V roce 2023 jsme na Spomocníkovi publikovali celkem 84 článků. Pojďme si některé z nich připomenout prostřednictvím myšlenek, které přinášejí.
- „Transformace systému začíná změnou mysli, změnou postojů a naplněním představ lidí vizemi toho, co má být. Nejde o to, začít hned měnit systémy a struktury, ale o nápady a sny o tom, kde chceme být. Neexistuje žádný předem určený model – musí být vytvořen na základě kolektivní zkušenosti a moudrosti všech zúčastněných.“ (Proč je transformace obtížná?)
- Moderní kurikulum by mělo být zaměřeno na schopnosti žáků aplikovat své poznatky na nové příležitosti a výzvy (transfer), kterým budou čelit ve stále složitějším, propojenějším a nepředvídatelnějším světě. Tyto přenositelné kompetence je třeba identifikovat, zmapovat a integrovat je do nového kurikula 3.0. (Přichází kurikulum 3.0)
- Umět najít a správně vybrat nejvhodnější aplikaci pro zadaný úkol, i s ohledem na naši aktuální znalost, dovednosti či vymezený čas na tvorbu, je digitální kompetencí, na kterou bychom měli klást ve výuce důraz spíše než na vysvětlování složitých postupů v robustních nástrojích, aniž bychom si předem odpověděli na otázku, zda jsou tyto nástroje pro daný úkol a situaci vhodné. (Od Inkscapu ke Canvě aneb ukázka posunu v digitálních kompetencích)
- Pomocí deep fake umocněné schopnosti technologií budou využívány stále více. Je tedy evidentní, že se s touto funkcí musí žáci minimálně seznámit již na základní škole. Popsané vlastnosti aplikací ale ukazují možnost velice přínosného využití i v rámci naplňování dalších výukových cílů. Bylo by chybou toho nevyužít. (Deep fake ve výuce)
- Snažíme-li se ve výuce vést žáky k porozumění algoritmům, neděláme to většinou proto, abychom je naučili programovat, děláme to hlavně proto, že chceme umocnit jejich schopnost řešit problémy. Není těžké si uvědomit, že schopnost vnímat roli algoritmu u počítačů může žákům pomoci i při zvládání různých životních situací. (Od informatického myšlení přes algoritmickou gramotnost k digitální kompetenci)
- Aby naši žáci v budoucnu uspěli a dostali se ve svém oboru až na vrchol, potřebují sledovat také kvalitní zdroje. U Feedly by na jejich výběr byli sami, u Artifactu jim s tím pomůže umělá inteligence. To ovšem neznamená, že odteď už nemusí vědět, které to jsou. Jen si mezi nimi mohou lépe vybírat. (Od Feedly k Artifactu aneb ukázka posunu v digitálních kompetencích)
- Musíme být na budoucí vývoj připraveni. To znamená si uvědomit, že fyzické a online vzdělávací prostředí nelze oddělit a že všechny jeho komponenty mají být kompatibilní, tj. musí splňovat požadavky ekosystému. (Vzdělávací ekosystém podle Katji Schipperheijn)
- Naše práce nekončí zvoněním nebo za dveřmi školy. Jsme kritickou součástí světů našich žáků, a ti od nás žádají, abychom vnímali jejich osobní vzdělávací prostředí, nacházeli nové přístupy k výuce a jednali podle toho, co vidíme. (Vývoj kompetenčního modelu učitelů od PCK k TPECK)
- Navzdory mnoha rizikům spojeným s generativní umělou inteligencí nezastává Avivah Litan názor, že by organizace měly přestat tuto technologii používat. Místo toho by měly vytvořit celoorganizační strategii zaměřenou na řízení důvěryhodnosti, rizik a bezpečnosti týkajících se AI. (5 největších rizik generativní AI)
- Díky velkému růstu využití AI můžeme očekávat, že se bude zvyšovat i zájem o její aplikaci v rámci hodnocení žáků a studentů. Mnoho zemí provádí transformaci vzdělávání směrem k více kompetenčnímu pojetí, a tak se asi dočkáme vyšší orientace na průběžnou formativní zpětnou vazbu a na hodnocení dosažených kompetencí. (Jak aplikovat AI při hodnocení výuky)
- Osud lidstva je možná v rukou vývojářů AI. Snad mají dost moudrosti, etiky a cti, aby si uvědomili, že je třeba změnit přístup. Že není možné do budoucna vše podřizovat finančnímu zisku nebo politickým zájmům. Snad se nám podaří zachovat vlastní identitu a nepodlehnout algoritmické kontrole všudypřítomných digitálních AI systémů ovládaných jedinci toužícími jen po vlastním prospěchu. (Regulovat, či neregulovat rozvoj AI?)
