Tam, kde mají žáci prostor (je jejich úkolem) si svoje nástroje volit, projděte s nimi pečlivě účel a vlastnosti výstupu úkolu, dle svého uvážení navrhněte řešení pro nejslabší žáky (nouzovou variantu). Čas, který tomuto úvodu věnujete, se vám při další práci bohatě vrátí.
Tvrdým oříškem při využívání ICT je rozhodnutí, který nástroj a jaký postup je k dané činnosti, při řešení daného problému nejvhodnější. Seznamte žáky na začátku s cíli, očekávanými výsledky a kritérii hodnocení. Dejte jim v závěru prostor, aby diskutovali o svých postupech při plnění úkolů a sdělovali si svoje zkušenosti.
Jako jedna z možností, jak získat potřebné informace, je v aktivitě Hledání otázek uvedena možnost pozvat si do školy odborníka a s ním o dané problematice diskutovat. To ale lze také zorganizovat online. Když na to přijde – vlastně by do té školy ani žáci nemuseli docházet, že?!
Smyslem posledních odstavců ovšem nebylo ukázat učitelům, jak žáky vypudit ze škol. A také rozhodně nikdo netvrdí, že od nynějška je třeba, aby se žáci a učitelé při učení a výuce přilepili ke svým digitálním zařízením a nehnuli se od nich. Poslední odstavce jen chtěly naznačit některé možnosti, které současné ICT nabízejí a které dnes jsou, mimo sféru počátečního vzdělávání, běžně využívány.
