Třetí propast podle OECD
Článek informuje o nové zprávě OECD PISA Infocus zabývající se rozdíly ve využívání internetu 15letými žáky v závislosti na jejich socio-ekonomickém statusu.
Nám důvěrně známý výzkumný program OECD PISA, který provádí opakované mezinárodní srovnávání schopností žáků na konci ZŠ, pracuje se získanými daty průběžně a provádí na nich různé analýzy. Každý měsíc pak vydává specializovanou zprávu (PISA Infocus). Ta červencová se věnovala zjištěným rozdílům v tom, jak využívají internet žáci s různým socio-ekonomickým pozadím – Are there differences in how advantaged and disadvantaged students use the Internet? Pracuje zatím stále ještě s daty z roku 2012, ta poslední (2015) budou uvolněna letos na podzim.
Výsledek není překvapivý. O tom, že nestačí žáky připojit do internetu, samozřejmě víme dávno. Existuje hned několik úrovní digitální propasti. Po překonání prvních dvou (vybavení, ovládání) dospíváme ke třetí, tj. ke schopnosti technologie používat ke svému zdokonalování. Je hodně důležité problémy a rizika nejen znát, ale umět též argumentovat ověřenými a podloženými fakty. Zde je role OECD nezastupitelná. Podívejme se na základní sdělení citované zprávy.
Diskuze (8)
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
- E Kocourek8. 9. 2016
Klobouk dolů před pány vědátory z OECD! "Sociální znevýhodnění" je v Česku vymezeno ve třech směrech, z nichž dva - nařízená ústavní výchova a postavení azylanta - lze rozpoznat triviálně, zatímco ten třetí směr - jakési rodinné prostředí - se bude posuzovat zapeklitě. V Česku se tomuto posuzování mají věnovat školská poradenská zařízení, a ledacos naznačuje, že to nebude snadný úkol. A hleďme, badatelé z OECD to pro každého jednotlivého studenta dokázali rozhodnout od zeleného stolu. Kdybych to měl posuzovat selským rozumem, dovedu si představit znevýhodněné žáky kdesi v Africe. Jeden bydlí 100 m od studny, druhý to má k nejbližší studni 10 km. Jasné znevýhodnění. Ale co v Česku? Jeden student dvakrát přejde ulici a je ve škole, druhý musí ráno vstát brzo a mazat na autobus. Je tím dost znevýhodněný? Asi ne, neboť Ministerstvo se přece snaží počty dojíždějících žáků ještě zvyšovat. Co tedy říká specializovaná zpráva OECD PISA? Inu, že různí lidé používají výpočetní techniku k různým účelům. A to je to neštěstí? To je to nebezpečí, proti kterému naši digitální stratégové vyráží do boje? A co by asi chtěli docílit? Aby každý používal výpočetní techniku ke stejným účelům? "Nepodaří-li se nám (to či ono - podrobnosti vynechal E.K.), čeká nás další rozevírání nůžek socio-ekonomických rozdílů mezi lidmi", píše pan Brdička. Mám tu pro pana Brdičku zprávu jobovici: ono jím obávané rozevírání nůžek socio-ekonomických rozdílů mezi lidmi nás čeká tak či tak, ať už se panu Brdičkovi, MŠMT a všem sociálním inženýrům na celém světě jejich záměry zdaří či nezdaří. A ještě jednou pan Brdička: "Právě znevýhodnění žáci musí dostat příležitost pochopit, že technologie jsou prostředkem umožňujícím jim získat znalosti a dovednosti potřebné k plnému uplatnění v životě." -- Nu, "dostat příležitost pochopit" se dá zařídit levně, možná dokonce zadarmo. Bude zajímavé sledovat, kolik miliónů (nebo miliard?) v tom MŠMT dokáže utopit.
- Bořivoj Brdička8. 9. 2016
Pan Kocourek tedy tvrdí, že v OECD jsou samí pitomci a naše snaha pomoci znevýhodněným (kritérium může být snadno nastaveno podle příjmů rodiny) je od počátku odsouzena k nezdaru. Proto je zbytečné se o podobné aktivity pokoušet a investovat do nich. Tak to abyste si, pane Kocourku, rychle hledal nějaké vhodné od zbytku světa oddělené místo s ozbrojenou ochranou. Konstatuji, že zařídit, aby někdo něco opravdu pochopil, je zcela zjevně ve skutečnosti velmi nesnadné. Nutně to ovšem nemusí být drahé.