- Každý významný nový objev lze využít ku prospěchu lidstva i naopak. Zastavit vývoj nelze, jeho usměrnění však v naší moci je. Výstižně to řekl Doug Belshaw: „Velmi doufám, že nás umělá inteligence nezavede do sci-fi dystopie, ale spíše pomůže dospět k rovnováze mezi vývojem technologií a lidským učením.“ (Bloomův 2 sigma problém v éře AI)
- Potřebujeme změnit pedagogické přístupy tak, aby lépe sloužily mladým „bigramotným mozkům“. Nejde jen o rozvoj poznání, jde o formu samotného myšlení. Digitální technologie mění způsob, jakým získáváme znalosti, a ovlivňuje fungování našeho mozku. Spolu s novými a mnohem účinnějšími výukovými postupy však zároveň přináší i nezanedbatelná rizika při nevhodném využití. Musíme proto věnovat více praktické pozornosti rozvíjení specifických pedagogických schopností učitelů. Musíme přehodnotit, jak učíme. (Díky technologiím musíme být bigramotní)
- Zapojit žáky je o to obtížnější v situaci, kdy vzdělávání v digitálním světě musí konkurovat mnoha různým jiným zábavnějším činnostem v rámci platforem, které se navíc úspěšně snaží vyvolat zájem uživatelů. Mnoho nástrojů může pomoci, neexistuje však žádná kouzelná hůlka, jejímž mávnutím bychom odpojeným studentům dodali energii a vyvolali jejich zájem o sebezdokonalování. Není jiné cesty než vložit vlastní úsilí. Dosáhnout tohoto cíle je však jednou z nejdůležitějších věcí, která patří k práci učitelů. (Jak aktivizovat odpojené členy třídního kolektivu)
- Proto, chceme-li podporovat kreativitu našich žáků, musíme se postarat také o zajištění bezpečného prostředí pro její rozvoj. A tím je kupříkladu i to, že je naučíme tuto kreativitu chránit prostřednictvím ochrany děl v online světě, ať už před lidmi pomocí například licencí Creative Commons, nebo před AI prostřednictvím programů, jako je Glaze, případně těmi, které přijdou po něm. (Glaze pomáhá umělcům v boji proti generativní AI)
- Snad všichni vnímáme, jak je naše budoucnost silně závislá na vzdělávání. Měli bychom se poučit ze stávajících dopadů sociálních médií, na který zatím naše školy žáky dostatečně nepřipravují, a v případě umělé inteligence k výuce přistupovat jinak. Měli bychom žáky naučit, jak ji používat, rozumět jí a být k ní skeptičtí. Uděláme-li to správně, existuje šance, že tak podnítíme diskusi, zlepšíme kritické myšlení a vybudujeme empatii – což jsou přesně ty hodnoty, které sociální média nahlodala. Všichni se učíme, co bude AI znamenat pro svět. Mějme na paměti, že AI gramotnost je víc než jen porozumění funkci umělé inteligence nebo být produktivní v zaměstnání budoucnosti. Kromě řešení těchto problémů bude náš přístup k AI gramotnosti vyžadovat, abychom naše žáky dovedli ke schopnosti pěstovat lidské spojení v době, kdy chybí. (Jak vnímá AI generace Z)
- Nezapomínejte na prvořadý význam akceptace zaváděných nových postupů ze strany učitelů. Proto je nezbytné je včas o možnostech AI informovat a zapojit je do ověřování toho, co vyhovuje konkrétním potřebám výuky a jaká rizika mohou nastat. Tím, že je zapojíme do každého kroku procesu navrhování, máme příležitost ukázat respekt i to, jak moc si pedagogů vážíme. (Americká ministerská podpora AI)
