Bezpečnost a prevence rizika při práci s digitálními technologiemi na základní škole speciální (5. díl)
Odborný článek
Bezpečnost a prevence rizika při práci s digitálními technologiemi na základní škole speciální (5. díl)
1,0 (1 hodnocení)
Změny v obsahu Informatiky a zavedení digitální kompetence v Rámcovém vzdělávacím programu základního vzdělávání vyvolávají otázky, zda se tyto změny vztahují také na závažněji znevýhodněné žáky, konkrétně žáky s mentálním postižením na základních školách speciálních. Přestože pro tyto žáky nebyly realizovány úpravy jejich kurikula (Rámcového vzdělávacího programu pro obor vzdělání Základní škola speciální), lze předpokládat, že změny ve využívání digitálních technologií v osobním i ve školním životě se mohou týkat i jich. Pro pedagogy základních škol speciálních zveřejňujeme zkušenosti škol, které digitální vzdělávání svých žáků řeší aktuálně a inspirativně. Text je součástí série článků, které se digitálnímu vzdělávání žáků se závažným mentálním postižením věnují.
S digitálními technologiemi se setkávají děti nejpozději v době předškolního vzdělávání. Již tehdy je vhodné zaobírat se otázkou bezpečnosti v souvislosti s používáním digitálních zařízení. Jedná se o bezpečnost spojenou jednak s ochranou zařízení, ale i sebe sama. V dalším stupni vzdělávání se problematika bezpečnosti práce a prevence zdravotních rizik spojených s využíváním digitálních technologií prohlubuje.
V následujícím textu bude rozpracován očekávaný výstup Rámcového vzdělávacího programu pro obor vzdělání Základní škola speciální (RVP ZŠS) pro vzdělávací obor Informační a komunikační technologie „zásady bezpečnosti práce a prevence zdravotních rizik spojených s využíváním výpočetní techniky“, který považuji za jeden ze stěžejních bodů uvedeného vzdělávacího oboru. V rámci tohoto výstupu je vhodné do učiva zařadit:
správné hygienické návyky při práci s digitálními technologiemi,
osvojení a dodržování ergonomických zásad,
časově omezená práce s technologiemi kompenzovaná pohybem,
pravidla bezpečného chování na internetu, v online světě,
sdílení fotografií, videí.
Problematika opatrnosti žáků při styku s elektrickým proudem se začíná řešit již v jejich raném věku. Je zapotřebí téma „moje bezpečí“ pravidelně opakovat a upevňovat. Velmi pozitivně se mi osvědčily materiály od zachranny-kruh.cz [1] v podobě digitálních učebních materiálů, které jsou doplněny volně přístupnými pracovními listy [2].
Správnými hygienickými návyky je míněno především nekonzumovat při práci s digitálními technologiemi jídlo, pití a používat techniku za předpokladu umytých rukou. V rámci základní školy speciální je v této oblasti nutný dohled a vedení žáků k hygienickým návykům, a tím i k prevenci zdravotních problémů.
Osvojení a dodržování ergonomických zásad zahrnuje dispozici pracovního místa, vhodně zvolenou židli či správné sezení u PC. Za první dva uvedené body odpovídá škola a na základní škole speciální se tato skutečnost řeší individuálně. Ke správnému sezení jsou žáci vedeni od začátku školní docházky (přikládám obrázek pro představu). Tablety/iPady jsou často využívány i mimo lavici. I tady by mělo docházet ke korekci držení těla, sklonu používané digitální techniky apod.
Autor díla: skolenibozp.cz
Jako prevenci zdravotním rizikům je vhodné zařazovat pravidelné protažení či sportovní aktivitu. Bez protažení by dle doporučení odborníků [3] neměl jedinec pracovat s digitálními technologiemi výše než hodinu. Žáci s mentálním postižením, kteří se vzdělávají podle RVP ZŠS mají problémy s udržením pozornosti a vyžadují časté změny aktivit, což se zde jeví jako příhodné.
Aktuálním diskutovaným tématem jsou pravidlabezpečného chování na internetu. Ve školách mohou být softwary v případě digitálních technologií zabezpečeny administrátorem, který může využít možnost blokace vybraných webových stránek (např. sociální sítě).
Osoby s mentálním postižením se mimo jiné projevují zvýšenou sugestibilitou, důvěřivostí, infantilností osobnosti a zvýšenou závislostí na lidech [4], existuje tedy riziko jejich snazšího zneužití. Proto je nezbytné se tématu „bezpečný internet“ věnovat i s žáky na základní škole speciální. Výukových materiálů na toto téma existuje nespočet, uvedu např. zpracovaný DUM [5], který jednoduchou formou krátkých vět a obrázků nabádá žáky k obezřetnosti. V projektu e-bezpečí [6] je pak možné využít vytvořené materiály a naleznete zde i aktivity pro rodiče.
Sdílení fotografií a videísouvisí s předchozím bodem. I v základní škole speciální se setkáváme se žáky, kteří mají vytvořený profil na sociálních sítích. Mívají ho založený např. za účelem ukládání vzpomínek z fotografií a videí a jejich sdílení s kamarády. Tyto profily jsou záležitostí především rodin žáků, které je žákům zakládají. Žák základní školy speciální není schopen se v tomto světě orientovat. V rámci vyučování je pak na místě zařadit téma „Co mohu fotografovat a popř. zveřejňovat?“
Výhodou je, že digitální technologie žáky základní školy speciální baví. Vyučování tak probíhá napříč všemi vyučovacími předměty a častým opakováním u žáků s mentálním postižením dochází k jeho fixaci. Pedagog musí být ale schopen v rámci vyučování zkoordinovat pohyb žáků základní školy speciální na internetu a kombinovat práci s digitálními technologiemi s ostatními aktivitami.
Závěrem bych chtěla připomenout důležitost propojení školního a rodinného zázemí. Chceme-li ale, aby si žáci osvojili hygienické návyky při práci s digitálními technologiemi, tedy správně seděli, měli dostatek pohybu a bezpečně fungovali v on-line světě, je nezbytné, aby stejné postupy a nároky na ně měla škola i jejich rodina. Žáci si své návyky přináší z rodiny (většina z nich má již na 1. stupni vlastní iPad/tablet, PC či mobilní telefon), a teprve při sladění požadavků učitele a rodiče se stanou digitální technologie součástí praktického života dospělého jedince s mentálním postižením.