- E Kocourek8. 9. 2016
Kriterium "znevýhodněnosti" může být snadno nastaveno podle příjmů rodiny nebo podle délky vlasů nebo podle barvy očí, ale vždy to bude jiné kriterium, nežli se používá v současných českých školských zákonech. Tím pádem jsou o "znevýhodněných" dětech pojednávající výzkumy OECD ve vztahu k Česku (!!) nesmyslným blábolem. "Zařídit, aby někdo něco opravdu pochopil" je možná velmi nesnadné, to panu Brdičkovi neberu, ale každopádně je to cosi jiného, nežli "dostat příležitost pochopit". Zdá se, že pan Brdička ten rozdíl nechápe. Pokusím se to ozřejmit na filmovém příkladu - "Shogun" z roku 1980, podle románu Jamese Clavella. Hlavní postava filmu (Anjin) zroskotá u japonských břehů a je zajat. Ale časem se osvědčí a jeho nový feudální pán Toranaga rozhodne, že Anjin se má naučit japonsky. Anjin je umístěn do zastrčené vesničky, aby se učil jazyk. Ale lokální papaláš Yabu mu k tomu dodá motivaci - nenaučí-li se Anjin do termínu japonsky, vesnice bude vyvražděna. Mně ten rozdíl připadá nepřehlédnutelný. Od Toranagy "dostal příležitost", zatímco Yabu chtěl "zařídit, aby někdo něco opravdu". BTW, tyhlety výzkumy OECD jsou čím dál zajímavější! Oni tam od testovaných žáků zjišťují příjmy rodiny? Oni ti testovaní žáci znají příjmy své rodiny? Oni ti testovaní žáci jsou ochotni sdělit badatelům příjmy své rodiny?
- Bořivoj Brdička8. 9. 2016
Mohu posloužit systémem USA. Zde se sleduje, zda má dítě nárok na bezplatný oběd ve škole. A ten indikátor určuje sociálka ve spojení s berňákem. Statistiky pak uvádějí, kolik dětí v té které škole do této kategorie spadá. Z pohledu systému nelze dělat nic jiného, než vytvářet podmínky, na vás, pane Kocoukru, pak je, aby došlo až na skutečné poznání!
- Bořivoj Brdička15. 9. 2016
Velmi často u nás "objevujeme Ameriku" s mnohaletým zpožděním. Přitom by někdy mohlo stačit se prostě jen včas poučit, jak problémy, které máme i my, řeší tam. Jedním z takových zdrojů by mohl být program CoSN (http://spomocnik.rvp.cz/keyword/CoSN/) - Digital Equity Action Agenda (http://cosn.org/focus-areas/leadership-vision/digital-equity-action-agenda).
- E Kocourek16. 9. 2016
Užitečnou schopností je rozeznat, které "problémy" my v Česku zaručeně nemáme, a tudíž nemusíme od žádných obchodníků s teplou vodou kopírovat jejich údajná "řešení".
- Bořivoj Brdička16. 9. 2016
CoSN (http://www.cosn.org/) (Consortium for School Networking) je profesní sdružení pomáhající školám zavádět technologie (trochu připomínající JŠI). Zabývá se primárně odbornou technickou stránkou věci, takže pracuje hlavně se správci školních sítí. Každý americký školský obvod má na tuto problematiku specializované oddělení. Přesah do kompetencí školních koordinátorů, kteří se zabývají též výukovým využitím technologií je zřejmý. Nazývat CoSN "obchodníky s teplou vodou" je hloupé. Totéž platí o tvrzení, že problémy spojené s nevhodným využíváním technologií socio-ekonomicky znevýhodněnými dětmi u nás nemáme!
- Jan Maršák19. 9. 2016
Ad E Kocourek 08. 09.2016 16:34: Všiml jsem si určité změny v tomto Vašem komentáři oproti některým komentářům minulým: zde používáte v argumentaci termín "selský rozum", zatímco jinde to byl "zdravý rozum". Je za tím nějaká hlubší příčina nebo se jedná jen o terminologickou nuanci bez významových rozdílů?