- Lidský faktor při tvorbě Wikipedie je největším bohatstvím, které s přibývajícím časem stále roste na své ceně. Zájem všech, kteří se jednou rozhodnou do tvorby Wikipedie zapojit a stát se součástí úžasné komunity wikipedistů a wikipedistek, je chránit toto bohatství za všech okolností. (10 způsobů využití AI chatbotů při psaní Wikipedie)
- Generativní umělá inteligence přináší docela zásadní změnu postupů vyhledávání informací, a hlavně tvorby originálního obsahu. Je zjevné, že ve výuce nahradí celou řadu překonaných postupů. Bez výrazné proměny kompetencí učitelů se to ale neobejde. Pozor, i při aplikaci nejnovějších nástrojů existuje riziko, že vzdělávací přínos bude minimální, nebo dokonce negativní. Role učitele je nezastupitelná. (Pomoc učitelům podle Billa Ferritera)
- Snad není třeba připomínat, proč se mnohé školy snaží nasadit projektovou výuku stále více. Vývoj světa zřetelně ukazuje, že cílem vzdělávání nemají být encyklopedické znalosti, ale životně důležité kompetence, které jsou ve velké míře ovlivňovány využitím technologií. Typickým důsledkem práce na projektech je právě rozvoj vhodných kompetencí žáků. (Projektová únava podle Spencera)
- Ve skutečnosti není zas až tak důležité, jak model učitelských kompetencí na první pohled vypadá. Je důležité vnímat komplexnost problematiky a nesoustředit se jen na některou důležitou součást učitelských schopností (např. oborové znalosti). Na druhou stranu se v něm nesmí digitální pedagogika ztrácet. (Digitální kompetence učitelů podle Falloona)
- SIIA věří, že úspěšné nasazení technologií AI ve vzdělávání musí být provedeno způsobem, který podporuje ty, kdo je používají, chrání inovace v oboru a řeší rizika spojená s vývojem a používáním těchto nových nástrojů. Umělá inteligence by neměla nahrazovat pedagoga ani zkušenost s učením. Principy odvětví vzdělávacích technologií využívajících umělou inteligenci ve vzdělávání musí stavět na zkušenostech a úspěších pedagogů při používání těchto technologií k dosažení cílů vzdělávání. Tyto principy poskytují rámec pro to, aby budoucí implementace technologií AI byla účelová, transparentní a spravedlivá. (Principy SIIA pro vývoj vzdělávacích technologií s AI)
- Nezbývá nám než zapojit „zdravý selský rozum“ a uvědomit si, že v blízké budoucnosti se na této planetě bez technologií již asi nic neobejde a že nám proto nezbude, než se s nimi i ve školství naučit zacházet. Je to boj, který vedeme dlouhodobě. Bohužel se zdá, že ho díky překotnému rozvoji technologií spíše prohráváme. (Tragédie vzdělávacích technologií podle UNESCO)
- „Neodsuzujme žáky za to, jakým způsobem používají (nejen AI) technologie. Chyba nemusí být v nich, ale v nás.“ (AI chatboti nezvyšují podvádění studentů, zjistil výzkum)
A jaké myšlenky si z našich článků odnášíte pro rok 2024 vy? Napište nám je do komentářů, na padlet nebo nově také na Threads.
*
Zajímavé myšlenky z našich článků najdete také na stránce Citáty Spomocníka.
Související články
