Odborný článek
Vývoj kompetenčního modelu učitelů od PCK k TPECK
3,7 (3 hodnocení)
Informace o vývoji kompetenčního modelu učitelů, který byl předmětem našeho studia již v 10. letech tohoto století a je pořád velmi aktuální pro pregraduální i další vzdělávání pedagogických pracovníků.
S pozoruhodným americkým expertem a teoretikem digitální pedagogiky, jehož dědeček byl českého původu, Ira David Socolem jsme se setkali naposledy před 8 lety, když ve školském obvodě Albemarle ve Virginii zaváděl na kompetence orientovanou výuku v prostředí 1:1 podporovanou digitálním ekosystémem (Podstata otevřeného přístupu k výuce s využitím technologií). Pozor, tehdy se ještě pojem ekosystém v této souvislosti nepoužíval. Sám sebe označuje za podněcovatele inovačních změn ve školství a provokatéra (viz LinkedIN či Socol Moran Partners). Napsal celou řadu odborných studií a knih, poslední dobou hodně publikuje prostřednictvím Medium. Zde se nedávno objevil zajímavý článek posouvající nám známý kompetenční model učitelů TPCK na vyšší a komplexnější úroveň [1]. S obsahem bychom se měli alespoň orientačně seznámit.
Ira v historii vývoje modelu vícesložkové soustavy kompetencí učitelů nezachází až úplně na začátek, jenž je spojován s teorií stanfordského profesora Lee S. Shulmana, který jako první v 80. letech minulého století formuloval potřebu chápat kompetence učitelů vícerozměrně. Tehdy se jednalo o propojení pedagogických a oborových kompetencí. Tak vznikl model PCK (Pedagogical Content Knowledge). Ira se vrací jen na začátek tohoto století, kdy dva kolegové z MSU Mishra s Koehlerem tento základní model rozšířili o třetí, technologický rozměr, a vznikl tak model TPCK (Integrace technologií podle modelu TPCK), občas kvůli anglické výslovnosti označovaný také zkratkou TPACK. Jak uvidíme vzápětí, Ira se dnes nespokojuje ani se třemi dimenzemi.
Vychází z přesvědčení, že kompetence učitelů musí pokrývat všechny složky komplexně pojatých výukových cílů, jak je definujeme pro 21. století. Proto specifikuje celkem 5 vzájemně se překrývajících domén:
Model TPECKpodle Socola [1]Model TPECK vychází z popisu komplexního vzdělávacího prostředí žáka. Je zřejmé, že by učitel měl rozumět procesům, které se v jeho rámci odehrávají. Problematika je o to složitější, že se všechny oblasti tohoto diagramu prolínají a vzájemně ovlivňují. Navíc každý žák na podněty z něj reaguje jinak (individuálně).
Pokusím se shrnout, co nám chce Ira Socol říci. Není dobré se snažit rozšířit dvourozměrný pedagogicko-oborový (obsahový) kompetenční model učitelů jen o další technologický rozměr (TPCK). Měli bychom si uvědomit, že je třeba ve výuce vzít v úvahu ještě další oblasti, které je třeba vnímat a ovlivňovat. Primárně je to problematika udržitelnosti života na Zemi, existujících nerovností ovlivňujících přístup žáků ke studiu, vize školy budující kulturu vzájemnosti a porozumění podporující osobní růst každého žáka.
TPECK představuje všezahrnující systém, který vyžaduje změnu v přístupu k výuce napříč každou doménou. Požadavek na změnu je naléhavý, protože navzdory množství dobrých úmyslů naše školy příliš často způsobují velké škody.
Naše práce nekončí zvoněním nebo za dveřmi školy. Jsme kritickou součástí světů našich žáků, a ti od nás žádají, abychom vnímali jejich osobní vzdělávací prostředí, nacházeli nové přístupy k výuce a jednali podle toho, co vidíme.
SOCOL, Ira David. The Learning Sphere [online]. 2023. [cit. 2023-03-03]. Dostupné z: https://medium.com/teachers-on-fire/the-learning-sphere-3f0bee899f3b.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.