Digitální wellbeing OECD I.

21st Century Children je projekt OECD, který se pokouší odhalit, jak se mění život dětí ve 21. st. a v souvislosti s tím odpovědět na otázku, jak je chránit a vést, když zároveň chceme, aby mohly být dětmi a učit se prostřednictvím chyb. Dosud má dva hlavní výstupy v podobě obsáhlých na sebe navazujících a částečně se překrývajících studií:

Educating 21st Century Children: Emotional Well-being in the Digital Age (Vzdělávání dětí 21. století: Emocionální wellbeing v digitálním věku), 2019 [1]
Education in the Digital Age: Healthy and Happy Children (Vzdělávání v digitálním věku: Zdravé a šťastné děti), 2020 [2]

Obě se snaží problematiku postihnout komplexně. Jsou sestaveny z několika samostatných kapitol vytvořených různými autory, kteří jsou špičkovými odborníky ve svém oboru. Povětšinou mají charakter metaanalýzy existujících poznatků. Obě mají přes 200 stran nám často již známého, a někdy dokonce díky nezávislé tvorbě různých autorů opakujícího se obsahu. Liší se hlavně tím, že ta první se více orientuje na wellbeing a ta druhá se blíže zabývá jen jeho zásadní složkou, a to fyzickým zdravím dětí. Též již stihla reflektovat aktuální problematiku důsledků pandemie covidu-19. Vše je dáváno do souvislostí s digitálními technologiemi.

Zprávy jsem přečetl a zpracoval do podoby tří navazujících článků. První dva obsahují mé poznámky reflektující jen to, co mě při čtení obou studií zaujalo. Třetí se pak pokusí o shrnující závěr.

Následující přehled obsahující mé poznámky je členěn podle kapitol. Každá poznámka je v pravém sloupci doplněna o stranu, na níž se související text vyskytuje. Odkazy na původní zdroje poznatků najdete v originálních studiích.

[1] Vzdělávání dětí 21. století: Emocionální wellbeing v digitálním věku
1. Dětství v digitálním věku
Dostupnost online informací a služeb se stala natolik důležitou, že některé vlády (např. Kostarika, Estonsko, Finsko, Francie, Řecko, Španělsko) uzákonily přístup k internetu jako základní lidské právo.	23
Socio-ekonomicky znevýhodnění žáci v evropských zemích vykazují vyšší míru znepokojení, nemají-li přístup k internetu.	25
Není dost důkazů o prokazatelném negativním vlivu digitálních zařízení na zdraví dětí. (…) Místo sledování času stráveného s přístroji by se vědci měli věnovat obsahu, s nímž se setkávají, jejich aktivitám a sociálnímu a rodinnému prostředí.	26
Pro vzdělávací politiku a praxi je nezbytné pochopení, jak rozvíjet digitální gramotnost a wellbeing nejvíce znevýhodněných žáků.	26

Literatura a použité zdroje

BURNS, Tracey; GOTTSCHALK, Francesca. Educating 21st Century Children: Emotional Well-being in the Digital Age, Educational Research and Innovation [online]. 2019. [cit. 2021-07-18]. Dostupné z: https://www.oecd.org/digital/educating-21st-century-children-b7f33425-en.htm.

BURNS, Tracey; GOTTSCHALK, Francesca. Education in the Digital Age: Healthy and Happy Children [online]. 2020. [cit. 2021-07-18]. Dostupné z: https://www.oecd.org/education/education-in-the-digital-age-1209166a-en.htm.

Digitální wellbeing OECD I.